Themen dieses Kurses

  • Anotace a studijní literatura

    Anotace předmětu:

    Cílem předmětu je seznámit studenty se sociolingvistikou jakožto pomezní disciplínou, jejíž podstatou je vztah jazyka a společnosti, a to v závislosti na rozdělení společnosti do skupin a tříd. Pozornost je věnována především těmto okruhům: sociolingvistika jako disciplína (kontext jejího vzniku); základní termíny sociolingvistiky; variační sociolingvistika; teorie akomodace; úzus - norma - kodifikace; jazyková změna; sociolingvistický výzkum; jazykové právo a jazyková politika, bilingvismus, diglosie; jazykové kontakty. Cílem předmětu je rovněž pomoci studentům aplikovat získané poznatky v oblasti vzdělávání (např. výuka češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem). Přehled témat: 1. Sociolingvistika jako disciplína 2. Bilingvismus, multilingvismus, diglosie, střídání kódů, mísení kódů 3. Jazykové kontakty se zřením k češtině (vztahy česko-německé, česko-polské, česko-vietnamské, česko-slovenské), a to s přesahem do školní jazykové výchovy 4. Jazyková situace na našem území – historie a současnost 5. Jazyková politika a jazykové plánování (s přesahem do problémů vzdělávací politiky) 6. Ohrožené jazyky

    Studijní literatura:

    A) Knihy:

    ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1996. 517 s. ISBN 80-85885-96-4. (k prostudování: s. 390-398)

    ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Vyd. 2. Olomouc: Rubico, 2008, 248 s. ISBN 978-80-7346-093-8. (k prostudování: s. 216-220)  

    CHROMÝ, Jan. Základy sociolingvistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 79 s. ISBN 978-80-246-2644-4. (k dispozici online: https://ucjtk.ff.cuni.cz/ustav/lide/zamestnanci/mgr-jan-chromy-ph-d/)

     

    B) Články

     

    ČAPEK, Karel. Kdybych byl linguistou. Slovo a slovesnost. 1935, 1(1), s. 7-8. (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2)

    DOVALIL, Vít. K úvahám o spisovném či standardním jazyku – pohled z poněkud širší perspektivy. Slovo a slovesnost. 2006, 67(2), s. 96–102. (https://www.ascestinaru.cz/o-kodifikaci-2/)

    MARVAN, Jiří. 400. výročí "Zákona na ochranu češtiny" (1615) - jubileum spojující. Přednášky z 58. běhu LŠSS. Praha: UK, s. 9-18.

    SOJKA, Pavel. Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu. Nová čeština doma a ve světě. 2018, 5(2), s. 14–20. (https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104312)

    STICH, Alexandr. Existuje u nás pocit ohrožení jazyka? Naše řeč. 1995, 78(2), s. 61-73. (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7232)

    STICH, Alexandr. Šlechetné bouchnutí do stolu čili jazykový zákon. In: Jazykověda - věc veřejná. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004, s. 296-300. ISBN 80-7106-678-8.  

    VASILJEV, Ivo. Čeština a vietnamština v bilingvním mozku. Češtinář. 2009/2010, 20, s. 65–79. 

     

    Pro zájemce o komplexní přehled v dané problematice lze doporučit následující tituly: 

    BELL, Allan. The guidebook to sociolinguistics. Vyd. 1. Chichester: Wiley Blackwell, 2014. 367 s. ISBN 978-0-631-22866-0.

     

    Další souhrnná literatura k předmětu viz http://ling.ff.cuni.cz/linfon/anotace/sociolin.html 

    • Téma 1 - Sociolingvistika jako disciplína

      Obsah:

      ● sociologie a lingvistika, vývoj sociolingvistiky a její hranice, struktura společnosti a jazyk,    výzkumné pole sociolingvistiky

      ● struktura společnosti a jazyk  

      Literatura:

      ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 390–396 a s. 399–403. ISBN 80-85885-96-4.

      ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. 3. Praha: Karolinum, 2001, s. 42–46. ISBN 80-246-0154-0.

      ČAPEK, Karel. Kdybych byl lingvistou. Slovo a slovesnost. 1935, 1(1): 7–8. ISSN 0037-7031.

