Otázky ke kapitole 3 ve skriptech doc. Chromého (Výzkumný postup)

Prosím, do neděle 19:00 odpovězte na následující dotazy ke třetí kapitole ve skriptech. Odpovědi vepište do dotazníku: https://forms.gle/VRTJWBvSTbmJETsm8

(Otázky se nacházejí jak v samotném dotazníku, tak pro přehlednost zde. Nemusíte odevzdávat žádný dokument, stačí opravdu odpovědět jen do dotazníku.)

1. Ve skriptech se píše o rozdílu mezi real-time a apparent-time change. Vysvětlete, co tyto pojmy znamenají a jakým výzkumným postupům/strategiím odpovídají. Diskutujte o rozdílech mezi daty, která tyto dva přístupy poskytnou, a zamyslete se nad případným zkreslením reality, které nám z některého přístupu může vyplynout.

2. Ve skriptech jsou popsány 4 hlavní strategie výzkumného postupu, sběru dat. Které to jsou a v čem spočívají?

3. Strategie se mohou kombinovat a často se tak také děje. Uveďte, jaké strategie jsou přítomny v následujících příkladech výzkumu. Poté diskutujte, které strategie vzájemně kombinovat lze které případně ne a proč.

• Badatelé mají za cíl otestovat hypotézu, že s rostoucím počtem slabik jsou slova pomaleji vybavitelná, a tento efekt je znatelnější u starších dospělých než u mladších. Sestaví proto studii, ve které testují vybavitelnost dvou-, tří-, a čtyřslabičních slov u mluvčích ve věku 20-30 let a u mluvčích ve věku 50-60 let.

• Výzkumníci studují vlastnosti řeči orientované na dítě. Predikují, že rodiče budou k dětem mluvit pomaleji a melodičtěji než mluví k dospělým a tento efekt se bude zeslabovat s rostoucím věkem dítěte. Je cíleno na vzorek 20 dyad rodič-dítě, které mají být nahrávány celkem třikrát a to ve věku dítěte 6, 12, a 18 měsíců. V každém sezení je rodič nahráván, jak mluví ke svému dítěti a také jak mluví k dospělému experimentátorovi. Ve výsledku je nahráno 10 dyad (resp. rodičů) ve všech třech intervalech a 10 dalších dyad (resp. rodičů) v každém věkovém období, přičemž tyto dyady jsou napříč věkovými intervaly rozdílné.

• Studie zkoumá změnu výslovnosti hlásek zděděného jazyka (heritage language) u sourozenců z Kanady (jejichž dominantním jazykem je angličtina), kteří tráví léto u babičky v Česku. Cílem je zjistit, jestli používání heritage language změní výslovnost dominantního jazyka, a jestli tato změna bude jiná pro hlásky, které jsou v češtině a angličtině podobné nebo hlásky, které jsou značně odlišné. Badatel nahraje řečový projev sourozenců ihned po příjezdu do Česka v červnu a těsně před odjezdem do Kanady v srpnu, v nahrávkách potom analyzuje slova začínající na znělou a slova začínající na neznělou souhlásku.

4. Uvažujte nad situací, kdy ve výzkumu ilustrovaném v příkladu (7) (str. 19) není zjištěn žádný rozdíl mezi žáky, kteří se učili z učebnice A, a žáky, kteří se učili z učebnice B. Výzkumníci dojdou k závěru, že učebnice jsou stejně efektivní. Popište, jak se daný výsledek vztahuje k hypotézám. Je závěr výzkumníků opodstatněný? Proč ano/ne? Popište jeden možný scénář, v němž - i přes onen “nulový výsledek” - reálně rozdíl v efektivitě učebnic existuje.

5. Rozhodněte a vysvětlete, zda níže popsaný úkol využívá between-subject design, či within-subject design.

Výzkum se zabývá tím, zda rodilí mluvčí češtiny se znalostí němčiny na úrovni C1 reagují odlišně na německé kognáty (např. Papier - papír) vs. nekognáty, tj. odlišná slova (např. Messer - nůž). 

Studie vypadala následovně: vytvořil se seznam skládající se z 60 neslov (např. Vänop), 30 německých kognátů a 30 německých odlišných slov.

Stimuly byly jednotlivě za sebou v náhodném pořadí prezentovány na monitoru počítače. Respondent měl stisknutím příslušného tlačítka určit, zda jde o německé slovo, či nikoli.

Měřil se reakční čas (čas reakce: od začátku prezentace stimulu po stisknutí tlačítka). 

Každý respondent reagoval na 120 stimulů. Výzkumu se zúčastnila skupina rodilých mluvčích češtiny se znalostí němčiny na úrovni C1 a skupina německých rodilých mluvčích s nulovou znalostí češtiny.

Vyhodnocuje se, zda se v obou definovaných skupinách participantů liší reakce na kognáty vs. odlišná slova.

6. K následujícím situacím stručně navrhněte výzkumnou strategii a určete, jaký typ experimentálního designu (between-subject nebo within-subject) je pro tento výzkum vhodnější.

   • Vymysleli jsme novou metodu výuky výslovnosti cizího jazyka a chceme zjistit, zda je tato metoda účinnější než dosavadní používaná metoda.

   • Zajímá nás, zda syntaktická kondenzace má vliv na rychlost čtení textu.

   • Chceme zkoumat přijatelnost počeštěných cizích slov (např. mítink, dedlajna, lanč apod.)