Při čtení textu mě napadly další texty, které by se daly považovat za ambivalentní. Myslím, že každého hned napadne Malý princ, ke kterému se čtenáři běžně vrací v různých fázích života a při každém čtení si z tohoto textu lze „vytáhnout” vrstvu, která ke čtenáři nejvíce promlouvá (nebo se nějak dotýká jeho současné životní situace). Knihu, kterou dětský čtenář vnímá spíše jako dobrodružný příběh o setkání opuštěného letce s Malým princem, vnímá dospělý čtenář jako text plný symboliky a existenciálních myšlenek.
Další kniha, která by se dala považovat za ambivalentní je Matilda od Roalda Dahla, a to především kvůli množství skrytých narážek a satirických poznámek, které se v textu vyskytují.
Z českého prostředí by se pak dala za takový text považovat třeba Srdcovka (tematizace traumatu spojeného se sexuálním násilím)