Nejvíce mě oslovila behaviorální teorie. Teorie zkoumá jen to, co lze pozorovat. Jedná se o studium chování, nikoli mysli. Pokud porozumíme cestám, jakými se chování podmiňovalo, pak lze naplánovat léčbu, tak aby vzrostla četnost žádoucího, plně funkčního chování.
Hlavním důvodem agresivního chování chlapce je častá nepřítomnost mužského vzoru. Dalším problémem je, že na výchovu tří dětí je matka sama. Chlapec se často cítí osamělý, odstrčený a svým nežádoucím chováním na sebe upoutává pozornost. Chlapec kopíruje otcovo hrubé chování vůči ženám v domácnosti. Toto agresivní chování chlapec využívá ve formě kousání, škrábání na sestrách a slovních útocích na matku. Pokud nebude jeho chování zmírněno, může hrozit, že v dospělosti způsobí nějaké trestné činy. Je tedy potřeba odstranit příznaky nežádoucích reakcí a vzorců chování na žádoucí.