Jak fungovala příprava?

Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -
Количество ответов: 21

Za domácí úkol jste měli připravit se na tlumočení projevu Jima Hardinga o NSPCC a zároveň se zamyslet nad formátem přípravy. Následně jste v prvním úkolu tohoto týdne tuto přípravu zužitkovali přímo při tlumočení.

Teď budete mít možnost reflektovat, co z přípravy fungovalo a co ne, podělit se o své zkušenosti s kolegy a inspirovat se těmi jejich.

Odpovězte prosím na následující otázky:

  1. Jaké všechny tematické okruhy jste si připravili? Chybělo vám v přípravě obsahově něco?
  2. Jaký formát měla vaše příprava? Lišilo se to nějak od KT?
  3. Co z přípravy jste při tlumočení zdárně využili? Co fungovalo?
  4. Co byste naopak vylepšili?

Odpovědi stručně sepište a nejpozději 26.3. 16:00 je vložte jako odpověď pod tento post.

 

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Jiří Marek -

1) podíval jsem se na web NSPCC a Linky bezpečí, odtud jsem čerpal většinu slovíček a povědomí o službách, které NSPCC nabízí; chyběl mi přehled historie NSPCC

 

2) formát byl stejný jako na KT (A4, nejdříve jména, pak slovíčka ve dvou sloupcích)

 

3) využil jsem pracovní překlad názvu NSPCC a pár slovíček

 

4) vylepšil bych formát glosáře (zatím nevím jak); oddělil bych glosář a faktické informace (v kabině, oproti KT, bude více prostoru na 2 A4 vedle sebe); zjistil bych si více informací o řečníkovi a o historii organizace (i kdyby to nebylo explicitně uvedeno jako téma projevu)

В ответ на Jiří Marek

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Příprava v podobě glosáře je rozhodně dobrý nápad a určitě stojí za to uvažovat nad jeho formátem. Nezapomínejte taky, že do kabiny se vejde i notebook, takže glosář může mít i podobu excelové tabulky, která může nabízet oproti papíru větší flexibilitu a lze v ní i vyhledávat.

Osobně si do excelového glosáře k původně neznámým termínům/konceptům dávám třeba i link na web, kde je daná věc dobře vysvětlená (abych to nemusela příště dohledávat, pokud budu stejné téma tlumočit znovu). Věcnou přípravu, jako jsou třeba informace o řečníkovi, jeho organizaci atd. si pak většinou píšu bokem.

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Ivona Mendelová -
  1. Podívala jsem se na stránku organizace, na články, kde byl zmíněno jméno Harding v souvislosti s organizací, trochu na historii a založení a kontroverzná rozhodnutí (článek na Wikipedii). Co se týče slovní zásoby, slovíčka jsem vybírala z přečteného. Také jsem se snažila zamyslet nad tím, jaké typy slovíček a témata by se mohly objevit, a napsala jsem si některá. 
  2. Stejný jako u konsekutivy - základní informace o řečníkovi a organizaci, slovíčka, která by mohla způsobit problémy. 
  3. Pracovní překlady názvů organizace a Linky bezpečí. 
  4. Nenapadlo mě podívat se na právní stránku věci, to znamená podívat se na slovíčka související se zločinem a s právní úpravou. 
В ответ на Ivona Mendelová

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Rozhodně souhlasím, že je dobré přemýšlet i o slovíčkách nad rámec toho, co si člověk načetl v materiálech, a vybrainstormovat si, jaká další slovní zásoba by se v projevu mohla objevit. Zvlášť by se měl člověk zaměřit na jakoukoli oblast, ze které je nervózní (já bych si u tohoto tématu rozhodně chtěla "udělat pořádek" v tom, jak říkat těm věcem, které se dětem dějí - "cruelty", "abuse" atd.).

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Klára Jírová -

1) Nejdříve jsem čerpala z webových stránek NSPCC a Linky bezpečí. Z webu NSPCC jsem si vypisovala slovíčka, která jsem nebyla schopná okamžitě přeložit do češtiny. Ekvivalenty anebo vhodné opisy jsem pak většinou našla na webových stránkách Linky bezpečí, popř. v novinových článcích. Velkou pomocí bylo také heslo na Wikipedii o NSPCC. Právě tam jsem našla termíny, které se nakonec objevily i v projevu (Children Act, statutary powers). Pokusila jsem se najít i seznam partnerů daných organizací (u Linky bezpečí jsem na webu našla seznam v rubrice „reference partnerů“, u NSPC „our partners“) - to by se  spíše hodilo k zahajovacímu projevu.

