Další vývoj sociologie

Období klasických sociologických teorií, jak jste jistě postřehli, se vyznačuje několika společnými charakteristikami:

  • pozornost je věnována zejména dějinnému vývoji a povaze modernity;
  • autoři formulují velké sociologické teorie a teoretické systémy, jejichž ambicí je vysvětlit povahu moderní společnosti i vývoj, který k ní vedl;
  • ačkoliv je vznesen požadavek vědeckosti, velké teorie jsou často založeny na předpokladech, které nestojí na empirickém výzkumu nebo datech;
  • počátky sociologie jsou evropské.

Max Weber již ale předznamenává další období vývoje sociologie - neformuluje velkou teorii vývoje, byť jeho teoretický systém je podobně ambiciózní, a explicitně vznáší požadavek nehodnotící sociologie.

V roce 1892 vede americký sociolog Albion Small první nezávislou katedru sociologie ve Spojených státech, a to konkrétně v Chicagu. Obrovský rozvoj, industrializace a především masivní urbanizace vytváří z Chicaga unikátní sociální laboratoř a nesmírně důležitý předmět zkoumání. Rodí se zde tzv. chicagská škola, která se od evropských tradic nemůže více lišit. Americká sociologie je silně orientována na empirický výzkum a sběr dat. Dokonce tolik, že toto období později čelí kritice za "slepý" emipiricismus, jemuž chybí potřebná syntéza a propojení s teorií.

V 50. letech 20. století se ale toto směřování americké sociologie obrací a americký sociolog Talcott Parsons na Harvardu formuluje velkou teorii společnosti (ovlivněn studijními pobyty v Evropě). Je to jedna z vůbec posledních a další vývoj sociologie se nese v duchu pluralismu, různorodosti zkoumaných jevů, používaných metod i teoretických východisek.

Dnešní sociologie tedy neaspiruje na pochopení nějakéhjo osudového smyslu dějin (minule jsme si řekli, že takový smysl ani dějiny nemají) nebo formulovat jednu teorii vysvětlující vše. Je naopak do velké míry specializovaná na jednotlivé oblasti společenského života.

Video shrnutí (není povinné):