Hezký den všem,
přidávám tedy taky několik postřehů.
Já jsem grafům porozuměla jako Káťa. Barvené sloupce zaznamenávají odpovědi na horní otázku a jsou rozděleny do "bloků" podle dolní otázky, takže přehledně vidíme, jak na danou otázku odpovídali respondenti, kteří studovali čj, kteří ji nestudovali atd.
Rovněž nevidím problém v tom, že máme hodně respondentů, kteří pracují v oboru, protože máme srovnatelný počet těch, kteří v něm nepracují. Pouze to bude potřeba zohlednit při interpretaci dat. Samozřejmě, že máme víc respondentů s VŠ, u kterých by se dala očekávat jistá jazyková úroveň, jak již zmínily kolegyně. Je to dáno i tím, že dotazník byl sdílen na webových stránkách, takže to podle mě není nic překvapivého. Mezi mými respondenty se také objevili i ti bez VŠ, dokonce jeden dotazník okomentoval slovy: "vyplněno a zdíleno". Myslím, že by se při interpretaci měly porovnávat především odpovědi respondentů, kteří čj nestudují, a respondentů, kteří ji studují, protože máme poměrně rovnocenné zastoupení.
Také se mi líbilo, že na chyby upozorňují i ti, kteří čj nevystudovali.
Co se týče negativního ovlivnění, přijde mi zajímavé, že je vysoké i u laiků. Myslím si, že častější negativní ovlivnění u lidí, které respondenti neznají, je dáno tím, že očekávají vyšší úroveň takových textů, protože sami dle odpovědí provádějí kontrolu svého. Rozdíl oproti těm, které znají, by mohl být také dán tím, že své kolegy, přátele apod. znají, vědí, jakým způsobem komunikují, jaké mají vzdělání apod. Rovněž se jedná mnohdy o rozdílnou komunikační situaci - bude především neveřejná, soukromá, možná prostřednictvím chatů, kde lidé komunikují i v rozmezí několika sekund, a tak jsme ochotni nějaké prohřešky odpustit. Pokud si ale vyměňujeme e-maily s někým neznámým, právě forma e-mailu (co se týče "jazykové správnosti", ale i např. zdvořilosti) je jediným vodítkem k tomu, jaký názor si o člověku utvoříme, protože to je to jediné, co je nám poskytnuto.
Myslím, že se dalo očekávat, že respondenti si budou více všímat jazykové stránky v psané podobě, protože to opět umožňuje i samotná komunikační situace - pokud se nejedná o nahrávky mluveného projevu, adresát se k němu většinou nemůže vrátit, situace se odehrává teď a tady, a tak adresát musí vnímat více vjemů najednou. Oproti tomu psaný projev si může přečíst i opakovaně, pomaleji a více soustředěně.
To, že více upozorňují na chyby své známé, je podle mě dáno opět tím, že víme, jak to daný člověk přijme a že to například nezpůsobí konflikt, což by se mohlo stát u někoho cizího. Přesto pro mě byly tyto výsledky trochu překvapivé, protože na sociálních sítích toho opravování vídáme velmi často.
Na závěr mi přišlo zajímavé, že dle odpovědí respondenti spíš čtou články, než sledují zprávy, což ale asi není relevantní pro náš výzkum.