Dochování – originál v Národním archivu, fond Korunní archiv

Edice: CDB II, č. 3 (starší vrstva) a č. 96 (dochovaná verze z r. 1212); ACRB I, č. 3

Obsah:                      

PRÁVA

- královská hodnost, České království propůjčuje jemu i jeho nástupcům bez poplatku;

- v zemi zvolený má přijít do Říše pro královské odznaky;

- potvrzení hranic, i zcizených (co je míněno? Možná Morava /1182 markrabství/, Sedlecko /1182-93 císařovo/, Vitorazsko /1186-1296 léno čes. koruny/, Donín /slib 1212/);

- právo a moc potvrzovat biskupy v čes. království, při zachování jejich svobody (imunit?) /= legalizace kroku knížete Vladislava, kt. dosadil bis. Milíka/; nezmiňuje se privil. Praž. biskupa z r. 1187 – „zapomenuto“, překonáno;

POVINNOSTI

- účast na sněmech povinná jen v Bamberku a Norimberku, v Merseburku jen za účasti polského knížete, jemuž má dát doprovod /výklad nejednoznačný, ale jsou to místa blízká, tedy spíše ulehčení povinností, než velká zátěž/;

- římská jízda římského krále pro císařskou korunu: český král má dodat 300 oděnců nebo 300 hřiven stříbra.

Textové vrstvy:

1. z privilegia Filipa Švábského – asi většina práv,

2.-3. od Fridricha se zahrnutím Oty. (rozdělení spekulativní, úsudek historiků)

Datace: actum v září 1212, datum 26. 9. 1212 v Basileji, psal Jindřich de Parisiis, odpovědnost viceprotonotarius Oldřich

Svědkové: vedle církev. hodnostářů jsou tam světská knížata z JZ území Říše (víc ještě Fridrich II. neovládal), je tam i Rudolf Habsburský, děd budoucího krále a soupeře P.O.II.)

Pečeť: dala listině název: bulla = kovová pečeť (pozlacené stříbro nebo olovo); sicilská proto, že Fridrich ještě neměl říšské pečetidlo, použil typář sicilského království: na líci je trůnící panovník, na rubu je hradba s 3 věžemi

Hodnocení: nejsou to nová privilegia, je to uznání reálného stavu; účinnost dle situace. Po 1216 vždy jeden uchazeč o trůn (zavedena primogenitura), proto důležitost do pozadí; vývoj směřoval k omezení holdovacích ceremoniálů a ceremoniálů udělení léna; čes. král navštěvoval sněmy podle vlastního výběru (dle vlastní potřeby).

Je to první dokument, který reguluje vztah českých zemí k Říši, neřeší volbu římského krále (tedy účast v kolegiu kurfiřtů) ani jeho roli arcičíšníka.

Struktura: chybí invokace, jinak jdou části dle „předpisu“: intitulace s devoční formulí, arenga, narace, dispozice, koroborace, svědkové, actum, datum, aprekace.