Na počátku r. 1158 se konal v Řezně sněm, při němž císař Fridrich Barbarossa vyhlásil tažení proti Milánu a podle dřívější dohody, za veřejný slib českého knížete Vladislava II., že se výpravy zúčastní, korunoval jej 11. 1. 1158 českým králem. Tento akt byl utvrzen vydáním

18. 1. 1158 privilegia, v němž je podrobně vypsáno, jak smí Vladislav a jeho nástupci nosit při slavnostních příležitostech zlatou čelenku a přiznal mu poplatky z „Polska“ (míněno Slezsko). Královský titul je užíván císařskou kanceláří pro Vladislava (I.) až v průběhu jara (snad došlo ke královskému pomazání, ale papežské potvrzení titulu známo není).

Po tažení do Itálie a porážce Milána byl Vladislav znova korunován 8. 9. 1158 v táboře před Milánem. Královský titul ale Vladislavovi potomci neudrželi.

Český král přijal po udělení královského titulu nový erb:

Dosud – plaménková orlice (černá orlice s červenými plaménky na těle a křídlech) na stříbrném poli;

nově: stříbrný lev (resp. jednoocasá lvice) v červeném poli (za P. O. II. polepšen – lev s dvojitým ocasem)

Poznámky k textu:

Vladislav nazýván knížetem,

„koruna“ jmenována latinsky „circulus“ (čelenka)

za listinu odpovídal Reinald, kancléř

datace: kalendy, indikce, rok vlády; rok 1157 (záleží na určení nového roku)

Listina je uložena v Národním archivu, ve fondu Archiv Koruny české; edice: CDB I, č. 180