Milé kolegyně a kolegové,
kdo by podle vás měl nastupujícímu učiteli poskytovat podporu? Budeme o tom diskutovat na příštím (dubnovém) semináři, zkuste zde nahodit svoje základní myšlenky. Předem velice děkuji za všechny názory, Václav Trojan
Nejjednodušší a nejpřirozenější je podle mne, pokud podporu poskytuje starší zkušenějši kolega podobné aprobace. Uvádějící učitel (mentor) by měl kromě znalosti prostředí školy a její filosofie být i didakticky zdatný a vyškolený k podporování začínajících učitelů. Mám totiž za to, že pokud používá uvádějící učitel nemoderní metody (např. s naprostou převahou frontální výuky) a uplatňuje řízení třídy „pevnou rukou“, může nadělat v hlavě začínajícího učitelé více škody než užitku. Výběr vhodného uvádějícího učitele by měl být v kompetenci ředitele školy.
Já můžu ze své zkušenosti přidat to, že jsem po nástupu měla uvádějícího učitele, sice ne aprobace, kterou mám, ale aprobace, kterou jsem učila. I to je rozhodně vhodné. Můj první rok ve škole jsme se scházeli každý týden na půl hodiny, kdy jsme probírali nejen mé otázky, ale i jiné různé záležitosti.
Mnohdy není ani zas tak těžké učit, jako vyznat se ve všech pravidlech, která na škole fungují. Co je nutné dělat, jak se například hlásí akce, co když chce člověk na seminář. Opravdu se mi hodila zkušená osoba, která mi dokázala na moje otázky odpovědět.
Stejně tak můžu ze zkušenosti říct, že mi ta půlhodina týdně většinou nestačila, hodilo by se mi víc času. Přijdou mi důležité i hospitace kolegů, kteří by měli začínajícímu učiteli dávat dostatek zpětné vazby, možnost chodit na hospitace k nim, kdy s ním také proberou, co a proč dělali.
Postupně jsem zapadala do kolektivu (opravdu není lehké si ze začátku zapamatovat, s kterým kolegou už si tykáte a komu ještě pořád vykáte), ze začátku jsem zvládala i setkání s bývalými učiteli (po jednom z nich jsem přebírala třídu, také mi dokázal předat své zkušenosti). Myslím si, že v dnešních školách mnohdy chybí společné sdílení a naslouchání, probírání situací, které se staly, přátelská podpora (ne odsouzení).
I teď mě mnohem víc pomůže podpora ve smyslu, že v jiných hodinách/třídách se žáci chovají také tak, než kritika, kterou občas zaslechnu, že si na ně pořád stěžuji, ale jiný kolega si je dokáže srovnat a vůbec si nestěžuje. Přeci jenom se nám mladým začínajícím učitelům ta přirozená autorita pomalu buduje, pomalu získáváme zkušenosti, jak si udržet ve třídě klid, mnohdy se naopak snažíme, aby děti komunikovaly a spolupracovaly, a v tu chvíli se nám občas ta hodina rozsype.
Jako začínajícímu učiteli se dostala celkem automatická podpora ze všech stran, ať už od p. zástupkyně, nebo kolegů. Je pravda, že by každý zač. učitel mohl ihned "dostat" zkušenějšího kolegu z oboru, protože někdy mi to ptaní se (na on-line školu, kde je jaká učebna, co to znamená...?) bylo nepříjemné, nechtěla jsem kolegy "obtěžovat". Za mě by bylo tedy super, kdyby každý nově nastupujícímu učiteli byl přidělen někdo zkušený, který by mu věci říkal sám od sebe, provedl ho školou, upozornil na pro něj důležitá fakta, pověděl mu, jak to na škole mají nastavené, to by mi stačilo. :)
Krásný den,
po pročtení příspěvků od kolegů určitě na úvod mohu napsat, že s nimi - jejich názory - souhlasím.
