Kosmas (II/37) zřejmě spojil místo (Mohuč) a datum (1086), sled událostí ale bylo zřejmě následující:

•1085, duben – sněm v Mohuči, kde uspěl Vratislav i jeho bratr Gebhart (pův. Jaromír): kníže získal královský titul (odměna za pomoc v boji o investituru s papežem Řehořem VII.) a pražský biskup slib spojení obou diecézí - pražské a moravské

•1085, listopad – smrt olomouckého biskupa Jana

•1086, duben – vydání listiny Jindřicha IV. v Řezně, která obsahuje popis hranic diecéze

•1086, červen 15. – korunovaný Vratislav byl v Praze pomazán arcibiskupem trevírským Egilbertem

Při sněmu v Mohuči předložil Jaromír/Gebhart 4 listiny – jejich existence není jistá; císař pak vydal nové privilegium, které bylo potvrzeno papežem Klimentem III. (vydány 2 nové listiny).
Kosmu je možno kontrolovat registry mohučského arcibiskupa, kde je opis Jindřichovy listiny.
Problém tentokrát není v Kosmových zásazích do textu, nýbrž v autenticitě obsahu Jindřichovy listiny – jestli Gebhart nepodváděl při předkládání dokladů o rozsahu své diecéze, které mu pak císař potvrdil.

Popis společné diecéze pro Čechy a Moravu; při popisu užity názvy, které mohly označovat kmeny nebo jen oblasti (kraje): kde je Kosmas vzal a co přesně označovaly? Tyto otázky vyvolaly úvahy historiků a různé teorie českých kmenů.

Referát – užito:

•Rudolf Turek, Slavníkovci a jejich panství, Hradec Kr. 1982, s. 10–44;
•Josef Žemlička, „Duces Boemanorum“ a vznik přemyslovské monarchie, ČsČH 37, 1989, s. 697–720;
•Dušan Třeštík, České kmeny. Historie a skutečnost jedné koncepce, Studia mediaevalia Pragensia 1, 1988, s. 129–143