Browse the glossary using this index

Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL

Page:  1  2  (Next)
  ALL

B

MM

Barrandovské terasy

by Michaela Matoušková - Thursday, 1 November 2018, 9:38 AM
 

Barrandovské terasy je komplex budov, zahrad a parků ve čtvrti Barrandov, v městské části Praha 5. Od roku 1988 je areál kulturní památkou a od roku 1993 památkovou zónou.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barrandovsk%C3%A9_terasy

 

Tags:

C

RL

Cihelna v Bažantnici

by Radka Lukášová - Thursday, 1 November 2018, 9:48 AM
 

Přírodní památka Cihelna v Bažantnici se nachází na území Prahy 14 - Hloubětín.  Byla vyhlášena jako chráněné přírodní území v roce 1988. Přír. památka má rozlohu 4,38 hektarů a jedná se o významnou geologickou lokalitu. Území je tvořeno neobvyklými skalními útvary z pískovců a slepenců bez půdního pokryvu


H

Pavla Kordulova

Hostivařská přehrada

by Pavla Kordulová - Wednesday, 10 April 2019, 9:04 AM
 

Hostivařská přehrada

se nachází v nádherné a klidné lokalitě uprostřed Hostivařského lesoparku. Pouze pár minut cesty z centra Prahy naleznete přírodní koupaliště s největší vodní plochou v Praze, kolem níž se rozprostírá jedna z nejkrásnějších přírodních částí v hlavním městě.



K

ZM

Kostel Matky Boží před Týnem

by Zora Mašatová - Wednesday, 31 October 2018, 12:41 PM
 

Kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám, nebo kostel Panny Marie před Týnem) se nachází na Starém Městě Pražském v blízkosti Staroměstské náměstí. Jeho stavba probíhala od poloviny 14. století do prvních desetiletí 16. století. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské kostely to jak po stránce architektonické, tak svým dochovaným vnitřním mobiliářem. Jeho západní průčelí obrácené k náměstí tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Přední část kostela s portálem směřujícím do náměstí je obestavěna předsunutou zástavbou dvou domů, jedním z nich je Týnská Škola.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Matky_Boží_před_Týnem

Tags:

MK

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově

by Milena Kučová - Thursday, 1 November 2018, 9:51 AM
 

 

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově založil jako součást kanonieaugustiniánůkanovníků v rámci velkorysé výstavby Nového MěstacísařKarel IV., který chtěl těmito svými zakladatelskými počiny pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městuŘímské říše. Odpovídá tomu i značně nezvyklá podoba kostela související s jeho patrociniem. Osmiboký půdoryslodi kostela přímo odkazuje na hlavní stavbu cášskéfalceKarla Velikého, kostel Panny Marie, který byl postaven na šestnáctiúhelníkovém půdoryse s vnitřním oktogonem. Centrální půdorys kostela je pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný. Dnes ovšem není jasná původní podoba zaklenutí. V úvahu přichází buďto zaklenutí na jednu střední podporu nebo zaklenutí pomocí čtveřice sloupů


L

ZM

Letohrádek Královny Anny

by Zora Mašatová - Wednesday, 31 October 2018, 12:39 PM
 

Letohrádek v renesančním stylu dal vystavět v letech 15381565 Ferdinand I. jako součást v předchozích letech založené královské zahrady.

Letohrádek měl jednak „rekreační“ funkci, neboť mohl být jakožto integrální součást královské zahrady panovníkem užíván k dennímu odpočinku, případně k neformálnímu vykonávání některých panovnických "pracovních" povinností, obdobně mohl být užíván dalšími členy královské rodiny, případně některými významnými příslušníky královského dvora, a zároveň měl funkci reprezentační, ať už jako místo individuálních návštěv a prohlídek vznešených návštěvníků Hradu, nebo jako místo pro konání panovnických plesů a slavností. Kromě těchto praktických funkcí ovšem plnil i funkce ryze „demonstrační“, neboť pomocí níže popsané sochařské a klempířské (korouhve v podobě říšských orlů) výzdoby jednoznačně proklamoval a viditelně demonstroval habsburskou vládu nad zeměmi České koruny.[1]

Roku 1558 se letohrádek stal velkolepou kulisou závěru třídenních oslav příjezdu Ferdinanda I. jako nového císaře Svaté říše římské.[2]

Zmíněným funkcím odpovídá jak dvojice velkých sálů, přičemž větší horní sál je v dobových písemnostech přímo zmiňován jako místo tanečních zábav a zřejmě byl vybaven i tribunou pro hudebníky, tak dvojice dnes nedochovaných menších čtvercových sálů, které byly vytápěny krbem a pravděpodobně sloužily soukromým potřebám panovníka.[3]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Letohrádek_královny_Anny


N

PM

Národní divadlo

by Petr Matička - Thursday, 1 November 2018, 9:35 AM
 

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží na Novém Městě, národní kulturní památka, je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi, jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

 



P

ZM

Prašná Brána

by Zora Mašatová - Friday, 19 October 2018, 3:16 PM
 

Brána na Náměstí Republiky


MK

Prokopské údolí

by Marie Kopřivová - Wednesday, 3 April 2019, 11:27 AM
 

Údolí na jihovýchodě Prahy, které se táhne podél Prokopského potoka, který pramení ve Stodůlkách.


