SLIDE 1, Titulní strana
Dobrý den. Dnes představím Ottův slovník naučný, která vycházela v Praze na konci 19. století. Ukážu, jak vznikla, kdo na ní pracoval, jak vypadá a proč je tak významná.
SLIDE 2, Bibliografické údaje
Vydavatelem encyklopedie byl Jan Otto, významný český nakladatel. Na práci dohlížela vrchní redakce, ve které působili profesoři z hlavních českých univerzit, například František Studnička, Jaroslav Čelakovský a Otakar Feistmantel. Na slovníku pracovalo více než třicet odborných redaktorů a asi jeden tisíc sto spolupracovníků, což ukazuje, jak velký a důležitý projekt to byl.
Mezi klíčové osobnosti patřil Jakub Malý, který pomáhal s přípravou, ale zemřel, než mohl projekt dokončit. Po jeho smrti převzal práci Tomáš Garrigue Masaryk, který se svým týmem vytvořil první seznam hesel. Po Masarykově odchodu vznikla nová redakční skupina s pomocí radního Tomka z Filozofické fakulty.
Vedení redakce se během vydávání několikrát změnilo. Ředitelem byl nejprve Josef J. Kořán, poté profesor Rudolf Dvořák a nakonec Primus Sobotka. Každý z nich pokračoval v práci a zajistil, že encyklopedie mohla být dokončena.
SLIDE 3 , Časová osa publikace
Ottův slovník naučný vycházel mezi lety 1888 a 1909. Celkem má dvacet osm svazků, z toho dvacet sedm hlavních a jeden doplňkový. Každý rok vyšel jeden nebo více dílů.
SLIDE 4 , Faktografické údaje
Seznam slov vytvořil Masaryk se svým týmem podle zahraničních encyklopedií a české odborné literatury. Konečná redakce seznam upravila tak, aby byl více podobný německým encyklopediím. Výsledné dílo je velmi rozsáhlé. Obsahuje přibližně 150 000 hesel a téměř 29 000 stran, včetně téměř pěti tisíc ilustrací a čtyř set sedmdesáti devíti stran příloh. Díky tomu je slovník nejen užitečný, ale i vizuálně zajímavý. Na svou dobu šlo o velmi moderní publikaci.
Ottův slovník byl určen hlavně českým čtenářům. Měl poskytovat znalosti ze všech oblastí a sloužit učencům, učitelům, studentům i širší veřejnosti. Cílem bylo nejen vzdělávat, ale také podporovat český jazyk a českou kulturu. Encyklopedie měla i národní význam. V době rostoucího českého vlastenectví podporovala češtinu dále jako jazykem vědy, a zároveň pomáhala posílit národní identitu.
SLIDE 5 , Kontext
Tady shrnu příběh vzniku encyklopedie.
SLIDE 6 , Raný záměr projektu
Jan Otto měl nápad vytvořit encyklopedii už v první polovině osmdesátých let 19. století. Konzultoval svůj záměr s učenci, kteří myšlenku podporovali. Problémem ale bylo, že se dlouho nedařilo najít vhodného hlavního redaktora.
SLIDE 7 , Počáteční práce a Jakub Malý
V roce 1883 Otto svolal schůzku a začal plánovat encyklopedii. Dobrovolně se přidal Jakub Malý, který měl zkušenosti z Riegrovy encyklopedie. Malý připravil program a plán, ale v roce 1885 zemřel, než mohl projekt dokončit.
SLIDE 8 , Masarykovo vedení
Po Malého smrti převzal práci Tomáš G. Masaryk. Byla zřízena redakční kancelář a práce pokračovala. Masarykův tým připravil tisíce hesel podle zahraničních encyklopedií a české literatury.
SLIDE 9 , Sestavení redakčního týmu
V roce 1886 vznikl oficiální redakční tým s Masarykem a dalšími učenci. Každý obor měl svého odborníka a některé články psali i externisté. Mezitím Otto připravil nové tiskové stroje a písmo, aby vydávání mohlo probíhat hladce.
