Tentokrát jste mohli při přípravě a tlumočení využít poznatky z předminulé "hodiny". Zamyslete se tedy nad tím, co jste na své přípravě změnili, co tentokrát fungovalo a na čem je ještě třeba zapracovat.
V odpovědi na tento post stručně zdopovězte následující otázky:
Své odpovědi odevzdejte nejpozději 9.4. 16:00.
1) tentokrát jsem si připravil glosář v excelu - určitě změna k lepšímu
2) prezentace a program poskytly samy o sobě dost informací, takže pak nebylo třeba dlouho přemýšlet nad potenciálním obsahem a dohledávání věcných informací okolo pak netrvalo příliš dlouho
3) a) formát glosáře - oddělení názvů institucí a slovíček, seřadit slovíčka abecedně; glosář v excelu taky svádí k tomu, že si člověk zapíše úplně všechno a pak se v tom hůře orientuje
b) rozložení glosáře/prezentace/řečnice na obrazovce - řečnici jsem měl daleko od prezentace, takže jsem s prezentací nestíhal pořádně pracovat
3b) V reálu by to samozřejmě bylo jednodušší v tom, že řečnici byste neviděl na svém notebooku, ale před sebou na pódiu, nebo alespoň na monitoru. Nicméně určitě je dobré si to rozmyslet, co si na notebooku jak otevřít, případně jak mezi tím rychle překlikávat, když je potřeba. Kromě prezentace a glosáře se ještě nabízí slovník a obecně internetový prohlížeč.
1+2) Excelový glosář jsem si rozdělil podle slidů v prezentaci, abych se v něm rychleji orientoval, což se ukázalo jako dobrá volba. Nepřekládal jsem si celou prezentaci, ale jen klíčová či těžší slova. Zároveň jsem si prezentaci zkoušel přeložit v hlavě, abych zjistil, co by mohlo dělat problémy.
Kromě excelu jsem měl ještě samostatný papír s faktickými informacemi. To se také osvědčilo, protože na papíře si můžu informace lépe poskládat a rozvrhnout. Zároveň jsem si na něj napsal pár klíčových slov s překladem, abych je měl stále na očích – to se mi také vyplatilo, protože se mi někdy stává, že si nemůžu vzpomenout na termín, který se opakuje v celém projevu.
V rámci přípravy v "kabině" se mi také podařilo se uklidnit a zkoncentrovat se na tlumočení pomocí dechového cvičení.
3) Ještě bych trochu vylepšil uspořádání jednotlivých ploch na počítači, abych mezi nimi mohl co nejrychleji přepínat. Opět jsem si do "kabiny" zapomněl vzít pití (což je možná způsobeno domácími podmínkami).
Super! Je fajn, že se vám daří najít, co funguje. Osobně na klíčová slova na papíře před sebou taky nedám dopustit - je to frustrující, ale klíčový termín je schopen vypadnout i po půlhodině (půldni) používání :D
1) Zkusil jsem přípravu elektronicky v Excelu. I s barvičkami. Barvičky jsou fajn, ale bylo poměrně nepraktické přepínat mezi videem a přípravou.
2) Měl jsem k tomu i papír, kam jsem si jen tak pro jistotu napsal aspoň název ECML a pár dalších pojmů, což byla nakonec nejužitečnější část přípravy. Ještě to nevzdávám, ale aspoň trocha papírové přípravy mi zatím vyhovuje víc.
3) Naučit se přípravu používat, když už ji mám. Takže asi zlepšit rozdělování pozornosti.
Viz komentáře výše - rozvržení věcí na ploše + papír.
Jinak souhlasím, že využití přípravy skutečně klade další požadavky na naši pozornost, takže i to je nutné trénovat.
Orientace je klíčová, takže klidně experimentujte i s elektornickým formátem - třeba něco na papíře, něco elektronicky, tak aby vám to dávalo smysl, a bylo snazší věci dohledat.
