1) Moje silné stránky
Jelikož jsem ten typ člověka, který se neumí pochválit, je pro mě těžké vyzdvihnout mé silné stránky. Již odmala mě velmi bavilo čtení, nejprve mi četli rodiče a jak to šlo, četla jsem si už sama. Takže co se týče českého jazyka, myslím si, že mám bohatou slovní zásobu a baví mě tvořit věty. Hrozně ráda píšu různé slohy nebo si s někým jen tak povídám, baví mě vymýšlet různá přirovnání, metafory, snažím se, aby věty byly květnaté a zajímavé. Jazyky jako takové mám ráda. Co se týče učení se novým věcem, ne vždy mám chuť si sednout a studovat nějaké téma/nějakou problematiku, co se ale týče ČZJ, ráda znakuji a často mě můžete vidět, jak např. poslouchám písničky nebo nějaké zprávy a u toho znakuji, přemýšlím, jak bych třeba tu danou věc tlumočila apod. Takže si troufám říci, že i když mě ve škole některé předměty nebavily a nerada jsem se je učila, u ČZJ mám chuť tyto věci studovat a přemýšlet, jak bych danou problematiku přetlumočila. A obecně jsem komunikativní typ a ráda pracuji s lidmi, baví mě poznávat nové lidi a nové situace.
2) Moje slabé stránky
Abych pravdu řekla, tím, že jsem tlumočník začátečník, mám více těch slabých stránek. Mým největším problémem je paměť, tam mám opravdu velké rezervy a vím, že mě čeká ještě mnoho práce a tréninku. A ne vždy mám chuť dělat si cvičení na paměť, trénovat, je jednodušší si ty věci prostě sepsat a nemusím si tak nic pamatovat, jsem prostě občas trochu líná a pohodlná, ale snažím se na tom pracovat. Dalším mínusem je dochvilnost, tedy spíše nedochvilnost. I když si přivstanu, stejně nestíhám. Mám dva extrémy - buď jsem někde moc brzy, nebo moc pozdě. Nevím, zda moji nedoslýchavost mohu řadit mezi slabé stránky, ale stává se mi, že se někdy zapomenu, nebo něco přeslechnu a už ztrácím nit v promluvě, tedy vypadne mi smysl sdělení a já už tak nevím, co jsem vlastně chtěla tlumočit. Takže trénink pozornosti a také sluchu. Asi to zní zvláštně, ale co jsem se začala učit ČZJ, hodně jsem zpohodlněla a přestala trénovat sluch, přece jen je nyní pro mě jednodušší sledovat projev v ČZJ a nenamáhat tak uši. Dříve jsem spoléhala pouze na to, co jsem slyšela a odezřela, po nástupu na ČNES jsem zjistila, jak je pro mě super “vypnout uši” a vnímat očima - jenže pro profesi tlumočníka (v tlumočení z ČJ-ČZJ) je sluch potřeba a uvědomila jsem si, že bych jej měla zase začít používat. :)
3) V prvné řadě bych chtěla poděkovat holkám za recenze na mou osobu, hodně mě to překvapilo/dojalo/potěšilo, díky! Před ČNESem mě nenapadlo, že vůbec nějaký hendikep mám, proto je pro mě dojemné číst vaše zprávy. :)
Eva: Evu jsem viděla poprvé jako tlumočnici v jednom pořadu (myslím, že to byly Zprávičky) a zaujalo mě, jak znakovala. Občas jsem ji také vídala v rámci videí z VOŠ v Hradci. “Naživo” jsem jí viděla až když nastoupila na ČNES a chodila s námi na některé volitelné předměty, byly jsme spolu dokonce i ve skupince v rámci úkolů. Na Evě se mi líbí její energie a styl, jak znakuje. Líbí se mi, že se sama aktivně zapojuje do komunity neslyšících. A též se mi líbí, že je součástí projektu Kukátko, těšila jsem se na představení Bosé nohy v parku, tak doufám, že příští rok se již poštěstí!