2) Nejdříve jména, pak čísla, pak kolokace – vzhledem k tomu, že se tlumočí v kabině a nemusím vše mačkat na titěrný tahák, jsem si vše napsala větším písmem na dva papíry A4.

3) Využila jsem pár slovíček a kolokací. 

4) Podcenila jsem právní stránku věci – obsahu jsem sice rozuměla, ale chyběla mi slovíčka. 

В ответ на Klára Jírová

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Rozhodně je dobrý nápad, pokud si nějakou přípravu píšete rukou, aby to bylo dostatečně čitelné a dobře jste se v tom orientovali. Možná už jste sami zažili, jak frustrující může být, když přípravu máte, ale to, co hledáte, v ní nedokážete okamžitě najít.

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Lenka Kerumová -

1. Prošla jsem si celou stránku NSPCC, přečetla si, co všechno dělají, co nabízejí. Totéž jsem udělala u Linky bezpečí. Vypsala jsem si slovíčka, o kterých jsem si myslela, že by se mi mohla hodit. Podívala jsem se na několik článků o zneužívání dětí.

2. Formát byl stejný. Slovíčka jsem si vytiskla abecedně. Měla jsem otevřený slovník pro případ, že bych si nevzpomněla na slovíčko.

3. Nejvíce pomohl ten otevřený slovník.

4. Teď, postebellum, vím, že mi chyběly např. informace ohledně zákonů. Nezaslechla jsem jména.

В ответ на Lenka Kerumová

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Slovník má v kabině rozhodně svoje místo. Teď vám to možná připadá pořád ještě trochu jako sci-fi, že tlumočník rozděluje pozornost na všechno, co dělá, a ještě si u toho hledá na notebooku ve slovníku. Minimálně u některých projevů to ale rozhodně jde. A pokud ne vám, tak od toho máte v kabině kolegu ;)

Proto je také většinou jednou z prvních věcí, které po příchodu na konferenci jako tlumočníci řešíme, připojení na Wi-Fi (u většiny kolegů je na druhém místě kafe ;). I když třeba používáte offline slovník, tak internet potřebujete na dohledávání dalších věcí, na které slovník nestačí.

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Ondřej Prokop -

1) Seznámil jsem se hlavně s historií a činností NSPCC a až příliš detailně s Troubles (to byl, z hlediska přípravy, špatně strávený čas). Dozvděl jsem o Child Care Act, což přišlo také vhod.

2) Jsem z doby papírové, ale bez tiskárny. Zvolil jsem ručně psanou přípravu (uznávám, že by se hodilo naučit se pracovat i s počítačem) rozdělenou podle témat. Pod tím užitečná slovíčka, kolokace.

3) Aktivně jsem využil hlavně ten seznam šikovných výrazů. První část přípravy hlavně sloužila spíš k orientaci v tématu.

4) Lépe si přípravu organizovat – rukou psaná příprava svádí k různým rámečkům a nesystematičnosti. Zkusit to s technologiemi.

[Zkoušeli jste tlumočení z listu na obrazovce ve Wordu? Děs.]

В ответ на Ondřej Prokop

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Uznávám, že tlumočení z listu bez papíru musí být dost běs. Ale jinak zkoušení technologií fandím. Třeba i jen proto, že člověk šetří papírem a obejde se bez tiskárny.

Příprava v digitální podobě má navíc tu výhodu, že se hůře ztrácí a je tím pádem recyklovatelná. A pokud už jednou vynaložím ten čas a energii na tvorbu glosáře, tak ho rozhodně nechci ztratit, naopak ho chci mít k dispozici, pokud někdy v budoucnu budu tlumočit podobné téma.

Na druhou stranu sama stále používám rukou psané poznámky pro věcnou přípravu - věci, jako je background řečníka, jeho organizace, pochopení konceptů atd.