1. Díky prezentaci jsem si mohl improvizovaně vytvořit řeč na dané konkrétní téma, které jsem tím pádem snažil i hlouběji pochopit.
2. Překlad citací a krátký poslech videa s řečnicí.
3. I když téma je velmi známé, řečnice používala akademický registr, podle mě celkem silně abstraktní. Z hlediska analýzy by mi určitě více prospělo setkat se více s materiály psanými/přednášenými tímto stylem.
Dobrá úvaha. V rámci přípravy je určitě dobrý nápad, pustit si řečníka před tím, než ho jdeme tlumočit (pokud máme čas a nějaká nahrávka existuje).
Kromě toho (zvlášť když nemáme materiály přímo od řečníka) je dobré se poohlédnout, jestli třeba nenapsal článek/blog na dané téma. Jednou se mi povedlo takhle najít článek, který pak prezentace naživo prakticky celý kopírovala :)
1. Oproti minulému tématu jsem se výrazně intenzivněji věnovala rešerši. To bylo určitě i tím, že mi téma bylo bližší. Přeložila jsem si většinu prezentace, hledala jsem si různé názvy projektů ECML, pročítala některé stránky MŠMT ke kurzům od EMCL a konzultovala některé pojmy s mámou, která pracuje ve školství. Také jsem našla kousek jiného projevu řečnice, který jsem si poslechla. Nicméně jsem dále přípravu dělala jenom na papíře. Změna k lepšímu to byla, myslím, že jsem si byla v mnoha ohledech při tlumočení jistější, přišlo mi, že tématu lépe rozumím.
2. Určitě mi pomohlo přeložení prezentace, především citátů. Zárověň i příprava abstraktnějších pojmů jako je address, commit nebo encourage. částečně i lepší orientace v českých pojmech z prostředí školství.
3. Zanedbala jsem kontext přednášky, tedy kde se koná, kdo ji organizuje a podobně, to mi potom v tlumočení rozhodně chybělo.
Super postřehy!
Jestli si v prezentaci něco přeložit opravdu slovo od slova, tak citáty - když je nepoužijete, nevadí, když je řečník fakt bude slovo od slova číst, tak budete rádi. Zároveň ale nezapomeňte ani na to, že je důležité pochopit, co tím citátem chce řečník říct a jak se vztahuje ke zbytku prezentace.
"Omáčka" konference - kde, kdo pořádá, kdo jsou partneři - rozhodně stojí za přípravu, tím spíš, že to zazní většinou na začátku, takže to bude mít vliv na to, jaký uděláte na posluchače první dojem.
1. Co jste na své přípravě od minula změnili? Byla to změna k lepšímu?
Vytiskla jsem si jak program konference, tak prvních sedm slidů prezentace a vpisovala si české výrazy a termíny přímo do nich, dále jsem si zvýraznila v programu přednášku řečnice a pořádající organizace. Dále jsem si našla pár výstupů řečnice z jiných konferencí, abych se s ní „seznámila“ a věděla, co mě zhruba může čekat. Určitě bych do budoucna raději pracovala, když už s papírovou přípravou, tak s tištěnou než ručně psanou kvůli přehlednosti.
2. Co se vám tentokrát "přípravově" osvědčilo?
Poslech minulých výstupů řečnice se určitě hodil, je fajn, když člověk alespoň plus mínus ví, do čeho jde. Zvýrazněné organizace a přednáška v programu a dále překlady v přípravě (hlavně citát) se rozhodně osvědčily.
3. Je naopak něco, co byste ještě chtěli vylepšit.
Využití počítače – chtěla jsem vidět řečnici bez nutnosti překlikávat mezi poznámkami v elektronické formě, do budoucna bych se však ráda naučila pracovat právě s počítačem a přípravou v něm. Na druhou stranu, zvýrazňovač v kombinaci s tištěnou přípravou se také ukazuje jako šikovný pomocník – bude třeba najít balanc. 😊
Osobně si taky program vždycky tisknu (většinou je to to jediné) - přesně proto, abych měla vždy po ruce jméno řečníka, jeho organizace, jeho přednášky a nemusela je složitě dohledávat bůhví kde. Navíc mi to pomáhá v orientaci - v programu si třeba v rámci přípravy odškrtávám, od koho už mám prezentaci a od koho zatím ne.
