Jak definuje hluboký čas Zielinski?
Zielinsky si vypůjčuje tento pojem z paleontologie a odkazuje tak na nezměrné časové měřítko (kterému člověk dle Goulda není sto porozumět). Hluboký čas přitom nechápe v lineárním pojetí, k jeho poznávání užívá hloubkových sond, jež mohou být schopny odkrýt rozmanitost opomenuté minulosti a odhalit tak ignorovaná strata Zemské kůry. Na samotné pátraní v hlubinném čase nahlíží jako na setkávání se s minulými událostmi, v kterých byly věci a situace v neustálém toku. Hluboký čas má sloužit k porozumění vzájemného vztahu mezi uměním, vědou a technologickým pokrokem.
Zielinski se vymezuje vizi historie jakožto lineární linky od primitivních vynálezů po komplexní aparáty. Inspiruje se studiem paleontologie a (mezi jinými) Huttonovým popisem Země (=dynamický cyklus eroze, depozice, konsolidace, který se neustále opakuje) a vyzývá vědce k ponoru do hlubin času - nehledat staré v nových médiích, ale změnit perspektivu a pátrat po novém ve starých médiích. Zajímají ho místa plná diverzity, momenty fluxu a různorodých možností vývoje. Právě tyto body v čase ho zajímají ve vztahu k dnešku - uvážit možné směry vývoje a zrelativizovat proč se nakonec pokrok udál tak jak se udál - tímpádem hledat hlubší siločáry, které pomohou dovysvětlit současnost (a možná právě budoucnost).