Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Barbora Šmejdová -
Počet odpovědí: 8

Napište svou odpověď na základě zadaného textu.

 

 
V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Lukáš Němeček -

Lewis považuje duchovní život za bohatší a vyšší prostředí než život přirozený. Nepodporuje to žádným argumentem, ale pouze tvrzením, že kdo věří v duchovní život, ten jej považuje za vyšší. Pokud jsem to dobře pochopil, Lewis považuje za duchovní život všechno, co se odehrává v naší mysli, nemyslí tím tedy pouze věci náboženské. Argumentaci skeptiků, že duchovní život obsahuje pouze to, co známe ze života přirozeného, vyvrací tím, že k dané skutečnosti přistupují jakoby pouze z dvourozměrného hlediska, ačkoli má rozměry tři.

V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor David Ptáček -

Vztah mezi duchovním a přirozeným světem je podle Lewise takový, že duchovní je skutečnější a krásnější a přirozený méně reálný. Jsou propojeny skrze Krista, jehož božství je sjednoceno s jeho duchovní přirozeností a jeho duchovní přirozenost s jeho přirozeností. Takto skrze něj je tedy možné dostat se z přirozeného světa k duchovnímu. Kdo viděl jej, viděl Otce a tedy i duchovní svět. Před ním se lidé dostávali k duchovnu zjeveními Božími nebo i zlými zjeveními. A každý se může dostat do duchovního světa, když si uvědomí vlastní vědomí, které je duchovní. Ale je obrácené jen k přirozenosti, kterou jedinou vidí a nevidí už duchovní svět a Boha, jak to bylo před prvním hříchem. Tyto dva světy jsou tedy sjednoceny.

V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Antonín Matys -

Jak kolega správně vystihuje, ten duchovní život je ten bohatší. Správný skeptik namítne, že duchovní život je výmysl, nebo "rozšíření představivosti o přirozeném". Ale stejně tak jako z obrazu nezačnou růst skutečné stromy, není vyšší rozšíření nižšího. Nýbrž naopak to vyšší, ta skutečná realita, se zaznamenává na obraz, který je jenom nedokonalým "plochým" ztvárněním. 

Ještě je tu potíž, že představy např. o nebi mohou obsahovat symboly po nichž naše přirozenost touží. Symboly se ovšem nesmí zaměňovat za skutečnost. Skutečnost bude o tolik reálnější, jako je budova s porovnáním architektonického plánu. 

V odpovědi na Antonín Matys

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Libuše Weinerová -

Jak už vystihli všichni kolegové přede mnou. Duchovní život je bohatší, rozmanitější, vybranější je to ten, který nabízí více zážitků i vyšší zapojení našich smyslů. Ten náš přirozený život je jen transpozicí toho duchovního, protože k transpozici podle Lewise dochází, kdykoliv se vyšší zobrazuje v nižším. V duchovním životě je opakují všechny prvky našeho přirozeného života, proto se může zdát, že žádný duchovní život není. Na druhou stranu nesmíme zapomínat na to, že ten duchovní život je jen transponován do toho přirozeného, a proto je mu podobný. Ve skutečnosti je ten duchovní život bohatší a krásnější, než si vůbec dokážeme představit. Lewis píše: "náš současný způsob je jen pouhým symbolem, chřadnoucím, jakoby "vegetariánskou" náhražkou."

V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Vojtěch Razima -

Zaujalo mě, jak je tato otázka stále aktuální. Lewis odpovídá na námitky, které všichni dobře známe z našeho okolí. Nebudu opakovat dříve řečené - duchovní život je zkrátka na vyšší úrovni, projevuje se však na té přirozené. Nemůžeme ale odsuzovat ty, kteří v přirozeném životě ten duchovní nerozpoznají. Můžeme jim snad ukázat, že nežijeme ve dvourozměrné světě.

V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Kristína Javorinská -

Duchovní život je výrazně bohatší než náš přirozený život. Duchovní se neodvozuje od přirozeného, toho se podle Lewise může dopustit pouze pozorovatel, který zná jen nižší prostředí. Duchovní život tedy neobsahuje pouze prvky z toho přirozeného, ačkoliv ty jsou v něm přítomny také.

V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Barbora Šmejdová -

Odpověď pro všechny:

 

Jak jste všichni naznačili, "vztah mezi duchovním a přirozeným světem je podle Lewise takový, že duchovní je skutečnější a krásnější a přirozený méně reálný." To je i základ Lewisovy estetiky a ještě se s tím potkáme.

Na základě vašich odpovědí mi vyvstaly ještě dvě otázky k zamyšlení:

1) Pokud tedy považujeme přirozený svět za vegetariánskou náhražku, ploché ztvárnění, život nižší, nesnižujeme jeho význam? Nerýsuje se nám pak zde něco jako dualismus, který by (sice nenápadně) podsouval myšlenku, že duchovní svět je ten dobrý, přirozený svět je ten špatný? Nepovede pak takový pohled například k podhodnocení významu lidského těla a materie obecně? Jak bychom se pak v takovém světě dívali na vtělení?

2) Opravdu je každý duchovní život vyšším životem smyslů jako nadřazená množina? Nemůže se třeba stát, že nás "duchovno" nezdravým způsobem vytrhne z přirozeného světa, až budeme k přirozenému světu zcela lhostejní?

Jedná se mi o to, abychom neupadli do implicitního gnosticismu.

 

 
V odpovědi na Barbora Šmejdová

Re: Jaký je podle Lewise vztah mezi duchovním a přirozeným životem?

autor Antonín Matys -

2) Myslím, že pokud se jedná o duchovní život skutečný, tedy neidealizovaný, nenaivní, nesebestředný, potom se jistému opoutání od světa prostě nevyhneme. Každopádně jistým způsobem si každý člověk musí hlídat, aby nebyl zasněný pošuk, ale pokud je právě jeho duchovní život skutečný, tak ho stejně táhne k zemi, jelikož takový člověk také chápe, že zde má misi, k jejímuž splnění je povolán. Navíc v různých částech stvoření, i když to jsou nedokonalé předobrazy, můžeme přesto nacházet neskutečnou nádheru a setkávat se v nich s Bohem, např. v přírodě.

1) Upřímně si nejsem jistý, jak přesně na tuto otázku odpovědět. Dualisty být nesmíme. On možná celý ten duchovní život nám trochu zpřítomňuje něco hmotného, co teprve bude a bude to oslavené. Náš duchovní život je nejspíš něco na způsob média. On celý ten přirozený svět je poznamenán hříchem, proto skýtá různá nebezpečí, proto není plná strava, ale jen ta náhražka. Ta naše materie není to ono. Stejně jako Bohorodička s tělem (bez hříchu) byla vzata "tam", kde tu plnou stravu dostala a nezabilo ji to. V našem hmotném světě je totiž zárodek něčeho, co budeme ještě potřebovat.