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Ester Prokešová -

1. Pročítala jsem wikipedii o NSPCC, jejich stránky i stránky Linky bezpečí. Vypisovala jsem si především slovíčka související se službami, které obě organizace nabízejí, vzhledem k synopsi projevu jsem si vypisovala stručnou historii NSPCC z Wikipedie, nějaké informace k jejich aktivitám, ale ne podrobně a hodnoty, na základě kerých NSPCC operuje.

2. Od KT se příprava podobou nelišila (informace a slovíčka vypsané rukou na list A4), spíše použitím. U KT jsem většinou přípravu přímo při tlumočení využít nemohla, sloužila mi jen k naučení termínů a podobně. U ST lze využívat přípravu přímo při tlumočení mnohem efektivněji.

3. Využila jsem několik slovíček používaných v oboru těchto organizací, ačkoliv to byly relativně obecné termíny, bylo příjemné je mít připravené a nemuset je lovit v paměti.

4. Jak už psali někteří kolegové, podcenila jsem právní a politickou stránku celé záležitosti, organizační struktury a podobné oblasti. Zároveň by bylo vhodné, pokud přípravu dělám déle dopředu, zvážit lepší strukturalizaci a organizaci přípravy, abych se v ní při tlumočení rychleji orientovala.

В ответ на Ester Prokešová

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Přesně tak - ST má tu výhodu, že všechna slovíčka nemusím mít nutně v hlavě. V takovém případě je ale rozhodně musím mít připravená ve formátu, ve kterém je dokážu v případě potřeby okamžitě najít.

Orientace v přípravě je zásadní (byť mám pocit, že s přípraovu to funguje podobně jako s taháky - jejím tvořením si vlastně spoustu věcí člověk zapamatuje).

Kromě toho je vždycky dobré přemýšlet nad tím, jak se připravovat efektivně - tj. mít dostatečnou přípravu za minimum času. Proto se většina tlumočníků připravuje až bezprostředně před akcí, aby měla jistotu, že si připravuje skutečně nejaktuálnější materiály, že už má alespoň většinu materiálů (když ne všechny), a že přípravu do samotné akce nestihne zapomenout (nebo si ji nebude muset dlouho opakovat).

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Jan Kasík -

1. Pročetl jsem si jak oficiální stránky NSPCC, tak heslo na na Wikipedii, kde byla přehledně popsána historie organizace. Na stránkách NSPCC jsem také objevil dokument "Modern Slavery Statement", který jsem si přečetl, abych alespoň věděl, o čem je, pokud by z něj řečník náhodou citoval. Dále jsem si přečetl některé články spojené se jménem Jima Hardinga. Z těchto stránek jsem si připravoval slovní zásobu, která by se mi mohla hodit. Snažil jsem se připravit si také delší celky než jen slovo, například předložky, které se pojí s určitými slovesy, abych je pod tlakem nespletl (např. protect FROM – chránit PŘED).

2. Veškerou přípravu jsem měl v počítačové podobě. Jednalo se o připravený glosář a předem otevřené internetové stránky NSPCC, heslo na Wikipedii, protože bylo velmi přehledné a také již zmíněný dokument. Formát glosáře byl podobný jako u KT, jen jsem měl širší sloupce, když nejsem limitován velikostí A4. Měl jsem sloupec v AJ, ČJ + sloupec s kontextovými či obecnými informacemi. Docela se mi líbí Jirkův nápad na oddělení obecných informací, mohlo by to být přehlednější.

3. Z přípravy jsem použil některá slovíčka a pomohly mi také předem otevření webové stránky, díky nimž jsem mohl například rychle vyhledat jméno. U něj jsem si díky přípravě pamatoval, o koho jde a v jaké části stránky ho najdu, takže jsem si rychle mohl ověřit jeho výslovnost, kterou jsem si při jeho první zmínce nebyl úplně jistý.

4. Z glosáře jako takového jsem moc věcí nepoužil, možná tedy trochu změnit způsob výběru relevantních informací či slovíček. Ale příprava mi celkově určitě pomohla.

В ответ на Jan Kasík

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Skvělé - při tvorbě glosářů / přípravě slovní zásoby rozhodně nazepomínejte na kolokace, vazby s předložkami atd. Obecně máme tendenci si spíš připravovat podstatná jména, ale pak je nemáme jak dát do vět :D

K oddělení terminologie a věcných inforací - viz i můj komentář pod Jirkovým postem.

