1. Přítomné časy

1.3. Přítomný čas průběhový

Odborné termíny:

pomocné sloveso (DO, BE, HAVE) – v anglickém jazyce nám „pomáhají“ vytvořit určitý čas.

významové sloveso (např. WORK, STUDY, GO) – vyjadřují samotný děj nebo stav, říkají „o co vlastně jde“

ingový tvar (např. WORKING, STUDYING, GOING) – jedná se o tvar slovesa s příponou –ing.

stavové sloveso (např.: LIKE, KNOW, BE) – slovesa, která nevyjadřují děj, ale nějaký stav



TVOŘENÍ:

U přítomného průběhového času používáme vždy, tj. v oznamovací větě kladné i záporné, v otázce, pomocné sloveso „BE“ a ingový tvar slovesa významového.

Časujeme pouze pomocné sloveso „BE“ (viz. 1.1 Přítomný čas prostý) a ingový tvar významového slovesa se nemění.


Oznamovací věta:

V oznamovací větě je na prvním místě podmět, poté sloveso pomocné a významové.

I

am

working


we

are

working

you

are

working


you

are

working

he

she

it

is

working


they

are

working


Změny pravopisu v ingovém tvaru:

sloveso končí na tzv. němé e (písmeno e se vůbec neprojeví ve výslovnosti, nevyslovujeme ho) - toto němé e se s přidáním přípony –ing vypouští

come - coming

hope - hoping

dance – dancing

ALE: be – being, see – seeing, agree - agreeing


sloveso jednoslabičné, kdy jedna samohláska je ohraničena dvěma souhláskami – dochází ke zdvojení koncové souhlásky:

stop - stopping

run - running

plan - planning

Výjimky: někdy dochází i ke zdvojení koncové souhlásky u dvouslabičných sloves: např.: travel – travelling, prefer – preferring, begin – beginning


slovesa typu „lie“ – změní se celý tvar slovesa

lie - lying

die - dying

tie - tying


POZOR: koncovka –ing neovlivňuje psaní „y“

study - studying

play - playing

try - trying


Zápor:

Anglický zápor tvoříme pomocí pomocného slovesa a záporné částice „NOT“, která se klade za toto pomocné sloveso – „BE (ve správném tvaru) NOT

IS NOT“ – používáme ve staženém tvaru „ISN’T

ARE NOT“ – používáme ve staženém tvaru „AREN’T

Zápor může být v anglické větě vyjádřen jen jednou!


I

am not

working


we

are not / aren’t

working

you

are not / aren’t

working


you

are not / aren’t

working

he

she

it

is not / isn‘t

working


they

are not / aren’t

working


Otázka:

Anglickou otázku tvoříme vždy „přehozením“ podmětu se slovesem pomocným.


am

I

working


are

we

working

are

you

working


are

you

working

is

he

she

it

working


are

they

working



POUŽITÍ:


Přítomný čas průběhový používáme ve chvíli, kdy děj, o kterém mluvíme, právě teď probíhá resp. neprobíhá.

I am studying right now.

I am not sleeping.


Přítomný čas průběhový používáme, když mluvíme o ději dočasném, který sice nemusí probíhat přímo teď, ale probíhá ve vymezené době.

I am reading an interesting book this month.

I am studying Italian this year.


Přítomný čas průběhový používáme pro vyjádření budoucnosti, kdy se jedná o budoucnost téměř stoprocentně jistou, tedy zajištěnou, domluvenou, zařízenou.

I am flying to Amsterdam next week. (mám letenku)

I am playing tennis with Matthias on Friday. (i já i Matyáš o tom víme, máme zamluvený kurt, počítáme s tím)



Při rozhodování o tom, který čas použít nám někdy mohou pomoci tzv. „klíčová slova“. (Nesmíme je však brát jako dogma, které platí vždy!)

příslovečná určení vyjadřující to, že děj probíhá právě teď nebo po omezenou dobu:

at the moment, now, right now, this months, this semester



ZVLÁŠTNOSTI – VÝJIMKY:

Ne všechna slovesa mohou tvořit přítomný průběhový čas. Tento čas používáme, pokud něco probíhá, nevyjadřuje-li sloveso děj, nemůže tedy probíhat. Tzv. slovesa stavová (slovesa, která vyjadřují stav) tvoří pouze časy prosté