Sociolingvistika
Section outline
-
Anotace předmětu:
Cílem předmětu je seznámit studenty se sociolingvistikou jakožto pomezní disciplínou, jejíž podstatou je vztah jazyka a společnosti, a to v závislosti na rozdělení společnosti do skupin a tříd. Pozornost je věnována především těmto okruhům: sociolingvistika jako disciplína (kontext jejího vzniku); základní termíny sociolingvistiky; variační sociolingvistika; teorie akomodace; úzus - norma - kodifikace; jazyková změna; sociolingvistický výzkum; jazykové právo a jazyková politika, bilingvismus, diglosie; jazykové kontakty. Cílem předmětu je rovněž pomoci studentům aplikovat získané poznatky v oblasti vzdělávání (např. výuka češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem). Přehled témat: 1. Sociolingvistika jako disciplína 2. Bilingvismus, multilingvismus, diglosie, střídání kódů, mísení kódů 3. Jazykové kontakty se zřením k češtině (vztahy česko-německé, česko-polské, česko-vietnamské, česko-slovenské), a to s přesahem do školní jazykové výchovy 4. Jazyková situace na našem území – historie a současnost 5. Jazyková politika a jazykové plánování (s přesahem do problémů vzdělávací politiky) 6. Ohrožené jazyky
Studijní literatura:
A) Knihy:
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1996. 517 s. ISBN 80-85885-96-4. (k prostudování: s. 390-398)
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Vyd. 2. Olomouc: Rubico, 2008, 248 s. ISBN 978-80-7346-093-8. (k prostudování: s. 216-220)
CHROMÝ, Jan. Základy sociolingvistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 79 s. ISBN 978-80-246-2644-4. (k dispozici online: https://ucjtk.ff.cuni.cz/ustav/lide/zamestnanci/mgr-jan-chromy-ph-d/)
B) Články
ČAPEK, Karel. Kdybych byl linguistou. Slovo a slovesnost. 1935, 1(1), s. 7-8. (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2)
DOVALIL, Vít. K úvahám o spisovném či standardním jazyku – pohled z poněkud širší perspektivy. Slovo a slovesnost. 2006, 67(2), s. 96–102. (https://www.ascestinaru.cz/o-kodifikaci-2/)
MARVAN, Jiří. 400. výročí "Zákona na ochranu češtiny" (1615) - jubileum spojující. Přednášky z 58. běhu LŠSS. Praha: UK, s. 9-18.
SOJKA, Pavel. Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu. Nová čeština doma a ve světě. 2018, 5(2), s. 14–20. (https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104312)
STICH, Alexandr. Existuje u nás pocit ohrožení jazyka? Naše řeč. 1995, 78(2), s. 61-73. (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7232)
STICH, Alexandr. Šlechetné bouchnutí do stolu čili jazykový zákon. In: Jazykověda - věc veřejná. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004, s. 296-300. ISBN 80-7106-678-8.
VASILJEV, Ivo. Čeština a vietnamština v bilingvním mozku. Češtinář. 2009/2010, 20, s. 65–79.
Pro zájemce o komplexní přehled v dané problematice lze doporučit následující tituly:
BELL, Allan. The guidebook to sociolinguistics. Vyd. 1. Chichester: Wiley Blackwell, 2014. 367 s. ISBN 978-0-631-22866-0.
Další souhrnná literatura k předmětu viz http://ling.ff.cuni.cz/linfon/anotace/sociolin.html
-
Obsah:
● sociologie a lingvistika, vývoj sociolingvistiky a její hranice, struktura společnosti a jazyk, výzkumné pole sociolingvistiky
● struktura společnosti a jazyk
Literatura:
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 390–396 a s. 399–403. ISBN 80-85885-96-4.
ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. 3. Praha: Karolinum, 2001, s. 42–46. ISBN 80-246-0154-0.
ČAPEK, Karel. Kdybych byl lingvistou. Slovo a slovesnost. 1935, 1(1): 7–8. ISSN 0037-7031.
