Tlumočení / překlady frazémů, nepřímých pojmenování, metafor jsou asi jedním z nejtěžších věcí. Možná více u toho tlumočení, kde je přeci jenom (obzvlášť bez přípravy) trochu menší prostor k rozmyšlení. Přemýšlím, jestli se to u obou jazyků v něčem liší. Myslím, že úplně ne… jen možná u mluvených jazyků jsou tam občas věci založené čistě na jazykových hříčkách, u znakových jazyků mi připadá, že je někdy obtížnější je rozlišit od těch, co bychom neoznačili jako frazémy, nepřímá pojmenování, metafory atd. Možná protože je v těchto jazycích spousta jazykových jevů založena na vizuálnu.
Příklady v ČJ: Březen, za kamna ještě vlezem. Ztratit hlavu; ČZJ: „UTRHNOUT DRÁT V HLAVĚ“ (vypadlo mi to z hlavy), HOROR, JAKO KŮŇ, VÝSLEDEK HOVNO
S tím posledním se pojí poměrně dost mých trapných situací. Obzvlášť když dělám tlumočníka-přepisovatele (ČZJ – psaná čeština) a potřebuji překládat co nejrychleji, abych to stihla vyťukat do klávesnice. VÝSLEDEK-HOVNO je spojení, které se může v ČZJ použít i tam, kde bychom samotné „hovno“ normálně nepoužili. Většinou je ta druhá část bez mluvního komponentu. (Pravda je, že dnešní mladí neslyšící (pokud se ČZJ nenaučili od neslyšící rodiny) toto už moc nepoužívají... že už tolik není vidět.). Pro mne jako člověka z neslyšící rodiny je toto běžné spojení, které často používám, ani si už neuvědomuji, z čeho je ta druhá část. To se mi trochu vymstilo právě u přepisu… psala jsem, psala, pak vidím, jak říká VÝSLEDEK HOVNO, já píšu jedné nedoslýchavé klientce do přepisu zcela automaticky: „… no a výsledek hovno.“ Až když jsem to spatřila na monitoru v textové podobě, ztuhla jsem, zběsile malíčkem mačkala na klávesnici „backspace“ a proklínala, že je to tak dlouhý slovní spojení. Nakoenc jsem musela ještě chvíli přemýšlet nad tím, co se jako místo toho používá v češtině, a druhým očkem zoufale sledovala, jak mi utíká mluva…
Jestli je nějaká fráze, na kterou jsem dneska nejvíc připravená, tak je to tato.