Klem, M., Melby‐Lervåg, M., Hagtvet, B., Lyster, S. A. H., Gustafsson, J. E., & Hulme, C. (2015). Sentence repetition is a measure of children's language skills rather than working memory limitations

Přečtěte si prosím minimálně části Methods a Results článku od Klem et al. (2015) a odpovězte na následující otázky. Část Results je opravdu těžká na porozumění, nestresujte se tím prosím, modely znázorněné na obrázcích 1 a 2 budeme probírat v semináři, jen potřebujeme, abyste si dokázaly představit, o co jde.

1) Jaké úlohy byly v experimentu použity, co měřily?

2) Které proměnné jsou podle vás středně až silně korelovány v tabulce č. 2? 

Výklad o korelacích si můžete připomenout v prezentaci. Přesné rozmezí pro středně a silně korelované proměnné není jasně dané, ve Statistických metodách ve fonetickém výzkumu (Volín et al., 2007, s. 190-191) se např. píše toto: 

"O ostatních hodnotách korelačních koeficientů je zvykem hovořit zhruba následovně:

a) intervaly -1 až -0,9 nebo 0,9 až 1: velmi vysoká korelace.
b) intervaly -0,9 až -0,7 nebo 0,7 až 0,9: vysoká korelace.
c) intervaly -0,7 až -0,4 nebo 0,4 až 0,7: středně silná, uspokojivá korelace
d) intervaly -0,4 až -0,1 nebo 0,1 až 0,25: velmi nízká korelace
e) interval -0,1 až 0,1: prakticky bezvýznamná korelace (i když ne nutně statisticky nevýznamná)

Toto vodítko je však pouze přibližné a vždy záleží na okolnostech, které jsou pro hodnocení významu korelace primární. Navíc porovnání dvou korelačních koeficientů není přímočaré, a rozhodně nemůže být založeno jen na hrubém rozdílu mezi nimi. Záleží totiž na velikosti vzorků a také na velikosti samotných koeficientů. Spolehlivost korelačního koeficientu roste s jeho výší, takže malý rozdíl mezi vysokými koeficienty může být významný, zatímco týž rozdíl mezi malými koeficienty významný být nemusí."