      CHROMÝ, Jan. Základy sociolingvistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 79 s. ISBN 978-80-246-2644-4. (k dispozici online: https://ucjtk.ff.cuni.cz/ustav/lide/zamestnanci/mgr-jan-chromy-ph-d/)

      Cvičení k průběžné kontrole:

      I. ČERNÝ: Dějiny lingvistiky, s. 390–396

      1. Vysvětlete, čím se sociolingvistika obecně zabývá (co zkoumá).

      2. Jmenujte důležité předchůdce moderní sociolingvistiky a uveďte, čím své následovníky inspirovali.

      3. Zjistěte, kdy žil Wilhelm von Humboldt a v čem spočívala jeho tzv. psychologie národů.

      4. Kdy a kde se zformovala moderní sociolingvistika a s kterými dvěma významnými osobnostmi byl její vznik spojen?

      5. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. makro-sociolingvistikou a mikro-sociolingvistikou?

      6. Vysvětlete pojem diglosie. Uveďte příklad státu, v němž se tento jev vyskytuje.

      7. V čem spočívala teorie britského sociálního psychologa a lingvisty B. Bernsteina a jaké námitky vůči ní vznesl W. Labov?

      8. Vysvětlete, co je to idiolekt.

      9. Existují tři typy variant národního jazyka. Jak se nazývají? U každé varianty uveďte konkrétní příklad, jak se projevuje.

      10. Kterých pět dalších faktorů často ovlivňuje řečovou činnost jednotlivce?

      11. V čem obohatil sociolingvistiku Joshua Fishman a čím William Labov?

      12. Vysvětlete, v čem spočívají pojmy status a role.

      13. Popište alespoň jeden z výzkumů W. Labova.

      14. V čem obohatila sociolingvistika zkoumání jazykových změn?

       

      II. ČAPEK: Kdybych byl lingvistou

      1. Najděte a ocitujte pasáže, v nichž Čapek předjímá vznik sociolingvistiky.

      II. CHROMÝ: Základy sociolingvistiky

      1. Variační sociolingvistika - úvahové otázky na s. 42

      2. Teorie jazykové akomodace - úvahové otázky na s. 50

    • Téma 2 - Bilingvismus, multilingvismus, diglosie, střídání kódů, mísení kódů

      Obsah:

      ● definice pojmu bilingvismus a multilingvismus (ze sociolingvistického pohledu), rozdíl mezi bilingvismem a diglosií

      ● bilingvní a multilingvní státy (s důrazem na Evropu)

      Literatura:

      ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 396–398. ISBN 80-85885-96-4.

      ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. 3. Praha: Karolinum, 2001, s. 42–46. ISBN 80-246-0154-0.

      ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. 2. Olomouc: Rubico, 2008, s. 216–220. ISBN 978-80-7346-093-8.

      Cvičení k průběžné kontrole:

      Černý: Úvod do studia jazyka, s. 216–220; Černý: Dějiny lingvistiky, s. 396–398

      1. Jak pohlíží na bilingvismus psycholingvistika a jak sociolingvistika?

      2. V čem se od bilingvismu liší tzv. diglosie?

      3. V následujících evropských zemích existují dva úřední jazyky (je zde tedy bilingvismus). Zjistěte, které     jazyky to jsou: Bělorusko, Finsko, Faerské ostrovy, Irsko, Kosovo, Malta.

      4. V následujících evropských zemích existují tři úřední jazyky (je zde tedy multilingvismus). Zjistěte, které     jazyky to jsou: Belgie, Lucembursko.

      5. Vyhledejte alespoň tři příklady bilingvních a tři příklady multilingvních států ležících mimo Evropu. 

      6. Zjistěte, kolik úředních jazyků existuje v Jihoafrické republice, Indii a Bolívii.

    • Téma 3 - Jazykové kontakty se zřením k češtině (vztahy česko-německé, česko-polské, česko-vietnamské, česko-slovenské), a to s přesahem do školní jazykové výchovy

      Obsah:

      ● pidžin, kreolština (definice pojmu a rozdíly mezi nimi)

      ● sabir, lingua franca

      ● substrát, superstrát, adstrát, jazykový svaz

      ● jazykový kontakt česko-vietnamský, česko-polský, česko-romský

      Literatura:

      ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 396–398. ISBN 80-85885-96-4.

      ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. 2. Olomouc: Rubico, 2008, s. 216–220. ISBN 978-80-7346-093-8.

      NESČ (Romský etnolekt češtiny: https://www.czechency.org/slovnik/ROMSK%C3%9D%20ETNOLEKT%20%C4%8CE%C5%A0TINY; vietnamsko-český jazykový kontakt: https://www.czechency.org/slovnik/VIETNAMSKO-%C4%8CESK%C3%9D%20JAZYKOV%C3%9D%20KONTAKT)

      VASILJEV, Ivo. Čeština a vietnamština v bilingvním mozku. Češtinář. 2009/2010, 20, s. 65–79. 