SLIDE 10 , Krize kolem rukopisů
V roce 1887 vznikl spor o pravost královédvorského a zelenohorského rukopisu. Masaryk se postavil proti jejich pravosti a kvůli tomu musel rezignovat. Tento krok způsobil velké zpoždění projektu.
SLIDE 11 , Nová redakce
Po Masarykově odchodu chtěl Otto najmout profesora Hostinského, ale nezískal potřebnou podporu. Nakonec požádal Filozofickou fakultu o návrh nového vedení. Byla vytvořena nová redakční rada, kterou vedl Josef J. Kořán.
SLIDE 12 , Úspěšné pokračování
Nová redakce začala pracovat znovu a přizvala další odborníky. Program byl trochu zkrácen, aby byl projekt zvládnutelný. První svazek vyšel 22. ledna 1888 a měl velký úspěch u veřejnosti.
SLIDE 13 , Vydávání a odkaz
Encyklopedie vycházela dvacet let. Během té doby se vedení několikrát změnilo a celkem se na ní podílelo více než 1 100 lidí.
SLIDE 14 , Struktura hesla „Moře“
Už se podiváme na heslo Moře. Heslo „Moře“ je ze svazku 17 z roku 1901. Autory byli Cyrill Purkyně a Max Švagrovský.
SLIDE 15 , Úvod do hesla
Na začátku heslo vysvětluje pojem moře a jeho různé druhy.
SLIDE 16 , Zeměpisné rozložení
Poté je popsáno zeměpisné rozložení oceánů. Heslo uvádí přesná čísla o tom, kolik procent Země pokrývají oceány, a porovnává severní a jižní polokouli.
SLIDE 17 , Hranice a rozdělení oceánů
Následující popisuje přirozené i umělé hranice a rozdělení světového oceánu na Atlantský, Indický a Tichý.
SLIDE 18 , Fyzikální vlastnosti moře
Většina textu se věnuje fyzikálním vlastnostem moře. Jsou zde popsány například hladina, hloubka, uloženiny dna, vlastnosti vody, barva a průhlednost, teplota, vlny, proudy, květena a živočichové. Schéma Mořských proudů je skvělým příkladem mnoha ilustrovaných diagramů obsažených ve slovníku.
SLIDE 19 , Závěr hesla
Na konci hesla je uveden seznam literatury.
SLIDE 20 , Vlastní zkušenosti
Ottův slovník bych dnes běžně nepoužíval, protože máme moderní zdroje, například Wikipedii. Při přípravě tohoto referátu jsem ho ale aspoň trochu využil a získal s ním nějakou zkušenost.
SLIDE 21 , Obsah a rozsah
Slovník pokrývá velmi širokou oblast témat a je podle toho co znám a co jsem viděl přesný a nestranný. Zajímavé je, že klade velký důraz na česká témata , například Morava má přes 100 stran textu. To ukazuje vlastenecký charakter díla.
SLIDE 22 , Srovnání s jinými encyklopediemi
Ottův slovník má mnoho obrázků a je uspořádán podle abecedy, což je rozdíl oproti starším encyklopediím, které byly řazeny tematicky. Chybí mu ale krátké shrnutí na začátku hesel, jak je obvyklé u moderních encyklopedií.
SLIDE 23 , Výhody a nevýhody
Nevýhodou z toho je, že se slovník těžko používá pro rychlé hledání informací. Na druhou stranu nutí člověka číst více a přemýšlet do hloubky, což může být pro studium a výzkum dokonce výhodou.
Je to těžký pro mě přemýšlet, že bych musel to používat každý den místo Wikipedii ale možná, jednoduchost a snadný přístup k informacím bez přemýšlení nejsou pro akademickou sféru úplně dobrá věc.
SLIDE 24 , Zdroje
Zde jsou odkazy na zdroje které jsem používal
SLIDE 25 , Závěr
Děkuji vám za pozornost.