S

ZM

Staroměstský Orloj

by Zora Mašatová - Wednesday, 31 October 2018, 12:40 PM
 

Staroměstský orloj, astronomické hodiny na věži Staroměstské radnice, jedna z nejvýznamnějších technických památek Prahy, českých zemí i celé Evropy, je dokladem vysoké úrovně vědy a hodinářského řemesla v Čechách počátku 15. století i staletí následujících. Věž, nyní vysoká 65,5 m, byla vystavěna kolem roku 1380. Orloj (hodinový stroj a astronomickou sféru) vytvořili hodinář Mikuláš z Kadaně a astronom Jan Ondřejův zvaný Šindel před rokem 1410, z něhož pochází první písemná zmínka o orloji. Kamenická výzdoba orloje je dílem parléřovské kamenické huti. Hodinář Jan z Růže zvaný Hanuš, kterému se autorství orloje ještě nedávno připisovalo, orloj v roce 1490 opravil, zdokonalil a doplnil kalendáriem (kalendářní deskou). Další opravy se orloj dočkal v letech 1552–60 (tehdy byl mj. dozdoben pohyblivými figurami), v dalších staletích byl ale zanedbáván a šel jen občas s dlouhými přestávkami. Roku 1787 se dokonce uvažovalo o prodeji stroje do starého železa, ale hodinář J. Landesberger za pomoci astronoma A. Strnada opravil alespoň mechanickou část, která pak fungovala do roku 1824. V ohrožení se unikát opět ocitl v roce 1861, kdy jeho plánovanému prodeji zabránila až veřejná sbírka. Po požáru roku 1864 byly doplněny nové dřevěné figury apoštolů, o rok později pražský hodinář L. Hainz opravil mechanickou část orloje, byla obnovena astronomická sféra a osazena nová kalendářní deska od J. Mánesa. Roku 1866 byl lihýř (vahadlo) nahrazen unikátním chronometrem mechanika R. Božka a orloj byl konečně spuštěn. Během Pražského povstání v květnu 1945 byl orloj těžce poškozen německým dělostřeleckým ostřelováním i následným požárem, po válce byl ale restaurován a roku 1948 bylo celé soustrojí s novými soškami apoštolů od sochaře V. Suchardy a s kopií Mánesova obrazového kalendáře znovu uvedeno do pohybu. Při opravě byl orloj připojen na elektromotor (předtím se natahoval klikou). Prozatím poslední větší opravy orloje se uskutečnily v letech 1979 a 2005.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Staroměstský_orloj

 


V

MK

Václavák

by Miriam Kolar Tůmová - Friday, 19 October 2018, 3:39 PM
 

Václavák - staveniště v centru Prahy


Vršovice

by Drahomíra Dvořáková - Thursday, 1 November 2018, 9:34 AM
 

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 13111328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s vodní tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmerové vlastnil i přilehlé NusleZáběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděli moderní metody zemědělství, štěpařství, založili sady, vinice, dbali na rozvoj manufaktur a také štědře podporovali kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909Občanské záložně.

Od roku 1871 prochází územím Vršovic železniční trať postavená společností Dráha císaře Františka Josefa, ale železniční stanice zde vznikla až roku 1882 a dlouho nesla jméno sousedních Nuslí; současný název Praha-Vršovice obdržela za protektorátu.

V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město (24. listopadu získávají městský znak). Počátkem roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.


KK

Výstaviště Praha

by Kateřina Krmelová - Thursday, 1 November 2018, 9:39 AM
 

Areál Výstaviště se nachází v blízkosti zástavby Holešovic, který slouží pro pořádání výstav, koncertů či dalších kulturních akcí. Nachází se nedaleko stanice Nádraží Holešovice na lince metra C. Pro své značné interiérové i exteriérové možnosti je skvělou a vyhledávanou příležitostí pro pořádání řady kulturních, společenských a zábavních akcí v průběhu celého roku.V těsném okolí výstaviště se na západní straně nachází rozlehlý park Stromovka a Planetárium Praha, na východní Tipsport arena, domovská hala klubu HC Sparta Praha. Dominantní stavbou vlastního areálu je secesní Průmyslový palác, dále se zde mj. nalézají Lapidárium Národního muzeaMaroldovo Panoráma bitvy u LipanKřižíkova světelná fontána či akvárium Mořský svět. Severní část areálu zaujímá Lunapark, dnes místo, kde se konává Matějská pouť.

Výstaviště je od 1. ledna 2015 ve správě akciové společnosti Výstaviště Praha, a.s., dříve Rozvojové projekty Praha, jejímž stoprocentním vlastníkem je Hlavní město Praha. Hlavní město tak rozhodlo na podzim minulého roku a jeho cílem je kompletní revitalizace areálu výstaviště. Areál spravuje Výstaviště Praha, a.s.

 

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDstavi%C5%A1t%C4%9B_Praha



Page:  1  2  (Next)
  ALL