V. 2 - Obsah kontraktu

Kontrakt (dohoda) je završením procesu analýzy potřeb a podmínek v organizaci, v níž chceme zahájit supervizní práci. Proces uzavírání kontraktu je typický pro externí supervizi, o které zde většinou hovoříme. Interní supervizí se zde v tomto textu nezabýváme - i když se dá předpokládat, že většina položek kontraktu by měla být implicitně ujasněna též u interní supervize a je samozřejmou součástí úvah supervizora, který je zaměstnancem organizace, případně nadřízeným supervizanta.

Na procesu uzavírání kontraktu při začínající supervizi se zpravidla podílí pozvaný externí supervizor, dále iniciátor supervize (to může být pracovník pověřený řízením kvality, student, někdo ze zaměstnanců či třeba osvícený člen středního manažmentu), dále zadavatel supervize (autorita garantující naplnění kontraktu ze strany organizace), příp. zástupci týmu či skupiny supervizantů. Pokud se jedná o individuální supervizi, uzavírá kontrakt zpravidla supervizant se supervizorem na základě předchozí dohody se zadavatelem. Supervizor svými otázkami zadavateli supervize a zaměstnancům pomáhá vyjasnit vhodné podmínky pro supervizi. Ti si naopak vyjasňují možnosti, které supervize obecně a pozvaný supervizor specificky nabízejí. Ne každý supervizor totiž může nabídnout právě to, co daná organizace potřebuje. Proto je tak důležité kontrakt dobře vyjednat z obou stran. Zadavatel by si měl také vyžádat portfolio supervizora či jeho životopis, pokud supervizora nezná, případně certifikáty a doporučení od organizací, kde již supervizi prováděl. Supervizoři mají samozřejmě velmi rozmanitou profesní zkušenost a zaměření, což má pochopitelně vliv na jejich praktické kompetence. Mnozí odborníci provádějící supervizi u nás neprošli žádným supervizním výcvikem. Mohou to někdy vynahradit svým nadáním a životní zkušeností, supervizant by však o tom měl vědět. Podíváme-li se na vějíř různých metod a forem supervize v kapitole 1, je jasné, že každý supervizor není připraven na všechny formy a metody supervize a každý nemá zkušenost z různých kontextů supervize. Výběr vhodného supervizora pro danou organizaci a dané potřeby je proto nesmírně důležitý. Je velkou výhodou pokud se na něm podílejí i supervizanti.

Zde jsou uvedeny položky, které navrhujeme pro dva doplňující se dokumenty - dohodu či kontrakt se zaměstnavatelem a dohodu či kontrakt s pracovníky. Tento kontrakt nemá povahu pracovně právního dokumentu, může však být např. přílohou dohody o provedení práce. V supervizím kontraktu jsou upraveny především podmínky pro zdárné vymezení procesu supervize. Součástí procesu vyjednávání kontraktu je i rozhodnutí, zda bude uzavřen jeden trojstranný kontrakt, na kterém se budou podílet vedle supervizora jak zadavatel tak supervizanti, nebo zda budou uzavřeny dva kontrakty – jeden rámcový se zadavatelem a druhý se supervizanty. Oba kontrakty by měly na sebe navazovat a měly by být poskytnuty všem stranám. Jejich smyslem je průhledně vymezit očekávání všech stran od supervizního procesu a stanovit bezpečný rámec pro společnou práci.

V tomto procesu považujeme za důležité ujasnit následující prvky, k nimž jsme už většinou provedli výklad v předchozím textu:

  1. Kdo je zadavatelem supervize
  2. Kdo je supervizantem
  3. Kdo je supervizorem
  4. Jaký je účel supervize
  5. Podmínky poskytování supervize (frekvence, délka sezení, kdy a kde supervize proběhne, příp. další podmínky jsou-li požadovány - třeba flipchart, pastelky, občerstvení apod.)
  6. Kdo a jak bude o supervizi informován – např. zda se zadavatel zajímá o náměty ze supervize, zda bude sledována docházka, příp. jaké jiné informace ze supervize budou předávány, komu a za jakým účelem. V této věci je třeba mít na paměti pravidlo důvěrnosti v supervizi a zajištění bezpečí pro reflexi v průběhu supervize. Supervizanti by měli být vždy informováni o tom, jaké informace jsou ze supervize předávány dál a měli by mít právo veta ohledně těch informací, které si nepřejí sdělovat nikomu mimo supervizi. Součástí zajištění bezpečí pro reflexi je pravidlo mlčenlivosti, k němuž se všichni účastníci zavazují. Proto je třeba průlom do mlčenlivosti pečlivě dojednat. Např. supervizanti sami vypracují zprávu a supervizor ji schválí nebo naopak. Tento bod dohody má zvláštní význam také z jiného hlediska, které jsme diskutovali v podkapitole 3, otázka 5 – totiž zajištění dopadu supervize na změny v organizaci. Předání podnětů ze supervize je pro tento účel nezbytné a součástí vyjednávání kontraktu by mělo být tento bod citlivě vyjasnit a postoj manažmentu vůči podobným informacím vyjednat. Vidíme, že jsou zde na jedné straně rizika ohrožení zaměstnanců, na druhé straně rizika odtržení procesu supervize od dění v organizaci, které by mohlo být ohrožující pro manažment. Vyjednávání kontraktu by mělo umožnit obě rizika reflektovat a částečně jim předcházet.
  7. Kriteria úspěchu supervize (je vhodné stanovit též indikátory, tj. měřitelné znaky či parametry splněného očekávání) a způsob jejich hodnocení. Míra jejich obecnosti či konkrétnosti je odvislá od situace v organizaci a důvěry v supervizi. K triádě účel, kriteria úspěchu a metody hodnocení naleznete víc v kap.3, otázka 7 a závěr podkapitoly. Je velmi výhodné, když se na vymezení kriterií úspěchu a jejich hodnocení podílejí také supervizanti - pomáhá to nasměrovat jejich pozornost a zaostřit jejich reflexe.
  8. Časový plán, případně plán přípravy: zda je supervize plánována na půl roku či na rok či na určitý počet sezení. Zda si obě strany vymiňují zkušební období, např. tři sezení, kdy uvidí, jak se jim společně pracuje apod.

