Diskusní skupiny - kontroverze průřezových témat

Dle mého názoru, tato otázka není vůbec jednoduchá. Je pro mě velmi složité, na ni jednoznačně odpovědět. Zda jsem pro zavedení eutanázie v ČR či nikoli. Já osobně vidím několik záporů, ale i několik pozitiv.

Jako jeden z pozitivů vidím, že pokud nemocný člověk trpí velkou bolestí a zároveň nemoc je nevyléčitelná, eutanázie, tedy „…úmyslné zabití člověka, ať již aktivním nebo pasivním způsobem, někým jiným než člověkem samotným (=lékařem) na jeho vlastní žádost.“ (Munzarová, 2005, s. 49), může nemocnému člověku pomoci zbavit se bolestí, utrpění…
Jako další pozitivum pro zavedení eutanázie jsou náklady, zdravotní péče o nemocného, který je těžce a nevyléčitelně nemocný. Tyto náklady by se mohly využít ve prospěch nemocných, kteří mají naději na uzdravení a netrpí nevyléčitelnou nemocí.

Co se týče negativ/záporů pro zavedení eutonázii je několik. Nedávno jsem se o tématu eutanázie bavila se sestrou a ta řekla „Pokud se v ČR zavede eutanázie, bude počet jedinců o podstoupení eutanázie stoupat“. Myslím si, že by lidé eutonázii nechtěli podstoupit kvůli nevyléčitelné nemoci, bolesti a nesnesitelného utrpení, ale důvodem žádosti by mohla být také i obava z osamělosti, ale třeba i ztráty samostatnosti.
Další důvod o nezavedení eutanázie by mohl být takový, že nebude trpět jen nemocný člověk, ale také blízké osoby daného člověka. Blízké osoby s tím nebudou souhlasit a nebudou a nedovedou se smířit s tím, že by jejich blízký člověk „najednou nebyl“.

Jak už jsem psala na začátku, odpověď na to, zda by se měla zavést eutanázie v ČR je dle mého názoru velmi složitá a komplikovaná.

Jsem spíše pro. Mám pro to ale jen jeden argument - každý má podle mě právo naložit se svým životem, jak chce, pokud tím nikoho neomezuje. Nicméně rozumím i protiargumentům o zneužitelnosti - obzvlášť v tak korupčním prostředí, jako je ČR. Zcela zásadní podmínkou by podle mě muselo být, že dotyčný by musel být plně svéprávný a důvod jeho rozhodnutí by musel být podpořen a schválen z více než jednoho odborného (lékařského) hlediska. Důvodem by mohly být jen nevyléčitelná nemoc a silné bolesti.
Před zavedením této normy by bylo podle mě potřeba vést diskusi o těchto tématech:
- Jak se k tomu postaví lékařská etika?
- Jak by byl zdravotnický personál právně chráněn?
- Jak přecházet tomu, aby se z eutanázie nestal byznys?
- Jak předcházet zneužití (ze strany zdravotníků a rodinných příslušníků)?
- Můžeme se inspirovat státy, kde mají s eutanázií zkušenost?
Tyto otázky jsou pro mě směrodatné. Naopak se neztotožňuji s jedním z hlavních argumentů věřících o nedotknutelnosti lidského života jakožto božího daru. Rakovina varlat je možná boží záměr, ale především jde o obrovskou životní zkoušku, kterou (podle mě) nemusí všichni podstupovat až do konce. Je ale fér zmínit, že právě jeptišky jsou ty, které se o pacienty v LDN apod. starají zdaleka nejvíce, a to právě díky poslání, které přijaly za své. I tak bych ale eutanázii uzákonil - samozřejmě po vyřešení všech výše uvedených (a určitě mnohých dalších) otázek.

Již Platón ve svém dialogu Kritón skrze postavu Sókrata říká, "že totiž nemá být pokládáno za nejcennější věc žíti, nýbrž dobře žíti." Pokud člověk vyhodnotí, že nemůže žít dobře, určitě by měl mít možnost svůj život důstojně ukončit. Nyní má člověk právo se neléčit (informovaný souhlas, dříve vyslovené přání), takže je možné nechat člověk zemřít. Proč by tedy také nemělo být možné ukončit jeho život aktivní přispěním? Nedomnívám se, že je v tom tak velký rozdíl z hlediska etiky. V lékařské etice je však mnoho odborníků, kteří argumentují z křesťanských pozic, což diskusi o eutanázii brzdí.

Zkusím nastínit pár argumentů proti.

- Musela by se změnit Hippokratova přísaha.
- Museli by se najít lékaři ochotní eutanázii vykonávat. Toto téma moc nesleduji, ale mám za to, že lékařská obec je většinově proti.

Vzhledem k odpovědím ve fóru je zřejmé, že je toto téma problematické samo o sobě, proto ho řadíme ke kontroverzním. Lidé se v názorech hodně liší a mnoho lidí je přesně ve středu (ani zcela pro, ani zcela proti), a proto je tak obtížné se k tématu jasně vyjádřit a sdělit jasné stanovisko. Výsledek, zda se u nás eutanázie zavede či nikoliv, znát v nejbližší době asi nebudeme. Každopádně diskuze ve veřejném prostoru značí, že toto téma není tabu a lidí otevřených k používání této metody (ošetřené právně, aby nedošlo ke zneužití) přibývá.
Za nebezpečné v hodinách považujeme, aby žáci nestáli v diskuzi pouze tvrdohlavě za svým názorem, ale snažili se podívat na věc i z jiné perspektivy a vzít v úvahu i názory ostatních bez nějakých osobních útoků a zesměšňování (což je i cílem očekávaných výstupů).

(Landsmann, Libová)

Z mého pohledu by povolená být měla.
Je to rozhodnutí každého člověka a v určitých případech, kdy někdo trpí bolestmi a podobně to může být určité vysvobození.
V případě sebevraždy se nakonec také nikdo neptá, zda ji smí spáchat. (Jsem si vědom toho, že je to trochu něco jiného.)
Nejvíce s tím sympatizuji v případě, kdy je člověk třeba ochrnutý a nechce tak žít, ale sám si život vzít nemůže a žádným jiným "legálním" způsobem to není v dnešní době možné.
- Nechci opakovat ostatní argumenty, které jsou ze již napsány a s většinou z nich souhlasím.

Souhlasím s předchozími komentáři kolegů, kteří se kloní k tomu, že eutanázie jako taková by měla být povolena. Rovněž se kloním k názoru, který zde předestřel kolega Dědič skrze Platóna, totiž že je důležité hlavně dobře žít. Proto si myslím, že by mělo být v moci člověka rozhodnout o svém osudu, Zároveň ale souhlasím s názory, které zde zaznívaly také, totiž že je nezbytně nutné, aby bylo vynikající právní zakotvení a ošetření nezneužívání eutanázie, neboť se děsím představy, jaké by mohly být důsledky toho, kdyby ji chtěl někdo zneužít.