Osobně si myslím, kterak podporou by novému učitel měl být také ředitel, který by měl nastupujícího učitele patřičně představit ostatním kolegům, ideálně ještě předtím, než "to celé vypukne" a začne školní rok. :)
Jinak uvádějící učitel je rozhodně skvělá věc, ale nemyslím si, kterak by to nutně měl být někdo z oboru - stačí například kolega z kabinetu, který se podělí o praktické věci (kde je jaká učebna, kde najdu všechno potřebné, na koho se s čím mohu obrátit...). Ostatně - podporu učitel může získat, jak se domnívám, i každého zaměstnance školy, tedy i u nepedagogických pracovníků. Například paní vrátná mnohdy velice pomůže a poradí, též pan školník, který často pustí nového učitele dovnitř i ven - to je hodně důležité. :)
A pakliže, jakožto nově začínající učitel potřebuji podporu, předpokládám, že se mi jí, v ideálním případě, zkrátka dostane - nikoliv automaticky, ale pokud o ni požádám, tak zcela samozřejmě. Poněvadž každý někdy někde začíná.
Hezký den!
Kateřina
Dobré odpoledne,
myslím, že o zavadějícím učiteli jako o hlavní podpoře již zde spolužáci napsali mnoho a s jejich názory převážně souhlasím.
Když jsem se nad položenou otázkou zamyslela, jako první mi blesklo hlavou, že ideální stav by byl, kdyby podporu začínajícímu učiteli vyjadřovali všichni pracovníci dané školy. Ať už by se jednalo o vstřícný pozdrav či krátkou konverzaci. Mně osobně jako začínajícímu učiteli by v srpnu/září pomohla celková vstřícná a vítající atmosféra. Domnívám se, že základním pilířem navození takovéto atmosféry je určitě vedení školy, které by mělo jít příkladem ostatním učitelům.
Podle mého názoru by měli nastupujícímu učiteli poskytnout podporu především jeho kolegové. Bylo by dobré, kdyby ho zasvětili do celkového chodu školy, informovali ho o jeho povinnostech v oblasti administrativy, organizace apod., ale také by bylo určitě vhodné seznámit nového učitele s jednotlivými třídami ve smyslu, co od nich očekávat, o jaké žáky se jedná, jsou problémoví nebo se tam dá naopak pracovat dobře apod.).
Jako dobrý návrh se mi také jeví zavedení tzv. indukce neboli adaptačního období pro začínající učitele jako nezbytného prostoru pro završení profesní přípravy učitele. Cílem má být podpora absolventů učitelského studia při nástupu do praxe a poskytnutí pomoci v prvních letech jejich profesního života. V této době by si nový učitel postupně osvojil roli učitele, dostal se do ní za pomoci zkušeného pedagoga, který by pomohl zmírnit tzv. "šok z reality" a zabránil možnému vyhoření nastupujícího učitele.
Dobrý den,
myslím si, že podporu by měla začínajícímu učiteli poskytnout převážně škola, kde učitel působí. Bylo by jistě přínosné, kdyby každý začínající učitel měl na určitou dobu (rok) svého mentora z řad zkušenějších kolegů, se kterým by měl pravidelně možnost konzultovat. Jistě by také nebyla na škodu podpora od kolegů, tj různé hospitace v hodinách atd. Dále mě ještě napadá univerzita, například různá diskuzní setkání. Jako další možnost vidím podporu z ministerstva, např. různé semináře, školení, workshopy, zahraniční výjezdy, atd.
Lenka Halbrštátová
Za ideální způsob podpory začínajícího učitele považuji, stejně jako mnozí další zde, uvádějícího učitele, ideálně se stejnou aprobací. Sama za sebe (učím teprve od února, uvádějícího učitele nemám) mohu říci, že potřebu podpory cítím nejmarkantněji u vyřizování administrativních a organizačních záležitostí, řešení výchovných problémů a u klasifikace. V případě potřeby se tedy ptám zkušenější kolegyně, se kterou sdílím kabinet, nicméně stále jsem ještě v mnoha situacích nejistá a uvítala bych možnost pravidelných konzultací s uvádějícím učitelem.