      Cvičení k průběžné kontrole:

      1. Jaké jsou rozdíly mezi pidžinem a kreolštinou?

      2. Vyhledejte alespoň jeden konkrétní příklad pidžinu a stručně popište historické souvislosti, v nichž tento     pidžin vznikl.  

      3. Vysvětlete následující pojmy a uveďte k nim příklady (definice můžete vyhledat např. v Čermákově     knize Jazyk a jazykověda, jež je součástí povinné literatury): substrát, superstrát, adstrát, jazykový     svaz, lingua franca.

      4. Co je to tzv. sabir? Kdy a kde se používal?

      5. Pojmenujte hlavní rysy romského etnolektu češtiny, a to v oblasti gramatiky i slovníku. 

      6. Pojmenujte strukturní rozdíly mezi češtinou a vietnamštinou a z ní plynoucí specifika vietnamsko-českého jazykového kontaktu na území ČR. 

    • Téma 4 - Jazyková situace na našem území – historie a současnost

      Obsah:

      ● soužití češtiny a němčiny od roku 1500 do současnosti (jazykové zákonodárství)

      ● vztah češtiny a ruštiny (1945–1989), češtiny a slovenštiny (1918–1992)

      ● současná česká ústava, jazyky menšin

      Literatura:

      MARVAN, Jiří. 400. výročí "Zákona na ochranu češtiny" (1615) - jubileum spojující. Přednášky z 58. běhu LŠSS. Praha: UK, s. 9-18.

      SOJKA, Pavel. Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu. Nová čeština doma a ve světě. 2018, 5(2), s. 14–20. (https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104312)

      STICH, Alexandr. Existuje u nás pocit ohrožení jazyka? Naše řeč. 1995, 78(2): 61-73. ISSN 0027-8203.

      STICH, Alexandr. Šlechetné bouchnutí do stolu čili jazykový zákon. STICH, Alexandr. Jazykověda - věc veřejná. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, s. 296-302. ISBN 80-7106-678-8.

      Cvičení k průběžné kontrole:

      I. MARVAN: Zákon na ochranu češtiny z r. 1615

      1. Popište klíčové body českého jazykového zákonodárství do roku 1615.

      2. Konfrontujte Marvanův názor na jazykový zákon z r. 1615 s názorem A. Sticha

      II. SOJKA: Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu

      1. Popište postavení českého jazyka v současném českém právním řádu, a to s ohledem na termíny "úřední jazyk", "státní jazyk" aj.

      2. V čem je v rámci EU a Evropy obecně jazykověprávní situace češtiny specifická? 

      3. Potřebuje podle Vašeho názoru ČR jazykový zákon? Pokud ano, jak by měl vypadat? Pokud ne, proč jej nepotřebujeme? 

      III. STICH: Existuje u nás pocit ohrožení jazyka?

      1. V letech 1945-1992 zažila česká společnost postupně tři jazykové rozluky. Kterých jazyků se tyto     rozluky týkaly?

      2. Co znamenal poválečný odsun německého obyvatelstva pro jazykovou situaci v české části     Československa a jaké negativní důsledky to podle autorova názoru přineslo?

      3. Jak se vyvíjel vztah češtiny a němčiny po roce 1989?

      4. Kdy se poprvé objevily názory, že by se ruština měla stát povinným vyučovacím předmětem? Kdo toto     stanovisko prosazoval?

      5. Byla ruština chápána v období socialismu jako hrozba pro český jazyk?

      6. Jak definovala československá ústava z roku 1920 státní jazyk?

      7. Kdy se slovenština stala svébytným a samostatným jazykem?

      8. Jaké příznivé důsledky měla existence dvou jazyků ve společném státě Čechů a Slováků?

      9. V kterých oblastech gramatiky ovlivnila slovenština češtinu?

      10. Co podle Sticha odhalila debata o názvu Česko (z hlediska jazykového vědomí a povědomí)?

      11. Vznikl název Česko až po roce 1989? Ne-li, kdy vznikl?

      12. Co odhalila diskuse o Pravidlech českého pravopisu z roku 1993?

      IV. STICH: Šlechetné bouchnutí do stolu

      1. Jaké dva obecné typy jazykových zákonů autor rozlišuje?

      2. Popište, jak jazykovou otázku na našem území popisovaly či řešily následující texty:

      a) zemské zřízení z roku 1500

      b) jazykový zákon českého sněmu z roku 1615 (informaci o tom najdete ve Stichově článku „Kopací míč    Jungmann“ rovněž uveřejněný v knize Jazykověda – věc veřejná)

      c) Na nedbalého Čecha učiněný okřik (viz Kopací míč Jungmann)

      d) Obnovené zřízení zemské z roku 1627 (viz Kopací míč Jungmann)

      3. Zjistěte, kdy byla vydána tzv. Stremayrova jazyková nařízení (SJN) a jak upravovala vztah     mezi češtinou a němčinou v úřední komunikaci.

