Dobrovolný - cvičný úkol
Zamyslete se nad následujícím textem a napište krátkou reflexi:
Pro Chantal Mouffovou není hlavní otázkou to, jak nastolit společenskou harmonii mezi oběma tradicemi, ani jak vytěsnit moc z politické diskuse a nastolit Habermasovu ideální jazykovou situaci, neboť v jejím pojetí je každá politická identita vždy založena na diferenci, na odlišení od ostatních identit, a tedy na mocenských aktech, kterých je k takovému odlišení zapotřebí.[1] Důležité je, jak založit formy moci, které jsou v souladu s demokratickými hodnotami.[2] Jinými slovy, politický čin, reprezentující demokratické hodnoty, je v jejím pojetí nezbytný pro udržení liberální demokracie, neboť bez demokratického elementu, jehož život je závislý na politickém zápase o hranice politických pojmů, liberální demokracie ztrácí svou legitimitu. Je-li nastolena hegemonie jedné tradice, dnes tradice liberální, dochází k omezení prostoru pro politický zápas. Mouffová naznačuje, že za této situace se objevuje další paradox. Pokud z politického prostoru mizí autentický demokratický živel, vzniká zvláštní vztah mezi neoliberalismem jako nedostatečně zpochybňovaným vzorcem do extrému dovedeného principu liberálních svobod, a vzestupem extrémní pravice, která vyslovuje požadavky širokých vrstev, jež nenacházejí jinou formu reprezentace, tj. vztah mezi extrémním individualismem a protofašistickou politickou tendencí. Není to koneckonců jeden z projevů toho, že i v dnešním světě působí dialektika osvícenství, jak ji ve stejnojmenné knize popsal Adorno a Horkheimer?[3]
[1] Mouffová toto pojetí politické identity vypracovala spolu s Ernesto Laclau v knize „Hegemonie a socialistická strategie.“ (Hegemony and Socialist Strategy. Towards a Radical Democratic Politics. London, NY, Verso 1985.)
[2] Srov. Mouffová, Ch.: The Democratic Paradox, s. 23.
[3] O aktualizaci konceptu dialektiky osvícenství a negativní dialektiky ve vztahu k současným znepokojivým společenským fenoménům jsem se pokusil v posledních kapitolách své disertace: „Moderna a negativita. Adornovo pojetí.“