Kdybych nastoupila na školu, asi by mi nejvíce pomohl učitel, který by se mi věnoval, který by mi řekl "co a jak". Věřím, že často tuto roli zastávají paní ředitelky, ale myslím, že mnohem přirozenější je to od učitelů podobné aprobace nebo podobného věku. Jinak se shoduji s názory ostatních.
Myslím si, že na škole by měl mít uvádějící učitel stejné aprobace, který by byl dostupný pro konzultace a rady v novém prostředí. A samozřejmě i další učitelé, podle mě, je důležitý ten kolektiv, který by měl držet při sobě. A významná je podpora vedení, která by měla dát novému učiteli čas, aby se se školou jako takovou sžil.
Pro nastupujícího učitele je dle mého názoru důležitá podpora jeho zkušenějších kolegů. Už jen na pedagogické praxi jsem zjistila, jak je důležité mít někoho, na koho je možné se obrátit jak s odbornými dotazy (ohledně vyučovaných předmětů), tak s dotazy praktickými (např. jak to chodí s kopírováním). Dále si myslím, že podporu by měl začínající učitel cítit i ze strany vedení školy.
Nastupující učitel by měl dle mého názoru dostat uvádějícího učitele (vím, že se to ve většině případech nestává), který by nováčkovi osvětlil chod školy, všechny administrativní požadavky atd. V okamžiku, když se toto nestane, tak by měla přijít podpora od kolegů (nejlépe stejné aprobace), či od vedení školy. Jednoduše řečeno bývá největší podporou kolega v kabinetě.
Zdravím,
určitě souhlasím, že uvádějící učitel může hodně pomoci. Ideální případ vnímám ale takový, kdy pedagogický sbor a vedení školy dobře funguje a komunikuje, pravidelně se schází a řeší otázky týkající se výuky, organizace, filosofie školy a podobně (ne pouze jednou za čtvrtletí pedagogická rada, kde se v rychlosti "vyřeší" nejnutnější administrativa a jde si každý po svém). Pokud bude sbor fungovat jako tým, kde si učitelé vzájemně důvěřují, sdílí zkušenosti, hospitují, diskutují o společných tématech, akcích a projektech, může to být pro nováčka lepší varianta, než "viset" na jednom uvádějícím učiteli, který ho bude provádět nepřátelskou a nesrozumitelnou džunglí školy a pedagogického sboru, kde si každý "dělá to své" a o ostatní se nezajímá.
Myslím, že rady a tipy by začínajícímu učiteli měl poskytnout zkušený kolega podobné aprobace. Dále mi přijde, že systém, kdy začínající učitel odejde z fakulty a vícekrát už neprojde dveřmi této instituce, není v budoucím horizontu udržitelný, tudíž by rady měla začínajícím učitelům poskytovat i domovská fakukta.
Na školách bývá zvykem poskytnout začínajícímu učiteli (ZU) tzv. ‚uvádějícího učitele‘. Bohužel toto není praxí na všech školách a na některých je to je symbolická pomocná ruka, která ve zkutečnosti tak nápomocná není. Nějakou pomoc však pro ZU považuji za nutnou. Uvádějící učitel by mohl být finančně ohodnocen, což by snad přispělo i k jeho ochotě a míře zájmu o začínajícího učitele. Zároveň považuji za nutné aby uvádějící učitel byl stejné aprobace.
Na oborových praxích jsem se setkala s tzv. ‚průvodce pro začínajícího učitele‘. Tato malá knížka byla vytvořena přímo učiteli dané školy a byla tedy napsaná přímo na míru té škole. Myslím, že takovou příručku by měla napsat každá škola. Její sepsání by se dalo spojit např. s psaním diplomové práce.
