Přehled pramenů k období interregna a vlády Ladislava a Jiřího

Z úředních pramenů připomeneme listinu, která byla vedle Kompaktát právním základem pro období interregna, tj. dobu po smrti Albrechta Habsburského († 27. 10. 1439) a do nástupu Ladislava Pohrobka (1453).

List mírný:

je to listina vydaná na zemském sněmu 29. 1. 1440 v Praze, obsahující pravidla soužití a politického jednání v době bezkráloví. Dědic trůnu se narodil až 22. 2. 1440. Sněm se rozhodl vyčkat jeho dospělosti, a proto bylo nutné najít dočasné řešení správy země. Bylo především potřeba zajistit „zemský mír“ = „landfrýd“: list mírný (listina/smlouva o míru) obsahovala 14 podmínek zajišťujících mír.

Účastníci sněmu si vytyčili jako potřebné

1) dodržovat kompaktáta a usilovat o jejich potvrzení;

2) usilovat o potvrzení a vysvěcení zvoleného arcibiskupa Jana Rokycany.

3) Rozhodli se zrušit dispozice pozemkovým majetkem učiněné králem Albrechtem v neprospěch utrakvistické strany;

(další body jsou v ukázce vynechány)

14) uzavřít Desky zemské až do nástupu nového krále, aby byla paralyzována činnost úředníků dosazených Albrechtem, protože to byli převážně katolíci.

List mírný platil pro Čes. království, pro Moravu byl uzavřen landfrýd ve stejné době, 28. 1.  

Oba landfrýdy měly celozemskou platnost, mohli k nim přistupovat další účastníci pomocí přiznávacích listů.

Celozemský landfrýd byl doplňován v jednotlivých krajích Českého království

krajskými landfrýdy = spolky smluvně uzavřené, k nimž se museli přiznat všichni vlastníci půdy z daného kraje; tím zajištěn pořádek, dohled krajského hejtmana a jeho rady (společné zasahování např. proti lupičům, lapkům, penězokazům atd.)

Další významný rok je 1458 – volba krále domácího původu: Jiřího z Poděbrad. Před volbou se rozvinula „předvolební kampaň“, samotnou volbu komentovala řada autorů. Pro seznámení s nimi srv. antologii, kterou sestavil

Rudolf Urbánek, O volbě Jiřího z Poděbrad za krále českého, Praha 1958.

Z narativních pramenů si představíme jednu historickou relaci a jednu kroniku.

Roku 1462 vznikla zpráva o událostech v Římě = relace Václava Korandy ml., který byl účastníkem královské delegace, která byla vyslána k papeži Piovi II. složit mu hold českého krále. Poselstvo vedl Zdeněk Kostka z Postupic, účastnil se také králův kancléř, katolík Prokop z Rabštejna (bratr humanisty Jana). Relace vypráví o průběhu jednání. Po vykonání slibu poslušnosti v zastoupení krále přednesl Koranda žádost o potvrzení kompaktát papežem. Pius II. odmítl, svolal velkou konsistoř a podle jejího rozhodnutí vyhlásil, že kompaktáta již pozbyla platnosti. Koranda zaznamenal i argumentaci papeže – viz ukázka z pramene.

Po zrušení kompaktát se musel král i česká společnost rozhodnout, zda poslechnou papeže, nebo zůstanou věrni husitské tradici a šlechta svému slibu složenému králi. Jiří se vyslovil pro zachování principu kompaktát, pro kalich. Jeho „poddaní“ se proto rozdělili na jeho věrné a jeho nepřátele.

Král sám musel hledat způsoby, jak posílit a udržet svoji pozici, zajišťoval si spojence. Mezi tyto kroky patří:

• projekt mírového spolku evropských panovníků (1461/62–1464);
• pomoc císaři Fridrichu III. z obležení ve vídeňském hradě (zajat rakouskými stavy). Za odměnu mu císař vydal 21. 12. 1462 listinu pod zlatou pečetí: upravuje (snižuje) čes. králi povinnosti k Říši (obsah vychází ze Zlaté buly sicilské a modifikuje některé její body);
• poselstvo k francouzskému králi Ludvíku XI. 1464 (popsal panoš Jaroslav);
• poselstvo do západních zemí 1465-67 (popsal Šašek z Bířkova). Cestopisy probereme zvlášť.

Z narativních pramenů jsme poznali historickou relaci (Václav Koranda informuje o cestě do Říma) a následuje několik historiografických děl.

Poděbradské období je chudé na historiografii:

Další pokusy a náběhy: