Seminář k českým středověkým dějinám-ZS2020-21_Zilynska
Osnova témat
-
-
Materiál ke každé hodině obsahuje stručný výklad, ukázky pramenných textů a úkol, který účastníci kurzu splní a odpoví přímo v rámci moodle-kurzu. Odpovědi budou jedním z podkladů pro udělení atestace.
-
Nejstarší písemné zprávy o dnešním českém území - ukázky typologie zpráv a jejich interpretace.
-
Nejisté, náhodné zprávy, které jen naznačují, co se asi dělo na území, které později osídlily slovanské (i české) kmeny.
-
Jednotlivé zmínky o Slovanech se objevují od 6. století a pocházejí ze dvou oblastí: gótské a byzantské.
-
Výklad k pramenné ukázce z díla Prokopia.
-
Byzantský historik žijící v Cařihradě.
Pramenná četba: ukázka z knihy O válce gótské - Prokopios, Historiai, kniha III, kap. 14 (roky 530–545)
-
Dvě kapitoly z francké kroniky, věnované Sámově říši - pramenná četba.
-
Druh historiografického záznamu.
Obecná charakteristika a přehled francké analistiky.
-
Historické prameny Velké Moravy - edice, která obsahuje texty i ke starší době a také mladší tradici Velké Moravy. Pět svazků rozděleno podle druhu písemností. Vyprávěcí prameny v prvním svazku zahrnují velké množství letopisů (viz obsah svazku).
-
Letopisy Říše Franků: v ukázkách jsou zmínky o Češích k r. 805 a Moravanech k r. 822.
-
Vytvořit odpověď
Porovnejte zprávy o roce 805 v Annales regni Francorum a u Einharda: v jakém vztahu k říši byli Čechové?
(využijte texty v ukázce 3 a 4)
-
-
-
Porovnání zpráv dvou větví franckých análů - zprávy o kontaktech s Velkou Moravou.
-
-
-
Listina Jana VIII. pro moravského „krále“ Svatopluka – rok 880
-
Případ Ingo a Bořivoj v textech Obrácení Bavorů a Korutanců v legendě tzv. Kristiána.
-
-
Vytvořit odpověď
Přečtěte si text listiny papeže Jana VIII. (ukázka č. 5) a vypište body (otázky), které tento dokument řeší (vztah k Svatoplukovi, postavení Metoděje, co vypovídá o církevní organizaci na Moravě).
-
-
-
-
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
1. Jaký obraz Drahomíry podává První staroslověnská legenda a jaký legenda Crescente fide? /ukázka 2/
2. Porovnejte charakteristiku rodičů biskupa Vojtěcha v legendě Bruna z Querfurtu a u kronikáře Kosmy. /ukázka 4 a 5/
-
-
-
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
1. Srovnejte Kristiánovu a Kosmovu verzi počátků přemyslovské dynastie (role Libuše).
2. Jaký účel měly pověsti zařazené Kosmou do jeho kroniky a jaký důvod měli pozdější kronikáři pro to, že změnili vyprávění?
-
-
Počátky pražského biskupství jsou nejasné po stránce datace a územního rozsahu diecéze. Známe ale první biskupy (Dětmar, Vojtěch,...), kteří představují jistotu existence pražského biskupství od poslední čtvrtiny 10. století.
-
Povýšení Vratislava II. na českého krále a potvrzení přináležitosti Moravy k pražské diecézi.
-
-
monogram císaře; kodex z první třetiny 13. stol.
-
Kosmas spojil s popisem vojenského tažení zprávu o vydání knížecích nařízení (ústně vyhlášená zákonná norma). Jejich publikování spojuje s inscenací události, která měla ukázat světcovu vůli a smíření s ním provedením pokání nad hrobem mučedníka.
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
1. V čem spočívá dvojí teorie českých kmenů?
2. Co všechno nám prozrazují Břetislavova dekreta vyhlášená údajně v Hnězdně r. 1039? (podle ukázky č. 5)
-
-
Po smrti kronikáře Kosmy († 1125) bude trvat skoro 2 století, než se objeví další kronika obsahující koncepčně sepsané celé české dějiny. Na Kosmovu kroniku navázali jen letopisci, jejichž anály tvoří několik časových vrstev.
-
-
Ukázka 1: Mnich sázavský o bitvě u Chlumce roku 1126. Letopisec popisuje střetnutí knížete Soběslava I. s moravským údělníkem Otou Olomouckým, který se spojil s říšským králem Lotharem Supplinburským. Ze Saska společně táhli proti českému knížeti a k boji došlo poblíž česko-saské hranice u severočeského Chlumce. Letopisec psal v 70. letech, kdy se vyhrotil vztah českého království a Říše za císaře Fridricha I. Barbarossy. Vložil proto do letopisné retrospekce názor své doby na vztah Čech a Říše: do úst Lothara vložil postoj říšský (popírá právo volby českého knížete), do úst Soběslava postoj české strany – jakou míru podřízenosti byla ochotna přijmout.
-
Texty vztahující se k italské výpravě a zisku královského titulu pro Vladislava II.
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
Texty z druhé ukázky přečtěte se zaměřením na tyto otázky:
- jak zvládají chronologii
- kdo z nich ví o tajné dohodě
- jak odůvodňují předání královské koruny Vladislavovi (za co byl odměněn)
- jaké detaily prozradili o průběhu korunovace
-jaké mají znalosti o událostech před Milánem?
Napište shrnutí těchto pozorování.
-
-
-
Dokument psaný na pergamenu, oboustranně (u listin to nebylo), dodatečně přivěšena pečeť (asi v 13. stol.), zápis v objektivní formě o počinu Spytihněva II., uvádí svědky darování, chybí datum, nemá listinné formy – je to „akt“. Kapitula si na něj dopisovala další darování (nejmladší z 12. st.), včetně české věty z poč. 14. st. (nejstarší česky psaný úřední záznam). Originál ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Existuje i falzum ze 14. stol., které předstírá zakládací listinu kapituly.
-
-
-
-
Kníže Bedřich daruje r. 1181 pro blaho své a své manželky /Alžběty Uherské/ klášteru Waldsassen újezd Mähring se vším příslušenstvím a potvrzuje jiný újezd darovaný témuž klášteru jeho otcem Vladislavem, jehož hranice popisuje.
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
Po přečtení ukázky č. 5 vytvořte regest této listiny. V textu listiny vyznačte jednotlivé části listiny, příp. napište, které části v listině chybí. Dokážete zjistit datum vydání listiny?
-
-
Tři listiny Fridricha II. z 26. 9. 1212.
Zdroj: Martin Wihoda, Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti, Argo, Praha 2005
-
Třetí listina Fridricha II. z 26. 9. 1212, opatřená zlatou bulou sicilskou, určená moravskému markraběti
-
Fotoreprodukce - zdroj: wikimedia.
-
Zobrazit
Český král P. O. I. bere do své ochrany klášter cisterciaček Valis Mariae (= Oslavany) založený paní Hedvikou a na přímluvu její, biskupa olomouckého Roberta a některých velmožů mu uděluje řadu úlev a výsad (imunit)…
CDB I, č. 320
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
Podle listiny z r. 1228 vysvětlete, jaké imunitní výhody získal klášter Oslavany.
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
1. Obraz Přemysla Otakara II. se u jednotlivých kronikářů liší – jak jeho postavu a jeho konec vykreslilo II. pokračování Kosmovo (ukáz. 3), Dalimil (ukáz. 1), Jindřich Heimburský (ukáz. 4) a Zbraslavská kronika (ukáz. 4)?
2. Porovnejte staročeskou verzi Dalimila a jeho novodobé přebásnění: jaký dojem máte z originálu a jaký názor na moderní zpřístupnění? (staročeské texty z edice Ješínovy v ukázce 2 /kap. 91 od ř. 25, kap. 98 celá/, přebásnění Hany Vrbové v ukázkách 1 /malý odstavec vpravo nahoře, kap. 91 není označena/ a 5 /kap. 98/)
-
-
P. O. II. opakovaně zakládá město Poličku, provedení svěřuje lokátorovi – Konrád z Limberka, ustanovuje jej dědičným rychtářem, stanovuje podmínky pro měšťany, výhody pro Konráda. Kolem města je zřízena vikpilda (Weichbild, vikbilda).
Stanoveno městské právo podle vzoru Vysokého Mýta, míry a váhy podle Litomyšle.
-
Město založil markrabě Vladislav Jindřich (bez listiny); po 10 letech podmínky založení potvrzuje jeho bratr P.O.I. jako český král.
Datace – počátky Uničova 1213, vzor práva v Bruntále (město před 1213);
lokátor: Dětřich (dědičný rychtář)
terminologie: měšťané Uničova (cives, civitas) – Nova villa (nová ves) – totéž město jako (oppidum)
-
Vydává Historický ústav AV ČR: sv. 1 – Litoměřice (1996); dnes přes 30 svazků… (historické rekonstrukce sídelní situace, ale ve více případech reprodukce původních plánů měst – tedy od novověku) = specifická edice
-
Přemysl Otakar II. se snaží založit nové město v Litoměřicích.
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
1. Co je obsahem listin pro Litoměřické, čeho se týká jedno a druhé privilegium z r. 1262?
2. Co rozumíme pod pojmem „institucionální (příp. právní) město“? (zaznělo to v referátu)
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
Přečtěte si brněnská práva, zaměřte se na menší listinu (Privilegium minus), na body II/1-8: Jaká privilegia jsou tu městu Brnu potvrzena?
-
-
Zobrazit Vytvořit odpověď
Přečíst text v ukázce 5 a napsat, jaký je rozdíl mezi „řadovým pohřebištěm“ a hřbitovem u farního kostela.
-
-
J. Hásková a Z. Petráň o mincování Slavníkovců, in: Svatý Vojtěch, Čechové a Evropa, Praha 1998, s. 49-77; Z. Petráň, První české mince, Praha 1998
-
Archeologický skanzen vybudovaný na místě nálezu středověké vesnice z doby kol. 1200. Rekonstrukce venkovských domů, imitace řemeslné výroby a chov zvířat.
-
Skanzen nabízí rekonstrukce domů a řemeslné výroby slovanských obyvatel na Havole (Braniborsko)
-
Velislavova bible - první polovina 14. stol.: příběh Josefa a Putifarky ("biblia pauperum" - bible chudých podává příběhy perokresbou a jen stručným textem)
-
Kombinace obrazových pramenů a experimentální archeologie: pastýř mistra Vyšebrodského a chov ve skanzenu Düppel
-
Kombinace obrazového a etnografického pramene (Bible Václava IV. a studna ve Slawendorfu)
-
Kombinace obrazového pramene, archeologické rekonstrukce a etnografického materiálu: zařízení na ukládání sena nebo slámy: Velislavova Bible, skanzen Düppel, Likicary na Zakarpatsku.
-
Kombinace obrazových pramenů (ovocný sad z Bibli Václava IV. a deska Mistra Vyšebrodského), rekonstrukce ve skanzenu Düppel a reality na Zakarpatsku (Huklyve)