Nikča: Nikča je má dobrá kamarádka a její styl znakování se mi moc líbí. Má velkou slovní zásobu a je na ní vidět, že znakování i celková komunita neslyšících je jí blízká. Nikča ráda hlídá děti a vymýšlí jim program, co obdivuji a moc se mi líbí, že učí děti základy ČZJ a povídá si s nimi o komunitě neslyšících. Moc bych jí přála, aby jí do budoucna vyšla práce týkající se neslyšících dětí v mateřských školkách, protože Nikča je pro děti jako stvořená. To na ní moc obdivuji, že má s malými dětmi trpělivost a baví ji si s nimi hrát. Tak držím pěsti, aby ji to i nadále bavilo a mohla dělat svoji vysněnou práci.
Káťa H.: Na Kátě moc obdivuji, jak všechno zvládá. Má toho opravdu hodně a já nechápu, jak to může skloubit. Co obdivuji nejvíce, jak ovládá ČZJ i ČJ, že dokáže mezi jazyky přepínat a i v rámci ČJ zná různá přirovnání, metafory, které se v ČZJ nevyskytují. Pamatuji si ještě, jak jsem se v prváku bála na Káťu znakovat, protože jsem vůbec nerozuměla, ale měla jsem radost, že letos jsme již mohly bez problému znakovat a já rozuměla! Také měla se mnou trpělivost, přece jen má úroveň ČZJ není kdoví jaká. Takže Káťo, máš můj obdiv ve všem. :)
Hanka: Hanku popravdě moc neznám, ale pamatuji si, že jsem ještě jako “malá” prvačka obdivovala holky, jak na chodbě školy už krásně znakovaly a navzájem zpracovávaly úkoly, točily videa apod. Také jsem Hanku potkávala na různých akcích spojených s neslyšícími a líbilo se mi, jak aktivně dobrovolničila a pomáhala organizátorům. Co moc obdivuji, že se pustila do tlumočení předmětu Fonetika a fonologie, pro mě to byl náročný předmět a když jsem něčemu nerozuměla, podívala jsem se právě na Hanku tlumočnici a už mi to bylo jasnější. Určitě tomu napomáhá Hanky zájem o češtinu i studium bohemistiky (což též obdivuji, studium bohemistiky mi připadá celkem náročné), avšak klobouk dolů před takovou výzvou, jako je tlumočení např. právě Fonetiky a fonologie. Přeji hodně štěstí do dalších tlumočnických situací.
Káťa J.: Káťu popravdě také moc neznám, stejně jako Hanku si ji pamatuji ze skupiny holek, které na chodbě školy vypracovávaly různé projekty a úkoly a také si Káťu pamatuji z různých akcí. U Káťi se mi moc líbí její projev, nadšení a chuť znakovat a v neposlední řadě též obdivuji, že po pár letech učení se ČZJ již nastoupila do organizace jako tlumočnice, to chtělo odvahu! Tak také Kátě přeji hodně úspěchů a neutuchající zájem o ČZJ, tlumočení a komunitu neslyšících.
Radka: Radku jsem popravdě neměla možnost potkat naživo, znám ji pouze z televize, kde tlumočí a také z nějakých videí v rámci našich školních aktivit. Pamatuji si též, že nám v minulém semestru v rámci tlumočnického modulu zpracovávala téma Teoretické základy tlumočnického procesu a musím říci, že příprava se mi moc líbila. Radka ji též doplnila navíc video komentářem, dala si tu práci, aby nám psaný text shrnula také do mluveného slova, za což jsem byla moc vděčná. Na Radce se mi líbí její elán a zájem o ČZJ, tlumočení a komunitu neslyšících, je vidět, že se opravdu našla a dělá něco, co ji skutečně naplňuje a baví. Má krásný znakový projev, krásně používá mimiku a je vidět, že český jazyk je jí blízký a baví ji. Tak doufám, že někdy v budoucnu budeme mít možnost potkat se osobně a ne pouze online, třeba u nějaké tlumočnické spolupráce. A v neposlení řadě ještě chci říct, že obdivuji, jak zvládá skloubit práci a rodinu, musí to být jistě náročné. Také Radce přeji mnoho úspěchů.