1.
1)Hlavní myšlenka prvního motta spočívá ve zkoumání vztahu mezi jazykovou komunikací a způsobem myšlení, přičemž jazyk slouží jako nástroj pro vyjádření myšlenek. Slovo, jako základní jazykový znak, spojuje význam s jeho zvukovou nebo psanou formou.
Interpretace: Jazyk ovlivňuje, jak vnímáme a interpretujeme svět. Tím se ukazuje důležitost jazyka v lidské kultuře a jeho role v utváření našich představ a názorů. Jazyk tedy není pouze nástrojem komunikace, ale i klíčem k pochopení komplexních myšlenkových procesů.
2)Motto „Slovník národního jazyka náleží mezi první potřebnosti vzdělaného člověka“ vyzdvihuje zásadní význam jazykového vzdělání pro každého jednotlivce. Znalost národního jazyka a jeho lexika je klíčová pro efektivní komunikaci, porozumění kulturním kontextům a formulaci vlastních myšlenek.
Interpretace: Vzdělaný člověk, který ovládá jazyk, má lepší schopnost zapojit se do společnosti a přispívat k veřejné diskusi. Jazyk tedy tvoří základní pilíř vzdělání a osobnostního rozvoje, a proto by jeho znalost měla být považována za prioritu ve vzdělávacím procesu.
Souvislosti: Oba texty se zaměřují na význam jazyka v myšlení a komunikaci, přičemž první text zkoumá, jak jazyk formuje naše myšlenky, zatímco druhý zdůrazňuje význam jazykového vzdělání pro jednotlivce ve společnosti. Jazyk jezde prezentován jako klíčový nástroj pro vyjádření myšlenek a efektivní komunikaci, což podporuje osobnostní a společenský rozvoj. Spojením těchto myšlenek lze říci, že kvalitní znalost jazyka nejen usnadňuje vyjadřovací schopnosti, ale také umožňuje aktivní účast ve veřejné diskusi vedoucí k vývoji společnosti a její kultury.
2.
spánek: dřímání, klimbání, spánek, snění, koma, smrt (věcný spánek)
pláč: fňukání, vzlykání, pláč, brek
smích: chichotání, cechtání, smích, řehot
3.
Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron (rusky Энциклопедический Словарь Брокгауза и Ефрона) je ruskojazyčná všeobecná encyklopedie. Vycházela: 1890 až 1906, o pár let později než Ottův slovník naučný (1888–1909).
Je větši, než Ottův slovník. Má to celkem 41 svazků (Ottův slovník má 28 svazků), 121240 hesel (oproti 139418 heslům), 7800 ilustrací (oproti 4888) a 235 map.
• 56 lidí v redakci, spolupráce s dalšími 1086 odborníky
Zajímavosti:
Zvláště velké místo ve Slovníku zaujímají články o historii Ruska, jeho vědě, vzdělání, průmyslu a kultuře; například článek „Rusko“ zabírá dva a půl svazku.
D. I. Mendělejev byl nejen autorem článků, ale mnohé z nich iupravoval, měl na starosti chemické, technické a tovární články encyklopedie. Navíc většina článků, které napsal osobně nebo ve spoluautorství, nebyla označena jeho jménem, ale řeckým písmenem delta (Δ).