CHROMÝ, Jan. Základy sociolingvistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 79 s. ISBN 978-80-246-2644-4. (k dispozici online: https://ucjtk.ff.cuni.cz/ustav/lide/zamestnanci/mgr-jan-chromy-ph-d/)
Cvičení k průběžné kontrole:
I. ČERNÝ: Dějiny lingvistiky, s. 390–396
1. Vysvětlete, čím se sociolingvistika obecně zabývá (co zkoumá).
2. Jmenujte důležité předchůdce moderní sociolingvistiky a uveďte, čím své následovníky inspirovali.
3. Zjistěte, kdy žil Wilhelm von Humboldt a v čem spočívala jeho tzv. psychologie národů.
4. Kdy a kde se zformovala moderní sociolingvistika a s kterými dvěma významnými osobnostmi byl její vznik spojen?
5. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. makro-sociolingvistikou a mikro-sociolingvistikou?
6. Vysvětlete pojem diglosie. Uveďte příklad státu, v němž se tento jev vyskytuje.
7. V čem spočívala teorie britského sociálního psychologa a lingvisty B. Bernsteina a jaké námitky vůči ní vznesl W. Labov?
8. Vysvětlete, co je to idiolekt.
9. Existují tři typy variant národního jazyka. Jak se nazývají? U každé varianty uveďte konkrétní příklad, jak se projevuje.
10. Kterých pět dalších faktorů často ovlivňuje řečovou činnost jednotlivce?
11. V čem obohatil sociolingvistiku Joshua Fishman a čím William Labov?
12. Vysvětlete, v čem spočívají pojmy status a role.
13. Popište alespoň jeden z výzkumů W. Labova.
14. V čem obohatila sociolingvistika zkoumání jazykových změn?
II. ČAPEK: Kdybych byl lingvistou
1. Najděte a ocitujte pasáže, v nichž Čapek předjímá vznik sociolingvistiky.
II. CHROMÝ: Základy sociolingvistiky
1. Variační sociolingvistika - úvahové otázky na s. 42
2. Teorie jazykové akomodace - úvahové otázky na s. 50
-
-
Obsah:
● definice pojmu bilingvismus a multilingvismus (ze sociolingvistického pohledu), rozdíl mezi bilingvismem a diglosií
● bilingvní a multilingvní státy (s důrazem na Evropu)
Literatura:
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 396–398. ISBN 80-85885-96-4.
ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. 3. Praha: Karolinum, 2001, s. 42–46. ISBN 80-246-0154-0.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. 2. Olomouc: Rubico, 2008, s. 216–220. ISBN 978-80-7346-093-8.
Cvičení k průběžné kontrole:
Černý: Úvod do studia jazyka, s. 216–220; Černý: Dějiny lingvistiky, s. 396–398
1. Jak pohlíží na bilingvismus psycholingvistika a jak sociolingvistika?
2. V čem se od bilingvismu liší tzv. diglosie?
3. V následujících evropských zemích existují dva úřední jazyky (je zde tedy bilingvismus). Zjistěte, které jazyky to jsou: Bělorusko, Finsko, Faerské ostrovy, Irsko, Kosovo, Malta.
4. V následujících evropských zemích existují tři úřední jazyky (je zde tedy multilingvismus). Zjistěte, které jazyky to jsou: Belgie, Lucembursko.
5. Vyhledejte alespoň tři příklady bilingvních a tři příklady multilingvních států ležících mimo Evropu.
6. Zjistěte, kolik úředních jazyků existuje v Jihoafrické republice, Indii a Bolívii.
-
-
Téma 3 - Jazykové kontakty se zřením k češtině (vztahy česko-německé, česko-polské, česko-vietnamské, česko-slovenské), a to s přesahem do školní jazykové výchovy
Obsah:
● pidžin, kreolština (definice pojmu a rozdíly mezi nimi)
● sabir, lingua franca
● substrát, superstrát, adstrát, jazykový svaz
● jazykový kontakt česko-vietnamský, česko-polský, česko-romský
Literatura:
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 396–398. ISBN 80-85885-96-4.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. 2. Olomouc: Rubico, 2008, s. 216–220. ISBN 978-80-7346-093-8.
NESČ (Romský etnolekt češtiny: https://www.czechency.org/slovnik/ROMSK%C3%9D%20ETNOLEKT%20%C4%8CE%C5%A0TINY; vietnamsko-český jazykový kontakt: https://www.czechency.org/slovnik/VIETNAMSKO-%C4%8CESK%C3%9D%20JAZYKOV%C3%9D%20KONTAKT)
VASILJEV, Ivo. Čeština a vietnamština v bilingvním mozku. Češtinář. 2009/2010, 20, s. 65–79.
