Ve obou textech je slovo vnímáno jako základní lexikální jednotka, která má zvukovou a grafickou podobu a nese lexikální význam.
V textu z 'Čeština, řeč a jazyk' je slovo vymezeno z hlediska semantického (významového), grafického a fonetického. V Příručce mluvené češtiny jsou prvními třemi charakteristikami formálně-významová jednota, fonetická a fonologická struktura a grafická podoba.
Rozdíl spočívá v tom, že v prvním textu je slovo vymezeno také z hlediska morfologického, větného a kontextuálního, zatímco ve druhém textu je kladen důraz na funkce slova, mezi které patří přemístitelnost, nahraditelnost a ustálenost.