      4. Zjistěte, co to byly tzv. punktace (1891), jak řešily jazykové poměry na našem území a zda vstoupily v     platnost.

      5. Zjistěte, kdy byla vydána tzv. Badeniho jazyková nařízení, jaký posun přinesla oproti SJN a jak se pak     situace dále vyvinula.

      6. Nahlédněte do československého jazykového zákona z roku 1920 (k dispozici online na adrese     http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1703&Section=1&IdPara=1&ParaC=2) a zodpovězte     následující otázky:

      a) Jak se nazývá státní jazyk republiky a kde se má tento jazyk užívat (§ 1)?

      b) Jak definuje jazykový zákon práva jazykových menšin (§ 2; vyjděte z pojmu „soudní okres“)?

      c) Jak upravuje zákon užívání jazyka ve školách?

      7. Jak definuje současná česká ústava pojem národní a státní jazyk?

      8. Má dnes Česká republika jazykový zákon?

      9. Kolik jazyků má dnes v ČR status menšinového jazyka? Které jazyky to jsou?

    • Téma 5 - Jazyková politika a jazykové plánování (s přesahem do problémů vzdělávací politiky)

      Obsah:

      ● sociologie a lingvistika, vývoj sociolingvistiky a její hranice, struktura společnosti a jazyk,    výzkumné pole sociolingvistiky

      ● struktura společnosti a jazyk  

      DOVALIL, Vít. K úvahám o spisovném či standardním jazyku – pohled z poněkud širší perspektivy. Slovo a slovesnost. 2006, 67(2), s. 96–102. (https://www.ascestinaru.cz/o-kodifikaci-2/)

      CHROMÝ, Jan. Základy sociolingvistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 79 s. ISBN 978-80-246-2644-4. (k dispozici online: https://ucjtk.ff.cuni.cz/ustav/lide/zamestnanci/mgr-jan-chromy-ph-d/)

      I. DOVALIL: K úvahám o spisovném a standardním jazyku

      1. Zhlédněte vysílání Událostí, komentářů z 22. března 2005, konkrétně pasáž s názvem Co ještě snese spisovná čeština. O jakém obecném problému se v pořadu mluví?

      (viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/205411000370322/).

      2. Který kolektivní článek rozpoutal debatu o tzv. standardní češtině? Podívejte se do archivu časopisu Slovo a slovesnost, 2005 (viz http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?vol=37).

      3. Jaké čtyři důležité aktéry obsahuje model zvaný sociální silové pole spisovné variety, jehož autorem je německý sociolingvista Ulrich Ammon?  

      4. V čem spočívá role jednotlivých aktérů?

      5. Jak lze podle Dovalilova názoru aplikovat tento model na kodifikaci spisovného jazyka?

      II. CHROMÝ: Úvod do sociolingvistiky

      Úvahové otázky na s. 71 (Jazyková ideologie) a s. 76 (Jazykové plánování a jazykový management)

    • Téma 6 - Ohrožené jazyky

      Zdroj: 

      GENZOR, Josef. Jazyky světa: historie a současnost. Vyd. 1. Brno: Lingea, 2015. 672 s. ISBN 978-80-7508-061-5.

      1. Vyhledejte definice těchto pojmů: bezpečný jazyk, ohrožený jazyk, mizející jazyk, zanikající jazyk, téměř zaniklý jazyk, zaniklý jazyk

      2. Zobecněte faktory, které ohrožují existenci jazyka. 

      3. Zamyslete se nad tím, zda existují historická období, v nichž byla čeština ohroženým jazykem. Kladnou odpověď podrobněji rozveďte.

      4. Vyhledejte základní informace o těchto klasických případech ohrožených jazyků na území Evropy: baskičtina, keltské jazyky, fríština, rétorománština, sámština, lužická srbština

      5. Kolik procent evropských jazyků je podle Genzora označit za jazyky ohrožené? Jestliže Vás tento údaj překvapí, okomentujte jej.