Regino z Prümu († 915), opat kláštera v Prümu u Trevíru (Lotrinsko), později přímo v Trevíru, napsal asi v r. 908 kroniku, jejíž 1. část tvoří obecné dějiny od narození Krista ke Karlu Martelovi, 2. část pokračuje jako lokální dějiny dovedené do r. 906.

Zařadil i zprávy o Velké Moravě, protože jeho lotrinská světská vrchnost, Zwentibold, byl synem krále Arnulfa, který byl v přátelském vztahu k Svatoplukovi. Lotrinské prostředí odmítalo Zwentibolda.

Při roce 894 (smrt Svatopluka) shrnuje další osud Moravské říše a mluví o jejím zničení (tedy před 908).

 

Ukázky: roky 890–895 na Velké Moravě zachycené Fuldskými anály (straní Arnulfovi a zachycují jeho zisky, nikoli ztráty – např. zamlčí předání Čech Svatoplukovi) a Reginonem (zaznamenal předání Čech Arnulfem Svatoplukovi, snad aby poukázal na slabost Arnulfa). Za tendencí těchto vyprávění se skrývají osobní vztahy politiků i vztah jednotlivých prostředí k vládnoucím garniturám:

Arnulf, vévoda korutanský, syn Karlomana, se stal 887 králem římským a 896 korunován císařem. Jeho syn Zwentibold, vládl v Lotrinsku (jeho křestním kmotrem byl Svatopluk).

 

Celní řád vydaný v Raffelstettenu někdy mezi lety 903–906 jménem franckého krále Ludvíka IV. zv. Dítě komisí, která ohledala poměry na místě a počítá s obchodním provozem za hranicemi Říše, na „trhu Moravanů“ a s cestami do Chazarie. Je z toho patrné, že se jim nezdálo, že by tam bylo vážné nebezpečí pro provoz, a moravský obchod není dosud ničím narušen.

Útoky na Moravu ze strany Maďarů: první r. 902, další 905-906, Bavoři táhnou na pomoc, ale 907 porážka (bitva u Bratislavy).

Otázka pokračování života na Moravě – nadvláda (definitivní podmanění až ve 20. letech 10. stol.?), poplatnost, mocenské vakuum?

 

Konstantin Porfyrogenétos (905–959), císař byzantský, sepsal pro svého syna Romana spis

O spravování říše (De administrando imperio) kolem r. 950, v němž popisuje Evropu, také Moravu – poprvé užil pojmenování „Velká /nebo vzdálená/ Morava“ (Megalé Moravia). Konec moravské říše ozdobil vyprávěním o nesvorných synech Svatopluka (znám Mojmír II. a ml. Svatopluk /II./, třetí není znám, ale jsou dohady o jakémsi Predslavovi). Jedná se o pověst orientálního původu, nikoli záznam moravského příběhu.