Cvičení k průběžné kontrole:
1. Jaké jsou rozdíly mezi pidžinem a kreolštinou?
2. Vyhledejte alespoň jeden konkrétní příklad pidžinu a stručně popište historické souvislosti, v nichž tento pidžin vznikl.
3. Vysvětlete následující pojmy a uveďte k nim příklady (definice můžete vyhledat např. v Čermákově knize Jazyk a jazykověda, jež je součástí povinné literatury): substrát, superstrát, adstrát, jazykový svaz, lingua franca.
4. Co je to tzv. sabir? Kdy a kde se používal?
5. Pojmenujte hlavní rysy romského etnolektu češtiny, a to v oblasti gramatiky i slovníku.
6. Pojmenujte strukturní rozdíly mezi češtinou a vietnamštinou a z ní plynoucí specifika vietnamsko-českého jazykového kontaktu na území ČR.
-
-
Obsah:
● soužití češtiny a němčiny od roku 1500 do současnosti (jazykové zákonodárství)
● vztah češtiny a ruštiny (1945–1989), češtiny a slovenštiny (1918–1992)
● současná česká ústava, jazyky menšin
Literatura:
MARVAN, Jiří. 400. výročí "Zákona na ochranu češtiny" (1615) - jubileum spojující. Přednášky z 58. běhu LŠSS. Praha: UK, s. 9-18.
SOJKA, Pavel. Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu. Nová čeština doma a ve světě. 2018, 5(2), s. 14–20. (https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104312)
STICH, Alexandr. Existuje u nás pocit ohrožení jazyka? Naše řeč. 1995, 78(2): 61-73. ISSN 0027-8203.
STICH, Alexandr. Šlechetné bouchnutí do stolu čili jazykový zákon. STICH, Alexandr. Jazykověda - věc veřejná. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, s. 296-302. ISBN 80-7106-678-8.
Cvičení k průběžné kontrole:
I. MARVAN: Zákon na ochranu češtiny z r. 1615
1. Popište klíčové body českého jazykového zákonodárství do roku 1615.
2. Konfrontujte Marvanův názor na jazykový zákon z r. 1615 s názorem A. Sticha
II. SOJKA: Zakotvení statusu českého jazyka v našem právním řádu
1. Popište postavení českého jazyka v současném českém právním řádu, a to s ohledem na termíny "úřední jazyk", "státní jazyk" aj.
2. V čem je v rámci EU a Evropy obecně jazykověprávní situace češtiny specifická?
3. Potřebuje podle Vašeho názoru ČR jazykový zákon? Pokud ano, jak by měl vypadat? Pokud ne, proč jej nepotřebujeme?
III. STICH: Existuje u nás pocit ohrožení jazyka?
1. V letech 1945-1992 zažila česká společnost postupně tři jazykové rozluky. Kterých jazyků se tyto rozluky týkaly?
2. Co znamenal poválečný odsun německého obyvatelstva pro jazykovou situaci v české části Československa a jaké negativní důsledky to podle autorova názoru přineslo?
3. Jak se vyvíjel vztah češtiny a němčiny po roce 1989?
4. Kdy se poprvé objevily názory, že by se ruština měla stát povinným vyučovacím předmětem? Kdo toto stanovisko prosazoval?
5. Byla ruština chápána v období socialismu jako hrozba pro český jazyk?
6. Jak definovala československá ústava z roku 1920 státní jazyk?
7. Kdy se slovenština stala svébytným a samostatným jazykem?
8. Jaké příznivé důsledky měla existence dvou jazyků ve společném státě Čechů a Slováků?
9. V kterých oblastech gramatiky ovlivnila slovenština češtinu?
10. Co podle Sticha odhalila debata o názvu Česko (z hlediska jazykového vědomí a povědomí)?
11. Vznikl název Česko až po roce 1989? Ne-li, kdy vznikl?
12. Co odhalila diskuse o Pravidlech českého pravopisu z roku 1993?
IV. STICH: Šlechetné bouchnutí do stolu
1. Jaké dva obecné typy jazykových zákonů autor rozlišuje?
2. Popište, jak jazykovou otázku na našem území popisovaly či řešily následující texty:
a) zemské zřízení z roku 1500
b) jazykový zákon českého sněmu z roku 1615 (informaci o tom najdete ve Stichově článku „Kopací míč Jungmann“ rovněž uveřejněný v knize Jazykověda – věc veřejná)
c) Na nedbalého Čecha učiněný okřik (viz Kopací míč Jungmann)
d) Obnovené zřízení zemské z roku 1627 (viz Kopací míč Jungmann)
3. Zjistěte, kdy byla vydána tzv. Stremayrova jazyková nařízení (SJN) a jak upravovala vztah mezi češtinou a němčinou v úřední komunikaci.
