Svatováclavská hagiografie...

...se skládá z 12 legend, 9 latinských a 3 slovanské. Představíme si jen ty nejstarší:

První staroslověnská legenda o knížeti Václavu (tzv. Vostokovská), je datována různými autory do rozmezí 40.–60. let 10. stol. Nemluví o Václavovi jako světci a je shovívavá k Boleslavovi a Drahomíře; uvádí jen jeden zázrak. Začíná Vratislavem a zná řadu detailů z Václavovy rodiny.

Crescente fide christiana (v překladu „za vzrůstu křesťanské víry“ = incipit, první slova skladby), 2 verze:

- bavorská verze vznikla v Řezně u sv. Jimrama, jako prvního křesťana uvádí Spytihněva;

- tzv. česká verze vznikla snad ve Zwiefalten; začíná od Bořivoje. Je zaměřena ostře proti Drahomíře a Boleslavu I. Dochována v rukopise z 10. st., proto datace do 10. stol. jistá, ale spor o to, co první – staroslověnská nebo latinská Crescente? (Jos. Pekař mluví o společné předloze X Ferd. Seibt považuje za starší latinskou, na niž podle něho staroslověnská odpovídá);

Gumpold, mantovský biskup, byl poč. 80. let 10. stol. pověřen Otou II. zpracovat václavskou legendu; přepracoval Crescente a začal vysvětlením o charakteru země Václavova působení, kterou sám neznal: „krajina severní, nad ostatní drsnější a ve víře opožděnější…“;

Laurentius (Vavřinec), montecassinský mnich, vycházející z prostředí biskupa Vojtěcha, napsal legendu o sv. Václavu koncem 10. stol.

tzv. Kristián, mnich (řezenský, nebo břevnovský?), je autor neznámý, který se označil jako „křesťan jen podle jména“ – Christianus – Kristián, hlásí se do doby bis. Vojtěcha, jemuž skladbu věnuje a žádá jej o přezkoumání a svolení, užívat text v jeho diecézi. Mohl by být příbuzným Boleslava II. nebo bratr Vojtěchův. Podle toho datace do let 992-994, ale spory o pravost a jiné možné datace od dob Gelasia Dobnera a Jos. Dobrovského. Obhajoba např. Jos. Pekař, Jaroslav Ludvíkovský, Dušan Třeštík, odmítání pravosti vedle Dobnera a Dobrovského Václav Novotný, Rudolf Urbánek, Zdeněk Fiala, Petr Kubín). Legenda tzv. Kristiána je soubor legendy o sv. Václavu a sv. Ludmile, s úvodem zmiňujícím Cyrila a Metoděje a křest Bořivoje i přemyslovskou pověst, dodatek s náznakem dalšího světce Podivena, Václavova druha.

Další verze legendy o sv. Václavu vznikly v 11.–13. st., také Karel IV. autorem pozdní verze.

Dušan Třeštík, Deset tezí o Kristiánovi, Folia Historica Bohemica 2, 1980, s. 7–33 (referát)

Ukázky:

1. Porovnání textu První staroslověnské a legendy Crescente fide (bavor. verze v čes. překl.)

2. Tzv. Kristiánova legenda – předmluva