Přibík Pulkava z Radenína († 1380)

Autor: doložen jako správce školy u sv. Jiljí (1373–77); další body životopisu sporné: zda byl farářem v Chudenicích, zda pocházel z Tradenína – Radenína (tam nedoložen on ani jeho údajný otec Dluho/vo/j ), zda kroniku sepsal nebo přeložil (zamítnut byl názor, že Karel byl osobním /spolu/autorem kroniky.

Kronika: nemá původní název, v mladších rukopisech označena jako Kronika česká; z karlovských kronik měla jediná širší popularitu – dochována v řadě rukopisů, šířena i ve Slezsku (úpravy kvůli začlenění slezské minulosti do čes. rámce), jediná má dobové překlady český a německý (ještě za života Karla IV.). 40 rukopisů latinské verze.

Rozeznáno 6 recenzí díla: liší se délkou vyprávění (ukončeny v rozmezí 1307–1330), doplňovány různé partie, v 5. a 6. recenzi jsou zapracovány braniborské dějiny (po získání území v r. 1373). Vznikala v rozmezí 1364–1374.

Je to oficiální kronika, vznikla za přímého zájmu Karla IV., obsahuje novou koncepci dějin českého státu (po Kosmovi a Dalimilovi) – podle představ císaře Karla:

- začíná podle Kosmy rozchodem národů od Babylonské věže,

- Slované do země s praotcem Čechem, motiv doplňuje o bratra Lecha… (viz ZS);

- nově zdůrazňuje návaznost českého státu na Starou Moravu (translatio regni – přenesení královské hodnosti, naznačeno Dalimilem, rozvedl; přidal pověst o střevících a mošně Přemysla oráče);

- vyzdvihuje přemyslovskou tradici (starobylost Karlova rodu po matce);

- k pohanské tradici přistupuje a je zvýrazněna tradice křesťanská prostřednictvím sv. Václava (svatý panovník z vládnoucího rodu) – zařazení Karlovy legendy o sv. Václavu;

- zdůrazněna svobodná volba panovníka českou šlechtou (bez zásahu z Říše)

Edice: (otisky od 18. stol.)

            Emler, FRB V, 1893 (lat. 1. a 6. recenze, stč. – ed. Jan Gebauer)

            Novočeský překlad M. Bláhová, in: Kroniky doby Karla IV., 1987 (1. a 6. recenze)

Ukázky: o nástupu Lucemburků (viz téma 1).