DÍLČÍ ÚKOL 2: Shrnutí zahraničního článku

Článek je zaměřen na představení nabytých zkušeností vedoucích knihovníků Norman Girvan Documentation Centre z období propuknutí pandemie Covid-19 a to jakým způsobem řešili krizi a neočekávané situace. Poznatky z oblasti managementu knihovny zmiňují např.: proaktivní a rychlé jednání v době krize; nalezení rovnováhy mezi bezpečností zaměstnanců a uživatelů knihovny, požadavky na provoz a poskytovanými službami; nalezení příležitostí pro růst díky krizi; apod.

Oceňuji volbu článku, který je zajímavým exkurzem do zhodnocení počínání si knihovny v době pandemie. Takováto hodnocení jsou cenná ohlédnutí se zpět na uplynulou situaci. Domnívám se, že díky těmto "ohlédnutím se zpět" může být instituce schopna dále růst a posouvat se. Je nezbytné shrnout si to, jakým způsobem si instituce počínala v kritické situaci, kde se právě mohou objevit nejen silné a ale i ty slabé stránky instituce. Díky tomuto shrnutí je pak management schopen odhalit, co fungovalo (funguje) a co nefungovalo (nefunguje), což může být zejména pro strategický management hodnotná informace. Takováto "ohlédnutí se zpět" můžeme pozorovat např. i v oblasti projektového managementu, kde poslední poprojektová fáze toto ohlédnutí představuje. Projektovým manažerům pak tato fáze přináší cenné informace např. o tom, co příště dělat a co příště nedělat.

Líbilo se mi to, jakým způsobem kolegyně článek shrnula. Bylo to přehledné a výstižné.

Tento článek pojednává o výzvách, kterým museli čelit vedoucí pracovníci v době pandemie nemoci COVID-19. Na základě získaných zkušeností jsou pak představena doporučení pro manažery knihoven v době neočekávaných událostí nebo krizí.

Jelikož jsem si pro své shrnutí také vybrala článek zabývající se vlivem nemoci COVID-19 na působení akademických knihoven, bylo pro mě zajímavé získat pohled na tuto problematiku i z jiné perspektivy. Doporučení, která jsou v článku uvedena, sice vycházejí z řešení potíží v knihovnách spojených s globální pandemií, ale dají se velice dobře uplatnit i v době postcovidové. Toto nešťastné období zasáhlo všechny aspekty tradiční knihovnické práce, ale na druhou stranu otevřelo dveře novým možnostem a praktikám. Na tyto nové výzvy a příležitosti musí nyní vedoucí pracovníci v akademických knihovnách zareagovat přiměřeným způsobem. A přesto, že se provoz knihoven vrátil do svých starých kolejí, měly by poznatky z krizového řízení knihoven přispět k dalšímu rozvoji služeb čtenářům.

Z článku je tedy patrné, že vedoucí nejen akademických knihoven mohou v současné době čerpat ze svých zkušeností v době pandemie a být tak připravení na další nenadálé situace.

Oceňuji výběr článku a přehledné zpracování jeho shrnutí.