Akční plán - učení čtení

Akční plán - učení čtení

by Tereza Pecnová -
Number of replies: 0

Pracuji jako asistentka v první třídě ZŠ. I loni jsem pracovala na této pozici a všimla jsem si jedné odlišné věci při hodinách čtení. Jelikož jsem měla možnost pracovat pod dvěma učitelkami, viděla jsem dva různé způsoby učení čtení. Loňský způsob byl čtení slov po písmenkách (dítě přečetlo písmena a spojilo si v hlavě slovo). Nejprve se jako papoušci naučili celou abecedu, ale tak jak zní jednotlivé hlásky a samohlásky (ne jak bývá zvykem Á, BÉ, CÉ, DÉ, ale A jako andulka, B jako buben, C jako citrón, D jako drak, ...). S těmito poznatky poté pracovali ve čtení.

Letošní způsob učení, kterého jsem svědkem, je čtení po slabikách, kdy se děti nejprve seznámily s hláskou M, po ní se samohláskami A, E, I, na které navázaly další hlásky. Při každém novém písmenku si je dávali (a stále dávají, protože nemáme probranou celou abecedu), dohromady do slabik. Vizuálně si předvádějí s paní učitelkou, jak motýl letí na kytičky (z hlásky na samohlásku). 

1. Problém, který bych chtěla řešit:
Z mých pozorování obou tříd (i když s rozestupem jednoho roku) jsem došla k závěru, že pro každé dítě se hodí jiná z těchto metod. Jenže učit třídu děleně je nesmysl, takže by to chtělo najít jednu ucelenou metodu, která by zahrnovala provázanost obou postupů. Nebo najít ještě jinou metodu, která by vyhovovala většině dětí.

2. Možným řešením by bylo třídě ukázat způsob s vytvářením slabik (protože mi celkově tento postup přijde jednodušší). Pokud by někomu činil problém, mohlo by se s ním individuálně pracovat s druhým postupem, tedy čtení po písmenkách. Toto řešení má však pár problémů, jako třeba, kde sehnat kvalifikovaného člověka, který s ním tento postup bude praktikovat? A na jak dlouho? Implementace by tedy šla hůře, takže si myslím, že nejjednodušší by bylo najít jeden ucelený postup, který by se praktikoval na všech školách a dítě by tedy nemělo problém navázat po přestupu na jinou školu na vyučovanou látku.

3. Vyhodnocení by se dalo udělat tak, že by se při příchodu prvňáčků do školy v každé třídě učilo odlišným způsobem a poté by se jejich znalosti a dovednosti porovnali. Pokud by to měla možnost učit jedna učitelka, měla by alespoň sama přehled, která metoda přináší lepší výsledky.  Ovšem to je dost nepravděpodobné.