Podle povahy kontextu a druhu supervize přidávají všechny strany do dohody další prvky, např. pravidla uvedená v hypertextu v kontraktu se zaměstnanci, podmínky odvolání supervize tam, kde je riziko, že pracovníkům nebude supervize kvůli pracovním úkolům umožněna nebo kde by častým a náhlým odvoláním hrozila velká finanční újma pro supervizora apod. Jde-li o školní supervizi nebo o supervizi začínajícího pracovníka je vhodné plánovat konkrétní cíle učení a situace, v nichž se pracovník učit bude apod.

Cvičení pro vyjednání návrhu kontraktu (potřebný čas min. 120 min. Toto cvičení bude provedeno ve škole - přesto si jej prostudujte)

Cvičení slouží k modelovému ověření Vašich znalostí, kterých jste nabyli studiem předchozích kapitol. Pro cvičení potřebujete všechny znalosti a způsoby uvažování, které jste si dílčími cvičeními vypracovali. Je to jakási zatěžkávací zkouška a současně příležitost si lépe ujasnit, co Vám zatím uniklo a zachytit, co Vás zatím nenapadlo. Jednotlivé kroky vyjednávání jsou sice zpravidla jasné, nyní je však musíte konkrétně aplikovat, a to je někdy velmi obtížné. Cvičení musí nutně vycházet z nějakého konkrétního, reálného kontextu, z reálně existující organizace.

Pravidla: každý z účastníků má právo následující hru zastavit a konzultovat s ostatními, příp. s učitelem další kroky, doptat se na to, co není jasné, zkoušet různé varianty, vyzvat k výměně rolí či výměnu sám nabídnout.

  1. Vytvořte skupiny po pěti až šesti členech tak, aby skupina zahrnovala i studenta se zaměřením na supervizi a studenta, který má zvolené vhodné téma pro supervizi.
  2. Určete mezi sebou, kdo ze skupiny bude hrát zadavatele, kdo iniciátora či zástupce supervizantů (student, který má téma), kdo supervizora (student zaměření supervize), kdo bude pozorovatelem, kdo další by se měl případně vyjednávání zúčastnit.
  3. Student, který má téma pro supervizi, zodpoví nejprve v rámci přípravy na cvičení otázky „zadavatele“, týkající se reálného kontextu organizace, aby zadavatel mohl zaujmout dobře svou roli.
  4. Zvolte reálie a okamžik celého procesu, kdy začínáte hrát (např. jak byl supervizor pozván, co předcházelo, kde se jednání odehrává, jaký mandát do jednání má zadavatel, jaký supervizant) a dobu, kterou máte pro jednání k dispozici.
  5. Zahajte jednání prozkoumáním motivů a ohraničením témat pro supervizi. Zahrňte do procesu zjištění dosavadních zkušeností se supervizí v organizaci.
  6. Analyzujte očekávání zadavatele a předpokládané cíle supervize v dané organizaci do takové konkrétnosti jak to jde - pozor na reálný čas k jednání! Dotkněte se možných indikátorů a metod hodnocení úspěchu.
  7. Pokuste se nyní na základě předchozího jednání společně zformulovat účel supervize!
  8. Je-li to již nyní možné ujasněte si vhodný druh supervize a kdo budou supervizanti.
  9. Pokuste se zkoumat vhodné organizační uspořádání supervize na pracovišti (frekvenci, dobu, délku procesu). Pokud to není ještě možné odročte toto jednání a ukončete jej s dojednáním další schůzky.
  10. Pokud se Vám podařilo zvládnout i bod 9 zkuste ujasnit, kdo a jak bude o supervizi informován.

Sepište společně návrh kontraktu tak, aby obsahoval všechny body, které se Vám podařilo dojednat. Společně promýšlejte přesné formulace, snažte se ujasnit kontroverzní body. Vytypujte případně i další body kontraktu, které považujete v dané situaci za důležité proto, aby se co možná všichni účastníci jednání cítili bezpečně a dobře.

Reflexe procesu učení:

  • Co bylo při jednání o kontraktu snadné, co Vám dobře šlo?
  • Co bylo obtížné? Co se nepodařilo?
  • Jaké objevy či nové myšlenky Vás při cvičení napadly? Co jste si ujasnili?
  • Jaké otázky Vás při cvičení napadly? Co byste potřebovali ještě vědět či umět, abyste mohli kontrakt vyjednat? Co si chcete víc vyjasnit?
  • Jsou některé z Vašich otázek zodpovězeny, když se podíváte znovu do kapitol textu o supervizi? Zkuste se podívat.
  • Chcete některé otázky položit učiteli? Zformulujte je společně a zašlete je elektronickou poštou.
  • Jak Vám předchozí text včetně cvičení pomohl si ujasnit, co je supervize a jak ji začlenit do své organizace?

předchozí x následující

Naposledy změněno: sobota, 3. března 2012, 10.12