Předem otevřené weby, které jsou pro téma relevantní, je rozhodně dobrý nápad - je to další příklad toho, jak při ST využít toho, že se nám do kabiny vejde počítač.

 

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Jakub Nohavica -

1. Dohledal jsem i základní informace k organizaci. Určitě by se býval hodil i širší kontext, tj. zapojení dalších stran, např. úřadů.

2. V hlavě jsem si pak vybrainstormoval slovní zásobu k tématu a na základě informací o organizaci a znalosti tématu jsem si vyimprovizoval krátký projev na toto téma. Zároveň jsem měl neustále před sebou zkratku a celý název instituce (v CS i EN). První strategie využívám i při KT.

3. Využil jsem obou strategií. Určitě neuškodí malé aktivační cvičení a nemuset lovit z paměti přesné názvy organizací je obrovská pomoc.

4. Jít o krok dál v přípravě tématu. V tomto případě nepřemýšlet jen o tom, proč se něco děje a jak se to řeší, ale také kdo se podílí na řešeních a jak tato řešení vypadají. Položit si tedy otázky: kdo/co, kde, kdy, jak, proč. Odpovědi pak dost možná nabidnou stejné otázky.

В ответ на Jakub Nohavica

Re: Jak fungovala příprava?

от Lenka Kerumová -

Jakube, ad 2. Ten improvizovany projev fakt delas? To zni jako dobra strategie. Muzes to malicko rozvinout? (Aneb: pls elaborate more :D ).

В ответ на Lenka Kerumová

Re: Jak fungovala příprava?

от Jakub Nohavica -

Ahoj Lenko,

ano, dělám to :) Snažím se lépe a lépe formulovat (své i cizí) myšlenky, proto jsem si dal takovou výzvu: vzít si jakoukoli blbost, která mě napadne, a po určitou dobu o ní mluvit. Někdy pak člověk nachází zajímavé souvislosti.

Když máme nějaké téma na hodinu, je to tím příjemnější, že to téma nemusím hledat já. V hlavě si řeknu, o co se jedná, o čem by se tam dalo mluvit, proč k tomuto jevu dochází, jaké to může mít dopady, jaká jsou možná řešení a tak.

Je to vlastně jen taková verbalizovaná a olinkovaná myšlenková mapa :) Nic světoborného, jen mi to pomáhá aktivovat zaprášenou slovní zásobu a zároveň se i dostat do určitého tónu - žoviální tón je takový můj default, na vážný tón už potřebuju trochu nácviku předem :) 

Snad to adekvátně zodpovědělo Tvou otázku =)

В ответ на Jakub Nohavica

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Skvělé Kubo, že to zmiňujete - sami pro sebe si téma "omluvit" je super strategie. Nejen, že vám to pomůže zaktivizovat si slovní zásobu, ale právě si i pro sebe ujasnit, o čem to téma je, pochopit souvislosti atd. Dodá vám to jistotu, zjistíte třeba, že vám k nějakému slovu chybí kolokace atd.

Já třeba při přípravě na konferenci přípravu každého jednotlivého projevu/prezentace zakončím tím, že si pro sebe zrekapituluju, co je hlavní mesage toho řečníka, hlavní argumenty/myšlenky - ve smyslu, kdyby se měl posluchač ode mě dozvědět jen to nejdůležitější, co by to bylo. Člověk díky tomu ani při ST neztratí ze zřetele "big picture" - proč to ten řečník říká.

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Michaela Pokorná -
  1. Pročítala jsem si hlavně oficiální stránky NSPCC a NSPCC na Wikipedii, z Wikipedie jsem čerpala hlavně historii a z NSPCC pak informace o službách, které nabízí. Dále jsem si dohledala pár článků v češtině, které o činnostech NSPCC referovaly a pročetla si je také.
  2. Zvyk je železná košile a tak se zatím držím ručně psaných materiálů jako u KT. Stránky NSPCC jsem měla zároveň otevřené v prohlížeči, stejně jako informace v češtině o Children Act ze stránek Fondu ohrožených dětí. Ač jsem stránky nakonec nevyužila, přivádí mě to k myšlence, že když si to v kabině můžeme dovolit, byla by škoda počítačů nezkusit využívat a nemít celou přípravu v elektronické podobě.
  3.  Určitě bych při tlumočení první části využila údaje o historii, dále se hodila příprava názvů organizací.
  4. Jak již bylo zmiňováno, právní terminologii jsem musela hodně opisovat. A také, jak jsem již zmínila u druhého bodu, je k zamyšlení formát přípravy, kdy bych ráda zkusila mít všechny materiály v počítači, domnívám se, že i vyhledávání v nich by takto mohlo být nejjednodušší.
В ответ на Michaela Pokorná