Další způsob, který by usnadnil ZU nástup do zaměstnání, je pravidelné setkání s vedením školy nebo s týmem učitelů. Nepovažuji za nutné přítomnost celého pedagogického sboru. Vlastně by šlo o jakési školení či spíše diskuzi, kde by ZU shrnul své dosavadní zkušenosti za uplynulých 14 dní. Společně s pedagogickým týmem (nebo vedením školy, nebo školním psychologem) by rozebrali jednotlivé události, zda byly dobře uchopeny, a jak by příště bylo rozumnější reagovat.
Podpora vedení je ohromě důležitý, hlavně když se jedná o kontakt s rodiči. Každý e-mail rodičům by měl být zkontrolován vedením a každá schůzka s rodiči by měla mít nějakého svědka z vedení.
K usnadnění nástupu do zaměstnání i ke správnému fungování celé školy je nezbytný dobrý kolektiv, kde se pedagogové mohou spolehnout na vedení školy a naopak. Nejlepší je, když jsou si učitelé vzájemně nápomocní a nebojí se učit se jeden od druhého a jeden druhému pomáhat, kdy i jiní zaměstnanci školy (školník, správce sítě, vrátný, hospodářka...) fungují jako jednotný tým se společným cílem.
Osobou podporujícího učitele chápu především člověka, který v první řadě dokáže začínajícího učitele podržet. Nemyslím tím, aby nebyl kritický, ale musí být hlavně lidský. Sám jako začínající učitel na úplném počátku své práce vnímám různé těžkosti a časovou náročnost. Pokud bych si představil, že se k problémům s obsahem učiva, žáky, administrativou a dalšími záležitostmi přidá ještě starost o své kolegy, pak bych byl pro tuto práci asi silně demotivován. Já mám to štěstí, že jsem nastoupil do příjemného kolektivu, který nemá problém mi s čímkoliv poradit. To vnímám jako nejdůležitější podporující prvek osobnosti učitele.
Dobrý den,
dle mého je nejlepší cestou podpora od zkušeného učitele daného oboru, který by však měl být otevřený natolik, aby se pouze nesnažil vytvořit ze začínajícího kolegy svou kopii a třeba se i nechal inspirovat odlišným přístupem a pohledem "mladé krve". Starší (léty zkušenější) pedagog může nováčkovi poskytovat cenné rady nejen co se pojetí látky týče, ale také rady, jak co nejlépe a nejefektivněji fungovat v dané škole, jak řešit případné potíže jiného než vzdělávacího rázu, jak komunikovat s rodiči apod. Mladý pedagog naopak může obohatit svého mentora v oblasti moderních technologií a přístupů k výuce.
Dobrý den,
podle mého názoru je nejdůležitější oporou učitele pedagogický sbor. Mladý učitel musí nejprve cítit, že do školy patří pak teprve můžu zasahovat do jejích chodu.
Z mé osobní zkušenosti vím, že pro mě bylo velmi důležité docházet na hospitace kolegů a čerpat jejich zkušenosti např. jak vedou třídy, jak zadávají úkoly a jak vyučují. Různorodost přístupů je totiž pro školství typickou vlastností a i učitelé jsou velmi individuální a proto i začínající učitel musí budovat svůj profil postupně a hlavně si nemyslet, že je nejlepší. Kritika sebe samého ho totiž může dovést nejdále.
Takže podle mě je nejdůležitější osobou pro začínajícího učitele on sám a jeho přátelé, se kterými může sdílet trable, radosti a nápady a získávat tak od nich užitečnou zpětnou vazbu.
To je skvělé, mám také jednu zkušenost!
Zapadnout do již rozjetého a zažitého režimu není nic jednoduchého. Každý z nás si nese svou vlastní představu o ideálním fungování školy, prostě takovou vizi a najednou se shledá s realitou. Na každé škole to již nějak funguje, režim je nastaven a kvůli Vám ho všichni měnit nebudou. Takže nováček musí spíše naskočit do rozjetého vlaku a když bude mít vůli a energii tak jen s trpělivostí a rozmyslem může pomalu měnit směr jízdy tohoto vlaku.
