Slovo, které jsem zvolil, je "hlad". Toto slovo si nespojuji pouze s myšlenkou „co je v lednici“. Alespoň pro mě existují další nuance. Hlad je tento jev, který člověka nutí pamatovat si, že je zde a existuje, a nemyslet si, že je nějakým druhem nadřazené bytosti – již existuje.
V materiálním smyslu toho slova jsme se dostali k tomu, čím jsme nyní, kvůli hladu. Kdyby nebyli naší předci, kteří chtěli potlačit svůj hlad pomocí něčeho nového (tím novým je oheň), neměli bychom to, co máme dnes. Hlad chce být utlumen nejrůznějšími způsoby – nejen pečeným masem a podobně.
Hlad lze chápat i obrazně. Skutečnost, že lidé chtěli použít oheň k vaření svého jídla, svědčí o jejich potřebě uspokojit tuto touhu. Chtěli jít novou cestou ke svému cíli. Hlad je impulsem k objevování nového způsobu.
Slovo "hlad" zahrnuje všechny oblasti lidského života. Zvědavost lze považovat i za „hlad po vědění“. Zvědavost je projevem hladu, ale na abstraktní úrovni. Tento hlad, na rozdíl od fyzického hladu, nenasytí, pokud je cíl mimo možnosti lidské rasy. Člověk chce vědět, umět zvládnout to, co je mimo jeho dosah. Nic mu nebude stát v cestě, dokud neukojí svůj „hlad po vědění“.
Nicméně, to bylo používáno jako páka pro mnoho tragédií v celé historii lidstva. Například diktátor tehdejší Bulharské lidové republiky Todor Živkov řekl, že "hladoví lidé tvrdě pracují".
Bez zneužívání tohoto důležitého lidského procesu hlad učí člověka disciplíně – musí najít způsob, jak se najíst nebo se něco naučit sám.
Já osobně volím abstraktní význam slova „hlad“. Doslovný smysl vede k obžerství a nadměrné svobodě. Abstraktní význam vede k aspiraci k nekonečnu.