13. století přineslo do českých zemí řadu převratných změn:

- emancipaci církve (1222 – Velké privilegium P. O. I. pro církev)

- listinné stvrzení dědičnosti majetku šlechtických rodů (statuta Konráda Oty)

- zakládání měst

- venkovská kolonizace

 

Prameny k počátkům měst:

Kroniky si všímají těchto dějů málo:

- II. pokračování naznačuje nechuť k Václavu I. že obtěžoval církevní instituce prací na opevňování měst

- Dalimil kritizuje P. O. II. za skutečnosti spojené s budováním měst (zabírání majetků šlechtě bez náhrady, povolání Němců-kolonistů)

 Listiny: městská diplomatika začíná právě až ve 13. stol., ale vyvíjí se postupně:

1. „zakládací listina“ = většinou smlouva s lokátorem, nebo dovolení město založit

2. město jako příjemce (panovník nebo jiný vydavatel pro město, privilegia; potvrzení souboru práv)

3. město jako vydavatel (od poloviny 13. st.):

  • za sebe (malé množství, např. pro nižší duchovní nebo měšťany)
  • za své měšťany (kteří nemají písaře, pečetidlo)

4. měšťan jako vydavatel (od 2. poloviny 13. stol.) – s pečetí města nebo vlastní

Úřední (městské) knihy jsou písemnosti typické pro město

nejstarší dochované čes. jsou až

1310 – Liber vetustissimus (Staré Město pražské)

1311 – Nový Bydžov – pamětnice

Žitava – 70. léta 13. st. (Jan z Gubenu) – nejstarší na tehdy čes. území

Referát:

František Hoffmann, Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha 2009

Jiří Kejř, Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha 1998

 

Edice listin týkajících se měst (zvl. privilegia):

Codex iuris municipalis (editoři: Jaromír Čelakovský, Gustav Friedrich, Antonín Haase)

I. Praha

II. Královská města do r. 1420

III. Královská města 1420-1526

IV. Poddanská města