Já jsem dostala školitele spíše neoficiálně. Jelikož jsem nastoupila do školy po splnění praxe, automaticky mi zůstal učitel, kterého jsem měla jako vedoucího praxe. Tím, že je paní učitelka mladá a sama nastupovala před dvěma lety na mou pozici, ví, jak je důležité, aby jste tam měli osobu, která Vám zodpoví Vaše dotazy a trochu Vás vtáhne do středu dění. Za její přátelský přístup jsem jí opravdu vděčná!
S ostatními kolegy se navazoval vztah hůře, každý na Vás kouká podezřívavě a čeká kdy něco pokazíte. Když jsem překlenula toto období, začali ke mě přistupovat přátelštěji a respektovat moje místo v učitelském sboru. Na lidech hodně záleží a proto nechci nic uspěchat a ještě chvíli klidně zůstanu tím nováčkem, kterého je ještě potřeba si proklepnout.
„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“
(Charles Farrar Browne)
Zdroj: https://citaty.net/citaty-o-ucitelich/
Dobrý den,
nejdříve bych chtěl napsat, že také v podstatě souhlasím s ostatními spolužáky. Myslím si, že podpora začínajícího učitele by měla přicházet od velkého množství lidí, jelikož by se lidé všeobecně měli co nejvíce podporovat. Největší podporu bych já sám jako začínající učitel ocenil od svých kolegů vyučujících stejný obor! Dle mého názoru by pro mé začátky bylo nejtěžší vymyslet samotnou výukovou náplň hodiny, jelikož v mém oboru (Hudební výchova) v podstatě neexistují učebnice, podle kterých by se výuka dala realizovat kreativní, zábavnou a novodobou formou her! Nejvíce bych tedy ocenil již vyzkoušené a osvědčené metody svých kolegů. Samozřejmě by bylo dobré, aby se o učitele zajímali a starali také ostatní pedagogové a zejména vedení, které by si mělo najít čas na konzultaci případných dotazů se začínajícím učitelem. Vedení by také mělo být otevřené případným návrhům a inovačním nápadům od nových učitelů, kteří mohou do výukového procesu přinést nové a zajímavé metody.
Dobrý den,
z mého pohledu by měl nový učitel dostat podporu z co nejvíce stran. Základní podporou pro nového učitele by měl být uvádějící učitel, aby věděl, na koho se má v první řadě obrátit. I zbytek pedagogického sboru, by měl být nakloněn k pomoci. Především pak kolegové ze stejného oboru. A to nejen z hlediska organizačních a administrativních věcí, ale ideálně i z hlediska vzdělávacího procesu (nové nápady na hry, pojetí učiva, atd.). Také považuji za důležité, aby pomoc poskytovalo i vedení školy, a to nejen novému učiteli. Jde především o to, že svojí pomocí vyjádří zájem o své zaměstnance (kolegy), což by rozhodně mělo přispěk k dobré atmosféře v ped. sboru.
Naprosto souhlasím s tím, že by měl začínajícího učitele podporovat především někdo, kdo má stejnou aprobaci, protože může pomoct jednak při přípravách, ale i v hodině, když se učitel dostane do nějaké nečekané situace.
Hospitace ostatních kolegů jsou podle mě důležité, ale začínající učitel by měl mít možnost si vybrat, kdo mu na hospitaci půjde. Začínající učitel může být na začátku svého působení ve stresu a kdyby mu na hospitaci přišel někdo nesympatický, mohlo by to pro něj být nepříjemné a stresující a mohlo by to mít negativní vliv na budoucí působení.
Zásadní je, aby si začínající učitel sednul osobnostně s uvádějícím - aby mohla fungovat reflexe, aby se nebál ptát, svěřovat se s neúspěchy aj. Proto by mi přišlo dobré, kdyby měl uvádějící učitel provázení začínajícího učitele započítáno do svého úvazku, aby nedělal tuto věc navíc k úvazku, ale klidně v rámci něho (byť je tu riziko, že uvádějící učitel nebude dělat tuto práci pořádně...ale to je zas na jeho výběru a kompetentnosti).