Rozhodně je dobrý nápad zkoušet zapojovat techniku - i proto, že vytištěné prezentace s přípravou člověk dřív nebo později ztratí a tím zmizela i veškeré příprava. U některých jednorázových témat či akcí je to asi fuk, ale někdy to může bolet, že vím, že něco podobného jsem tlumočila před dvěma lety, ale vůbec žádná příprava se mi z toho nedochovala.
1. Tentokrát jsem neměla glosář jako takový (v excelu), ale papír s mírným úvodem - jméno, organizace - a pak k tomu očíslované slidy prezentace s důležitými slovíčky. Příprava mi vyhovovala víc, než klasický glosář, ale zase šlo o prezentaci s pro nás omezeným počtem slidů, v jiném projevu by to nemuselo obstát.
2. Zvýraznit si problematické termíny, pečlivě zjistit, o kterých institucích se mluví a zvýraznit si je. Projet si prezetnaci a přeložit si citát a celý si ho napsat.
3. Background konference a řečnice více do hloubky, pro větší klid.
Souhlas. Papír X digitál je věčná otázka - nakonec může často rozhodnout to, že se člověka na jednu konferenci nechce tisknout sto stránek slidů.
Souhlasím, že excelový glosář může být někdy horší na orientaci, ale proto si ho třeba většinou řadím podle slidů a ne abecedně. V tom se dobře orientuje. Když pak mám znovu stejnou akci, přeřadím si položky podle nějaké vnitřní logiky, čímž si je zároveň zopakuju.
Osobně mám pocit, že s glosářem je to jako s tahákem - člověk ho pak ani moc nepoužije, protože se ta slovíčka naučil jeho přípravou.
1. Co jste na své přípravě od minula změnili? Byla to změna k lepšímu?
- Jistě. Byly materiály, a jejich příprava byla cílená, a pomohla.
2. Co se vám tentokrát "přípravově" osvědčilo?
- Osvědčilo se si poznamenat dopředu a projít si prezentaci, takže když ji ukázala a mluvila třeba jen o části, lépe jsem se chytala. Ovšem u slidu 5, kdy řekla „vidíte naši vizi“, jsem měla nutkání ji přetlumočit (měla jsem to připraveno), ale pak mi ona utekla, protože „nedala“ prostor.
3. Je naopak něco, co byste ještě chtěli vylepšit.
- Asi být pohotovější v improvizaci.
Díky moc všem za reflexe. Jsem ráda, že posouváte svou přípravu k větší funkčnosti a efektivitě.
Nebojte se dál experimentovat a zkoušet, co vám umožňuje technika. např. Excelový glosář si nemusíte řadit jen podle abecedy, ale klidně tematicky nebo podle slidů (= jasně oddělená slovíčka vztahující se právě k danému slidu); nebo si ho naopak můžete seřadit abecedně a vytisknout; některá slovíčka budete mít nejradši před sebou napsaná na papíře, protože se čast opakují, ale hrozí, že vám stejně čas od času nenaskočí.
Pro inspiraci posílám tlumočnický podcast, který se v jedné epizodě věnuje právě technologiím v tlumočení - Troublesome Terps. Místy je to možná i na mě příliš technooptimistické a sci-fi, ale v zásadě razí stejnou myšlenku jako já - každý si to dělejte, jak vám to vyhovuje, dokud z vás leze dobrý výstup, nemá vám do toho kdo co mluvit. pro kontext dodávám, že vycházejí především ze zkušenosti s tlumočením pro instituce (EU, OSN), kde to v některých ohledech vypadá trochu jinak, než třeba na českém trhu. Kdyby vás k tomu napadly nějaké otázky, klidně se ptejte ;)