4. Zjistěte, co to byly tzv. punktace (1891), jak řešily jazykové poměry na našem území a zda vstoupily v platnost.
5. Zjistěte, kdy byla vydána tzv. Badeniho jazyková nařízení, jaký posun přinesla oproti SJN a jak se pak situace dále vyvinula.
6. Nahlédněte do československého jazykového zákona z roku 1920 (k dispozici online na adrese http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1703&Section=1&IdPara=1&ParaC=2) a zodpovězte následující otázky:
a) Jak se nazývá státní jazyk republiky a kde se má tento jazyk užívat (§ 1)?
b) Jak definuje jazykový zákon práva jazykových menšin (§ 2; vyjděte z pojmu „soudní okres“)?
c) Jak upravuje zákon užívání jazyka ve školách?
7. Jak definuje současná česká ústava pojem národní a státní jazyk?
8. Má dnes Česká republika jazykový zákon?
9. Kolik jazyků má dnes v ČR status menšinového jazyka? Které jazyky to jsou?
-
-
Obsah:
● sociologie a lingvistika, vývoj sociolingvistiky a její hranice, struktura společnosti a jazyk, výzkumné pole sociolingvistiky
● struktura společnosti a jazyk
DOVALIL, Vít. K úvahám o spisovném či standardním jazyku – pohled z poněkud širší perspektivy. Slovo a slovesnost. 2006, 67(2), s. 96–102. (https://www.ascestinaru.cz/o-kodifikaci-2/)
CHROMÝ, Jan. Základy sociolingvistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 79 s. ISBN 978-80-246-2644-4. (k dispozici online: https://ucjtk.ff.cuni.cz/ustav/lide/zamestnanci/mgr-jan-chromy-ph-d/)
I. DOVALIL: K úvahám o spisovném a standardním jazyku
1. Zhlédněte vysílání Událostí, komentářů z 22. března 2005, konkrétně pasáž s názvem Co ještě snese spisovná čeština. O jakém obecném problému se v pořadu mluví?
(viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/205411000370322/).
2. Který kolektivní článek rozpoutal debatu o tzv. standardní češtině? Podívejte se do archivu časopisu Slovo a slovesnost, 2005 (viz http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?vol=37).
3. Jaké čtyři důležité aktéry obsahuje model zvaný sociální silové pole spisovné variety, jehož autorem je německý sociolingvista Ulrich Ammon?
4. V čem spočívá role jednotlivých aktérů?
5. Jak lze podle Dovalilova názoru aplikovat tento model na kodifikaci spisovného jazyka?
II. CHROMÝ: Úvod do sociolingvistiky
Úvahové otázky na s. 71 (Jazyková ideologie) a s. 76 (Jazykové plánování a jazykový management)
-
-
Zdroj:
GENZOR, Josef. Jazyky světa: historie a současnost. Vyd. 1. Brno: Lingea, 2015. 672 s. ISBN 978-80-7508-061-5.
1. Vyhledejte definice těchto pojmů: bezpečný jazyk, ohrožený jazyk, mizející jazyk, zanikající jazyk, téměř zaniklý jazyk, zaniklý jazyk
2. Zobecněte faktory, které ohrožují existenci jazyka.
3. Zamyslete se nad tím, zda existují historická období, v nichž byla čeština ohroženým jazykem. Kladnou odpověď podrobněji rozveďte.
4. Vyhledejte základní informace o těchto klasických případech ohrožených jazyků na území Evropy: baskičtina, keltské jazyky, fríština, rétorománština, sámština, lužická srbština
5. Kolik procent evropských jazyků je podle Genzora označit za jazyky ohrožené? Jestliže Vás tento údaj překvapí, okomentujte jej.
-