Dle prostudované literatury i vlastní pedagogické praxe vidím roli pedagogického lídra jako nedílnou součást kvalitní školy.
Činnost pedagogického lídra směrem k začínajícímu učiteli by se měla projevovat v kvalitní podpoře (psychické, materiální, reflektivní aj.), aby neměl začínající učitel pocit, že je zkrátka vhozen do vody a má si sám poradit. Pedagogický lídr je pro mě v tradičním školském pojetí ředitel školy (do jisté míry i zástupce ředitele). Činnosti lídra by se neměly sestávat pouze z role oné osoby, ale i osob delegovaných. Ředitel školy by měl zvážit, jakého uvádějícího učitele k začínajícímu učiteli přiřadit (roli může hrát aprobace, povaha, vize a směřování učitelské profese, ale i samotný věk). Lídr pro mě představuje ztělesnění nejen manažera, ale i odborníka po stránce didaktické (neočekává se, že je odborník ve všech oborech, nicméně měl by dobře rozumět metodám a formám práce, vyučovacímu procesu obecně). To je dle mého názoru jeden z dnešních problémů školství. Správný ředitel by měl ale nejen zajistit vynikající podmínky (materiální) a zázemí pro učitele, ale i oporu psychickou (doporučení, osvědčené metody, postupy ad.). Lídr by se měl zajímat o veškeré dění na škole. Lídr deleguje práci na své podřízené co nejefektivněji. Správný lídr by měl provádět evaluaci (nejen sebe a chodu školy), a to pravidelně. Samozřejmě diskutuje o autoevaluacích učitelů. Významný podíl na kvalitě vzdělání má model tzv. učící se školy - zde je činnost lídra nesmírně důležitá, pokud lídr nebude školu dál posouvat, zkoušet nové ad., kvalitu vzdělání bude postrádat.
Pokud lídr nebude dostatečně výše zmíněné (i další) body naplňovat, může se stát, že tak začínajícího učitele vystavuje riziku odchodu ze školy, či vzdělávacího systému naší republiky vůbec.
Ze zkušeností mi přijde, že pro atmosféru školy a s tím související pedagogický chod školy je jako jedna z nejpodstatnějších věcí důležitá vize ředitele. Pokud škola není směřována, může dojít k pocitu (v lepším případě) zbytečné práce, v tom horším - k pocitu potápějící se lodi.
Dobrý den,
k tomuto tématu bych ráda zmínila, že před tím, než jsem nastoupila jako učitelka, jsem pracovala tři roky jako asistent pedagoga a tato praxe byla vskutku nezaplatitelná příprava na roli učitele. Kdo si zkusil asistovat při vyučovaní stejně jako já, mi to jistě může potvrdit. Mít šanci po delší dobu sledovat vyučování různých předmětů různými učiteli a mít zpětnou vazbu přímo od dětí, je za mě vážně dokonalá příprava a všichni učitelé, které jsem měla šanci pozorovat, mi svým způsobem byli jakýmisi mentory, díky kterým jsem si osvojila spoustu funkčních didaktických praktik.
Jinak samozřejmě souhlasím s kolegy. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mě nejvíce pomohl vstřícný přístup několika lidí – paní zástupkyně, který mi byla přímou nadřízenou a řešila se mnou veškeré „papírování“ a podobně. Nejvíce mi samozřejmě pomohla paní učitelka se stejnou aprobací. Probíraly jsme spolu vyzkoušené didaktické postupy, moje přípravy, jejich efektivitu a další důležité věci. Obecně je pro mě velmi důležitý i přístup všech ostatních kolegů, se kterými je možno probrat výchovné problémy a přátelské klima, které kolegové vytvářejí.