Velké kodifikační dílo vytvořil Karel IV. pro Říši.

Příprava a vznik:

I´1356 říš. sněm v Norimberku – tam Karlův návrh, o němž jednáno a přijato 23 článků; pak XII´1356 další sněm v Metách – přijato dalších 8 čl. Vznikl zákoník o 31 článcích, obsahují:

- problém obecného míru

- zákaz městských spolků a jednotlivců bez knížecí účasti

- vymezení světských kurfiřtských hodností (časté spory o nástupnictví – řešení stanovením práva prvorozeného jako bylo obvyklé v Čechách; nedělitelnost kurfiřt. zemí); posílena zemská svrchovanost kurfiřtů (královská práva ve vlastní zemi – stavba hradů, právo cel, židov. daní a ochrany Židů)

- synové kurfiřtů se měli do 14 let učit jazyky národů Říše a slovanský jazyk (asi míněna čeština)

- úprava volby řím. krále: většinový systém (nebyl dále nutný jednomyslný souhlas), volba ve Frankfurtu/Moh., korunovace Cáchy, první sněm Norimberk. Postup platil do r. 1806. Mlčením přešel papežskou aprobaci.

Pro české země důležité:

- rozhodující hlas českého krále při rovnosti hlasů v kurfiřtském kolegiu;

- trvá arcičíšnictví

- potvrzena dědičnost českého království, i v ženské linii, při vymření dynastie svobodná volba panovníka, císař jen potvrdí

- na území čes. státu neplatí soudní ani jiná pravomoc Říše, zákaz půhonu za hranice čes. zemí

- zákaz odvolání čes. šlechty k říšské soudní instanci (porušil Rožmberk 1356 – pacifikován vojensky)

Nerealizováno – body příznivé pro města (Karel se rozhodl podpořit knížata):

- mincovní řád

- snížení rýnských cel a poplatků za ozbrojený doprovod na venkově

Popsán ceremoniál pro stolování, zohledňující titulární hodnosti kurfiřtů:

arcibiskupové jako kancléři přinášejí pečeti;

vévoda saský – arcimaršálek – přiváží oves a rozsazuje hosti;

markrabí braniborský – arcikomorník – nese vodu a ručník;

falckrabě rýnský – arcistolník – mísy s jídlem, ochutnává

český král – arcičíšník – číše s vínem, ochutnává (o vánocích 1356 zastoupil Karla jeho bratr Václav Lucemburský, protože český král byl v roli císaře, předsedajícího na vyvýšeném podiu)

 

Lit. – referát:

Jiří Spěváček, Zlatá bula z r. 1356 a její místo v koncepci čes. státu Karla IV., in: Velké kodifikace I, 1988, s. 193–218;

Ferdinand Seibt, Karel IV., císař v Evropě, Praha 1999, s. 247–258;

Lenka Bobková, Velké dějiny ZKČ IVa, 2003, s. 318–324