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Jak už jsem psala výše - hledat si pro sebe, co z přípravy "elektronizovat", je rozhodně dobrý nápad. Nemusí to nutně znamenat, že se člověk úplně vzdá rukou psané přípravy (ono psaní rukou má něco do sebe), ale to už záleží na každém, co mu vyhovuje. Zkoušejte, vyhodnocujte.

В ответ на Kateřina Ešnerová

Re: Jak fungovala příprava?

от Kateřina Ešnerová -

Díky všem za příspěvky a velmi užitečné tipy a zjištění. Tady je ode mě pár obecných poznámek:

  • Žádná příprava nikdy není marná.
    • Možná že se povědomí o The Troubles nehodilo teď, to ale neznamená, že se nebude hodit někdy příště (tlumočník nikdy neví).
    • Role přípravy je navíc i psychologická - lepší jít na akci s vědomím, že když dojde na Severní Irsko, vím, co dělám, než se strachem (víte, jak to chodí, když jde člověk ke zkoušce s tím, co si rozhodně NEchce vytáhnout za otázku.)
    • Takže pro působení v praxi je rozhodně dobré najít si způsob, jak se připravovat efektivně, minimálně u začátečníků je ale příprava vždy zákonitě delší než u zkušeného tlumočníka a rozhodně se hodí.
    • Využijte tedy toho, že coby studenti máte obrovský prostor pro hledání a zkoušení toho, co vám funguje a nefunguje, a s přípravou experimentujte.
  • V přípravě se rozhodně neomezujte pouze na terminologii - nezapomeňte, že pro tlumočníka je nejdůležitější pochopit, o čem se mluví (bez některé terminologie se lze někdy obejítú.
  • Rozhodně se zamýšlejte nad tím, jak by vám vyhovovalo v přípravě a pak při samotném tlumočení využít technologie.
    • Sama jsem stejně jako vy začínala čistě papírovou přípravou a dodnes jsem člověk, který musí psát rukou, když si ptořebuje utřídit myšlenky, něco naplánovat, nebo něco složitého pochopit. I proto je stále část mé přípravy psaná rukou - informace o řečníkovi a jeho organizaci, background k tématu (nejdřív vznikl tenhle návrh nařízení, pak ho nahradil tenhle, teď je to v jednání v Radě), věcné gro tématu (např. tyhle státy jsou proti tomuto návrhu, protože X, Y, Z; tohle se řeší, protože a protože).
    • Příprava v elektronické podobě má ovšem své nezanedbatelné výhody:
      • je recyklovatelná = když už si jednou glosář v Excelu udělám, je menší šance, že ho ztratím,
      • lze ji sdílet = když má kolega na dané téma glosář elektronicky, tak mi ho pošle, já si ho upravím k obrazu svému a ušetřím si práci samotným vyhledáváním terminologie,
      • je flexibilní = do glosáře mohu doplňovat, jeho řazení můžu přizpůsobovat situaci atd.,
      • lze v ní vyhledávat (i když jsou případy, kdy to člověk stejně nestihne :D)
      • je ekologičtější = tlumočník spotřebuje už tak spouuuuustu papíru.
      • Sama tedy glosáře dělám už pouze elektronicky v Excelu.
  • Nezapomínejte ovšem, že v tlumočení jen málokdy existuje jedno správné řešení, a rozhodně to platí i pro přípravu - hledejte, co funguje vám.
    • Znám spoustu kolegů, kteří si veškerou přípravu dělají na papír a do kabiny si s sebou notebook ani neberou, a stejně tak spoustu těch, kteří by nejraději rukou nepsali, ani když mají pomoci kolegovi v kabině ;)