1. malá sociální skupina
= rodina, skupina kamarádek (spolubydlící na bytě), kroužky
· Jak se pozná, že jste členem či součástí daného seskupení?
Pro malou skupinu jsou typické blízké vztahy a interakce mezi všemi jejími členy (zpravidla 3-19 členů). Založeno na bezprostřední interakci a důvěrných vztazích, kdy skupina není účelová a je stálá.
Sdíleli jsme/sdílíme společné zájmy, jsme si blízcí, cítíme se ve vzájemné přítomnosti příjemně.
· Co pro Vás osobně členství v daném konkrétním seskupení znamená či znamenalo a jaké na Vás má/mělo dopady?
V rodině je to pocit bezpečí, pocit, že někam patřím, a když potřebuji, tak vím, že se na ni mohu spolehnout.
Se spolubydlícími to pro mě znamená, že když nejsem doma a jsem v Praze v podstatě sama, tak i tak jsme spolu a můžeme si poradit, pomoct nebo si jen tak popovídat o tom, co je nového a jaký měl kdo den.
Na kroužku to byl společný cíl, kterým bylo vyhrát nebo být co nejlepší v dané činnosti a zároveň si užít spoustu zábavy při činnosti, která nás naplňovala.
2. sociální kategorie (soc. skupina v širším slova smyslu)
= studenti vysoké školy, nezletilí, dospělí, občan ČR
· Jak se pozná, že jste členem či součástí daného seskupení?
Jedná se o skupinu osob, která vykazuje, alespoň jeden společný znak.
Členství ve skupině poznám tak, že budeme sdílet stejné hodnoty. U vysokoškoláků to může být např. status studenta, vysoká škola. U nezletilých stejný věk a různá omezení. U dospělých naopak různá práva a povinnosti. U občana ČR to může být např. sdílení stejných tradic či území, na kterém žijeme.
· Co pro Vás osobně členství v daném konkrétním seskupení znamená či znamenalo a jaké na Vás má/mělo dopady?
Jako student vysoké školy se cítím, že patřím do skupiny, která má stejné zaměření, cíl a zájem. Zároveň si můžeme poradit a sdílet mezi sebou různé radosti a strasti. Je to také pocit, že nejsem na věci sama a necítím se, tak jenom já, ale vím, že to ostatní lidé mají podobně či stejně.
U nezletilosti to byly stejné zákazy a omezení, které nás provázely. Ale zároveň i určitá bezstarostnost, která se s dětskými lety pojí.
U dospělosti to jsou různé nové situace a povinnosti, které z tohoto statusu plynou. Ale zároveň i možnosti, které to nabízí, protože mě věk neomezuje téměř v ničem, co v běžném životě provozuji.
U občana ČR je to určitá hrdost na náš stát, např. při sportovní reprezentaci. Ale i stud, který občas cítím, když se děje něco s čím nesouhlasím, ale reprezentuje to naši zemi.
3. dav
= koncert, sportovní utkání – př. hokej, fotbal, Matějská pouť
· Jak se pozná, že jste členem či součástí daného seskupení?
Seskupení lidí na jednom místě a v jednom čase. Dav má vždycky cíl, který když je dosažen, tak skupina zaniká. Lidi spojuje pouze společný jmenovatel a ne žádný souhrn společných vlastností.
· Co pro Vás osobně členství v daném konkrétním seskupení znamená či znamenalo a jaké na Vás má/mělo dopady?
Na koncertu to pro mě znamená stejný vkus na hudbu, který s ostatními sdílím a společná radost, či naštvání z toho, co se právě děje na pódiu či v publiku.
Při sportovním utkání je to společná podpora našeho oblíbeného týmu, kdy si užíváme soutěžní atmosféry, která kolem panuje, a máme společný cíl, kterým je si užít dané utkání a vítězství našeho týmu, kterému fandíme.
Při akcích jako je Matějská pouť je to radost, ale i strach, který sdílíme s ostatními na různých atrakcích. Zároveň i odpočinek od běžného života, kdy si naplno užívám jen ten daný moment.
4. jiný agregát (ne dav či publikum)
= lidé z vesnice, ve které bydlím; brigáda/ zaměstnanci ve firmě/ cestování MHD
· Jak se pozná, že jste členem či součástí daného seskupení?
Jedná se o geografické seskupení lidí. V nejširším slova smyslu to tedy je jakékoliv seskupení lidí, tradičně na jednom místě, bez sociálních vazeb. U vesnice je to stejné místo, kde lidé žijí. U zaměstnanců je to stejná firma, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, zároveň ale i blízké vztahy mezi kolegy.
· Co pro Vás osobně členství v daném konkrétním seskupení znamená či znamenalo a jaké na Vás má/mělo dopady?
U spoluobyvatelů naší vesnice je to pocit, že sdílíme stejné místo, kde žijeme. Zároveň máme i podobné způsoby a možnosti, které jsou např. od lidí z města odlišné. Také to ve mně vyvolává pocity vděčnosti, že můžu žít na takovém místě, kde je klid a příroda všude kolem.
Na brigádě, kde jsem byla zaměstnancem firmy, to byl pocit, kdy jsem byla členem pracovního kolektivu, navázala nové vztahy a přátelství. Získala pracovní zkušenosti. Celkově toto členství mělo pozitivní dopad ve všech ohledech.
Při jízdě MHD, např. při cestě do školy, jsem členem agregátu, protože se zrovna všichni nacházíme na stejném místě. Vliv to na mě nemá víceméně žádný, protože s ostatními většinou nijak nekomunikuji a pokud není MHD přeplněné nebo se neděje nic zvláštního, tak si jejich přítomnosti ani nevšímám.