Aperçu des sections

  • Généralités

  • Fanon, Sartre a vzpoura kolonizovaných

    Povinné texty: 

    Fanon: Černá kůže, bílé masky (úvod, kapitola 1, kapitola 7B, závěr)

    Sartre: předmluva k Psancům této země

    Doplňující, nepovinná literatura: 

    Fanon: Černá kůže, bílé masky (kapitola 7B)

    Barša: Cesty k emancipaci, první část

    Otázky ke konspektu:

    Jaký má Fanon vztah k univerzalismu a humanismu? 

    K čemu Fanonův negr potřebuje násilí? 

    V čem se podle Fanona liší situace ve Francii (a jejích koloniích) a USA? 

    V čem se Sartre předmluvy k Psancům této země liší od Fanona Černé kůže, bílých masek? 

  • Said a orientalismus

    četba: Said, Orientalismus, s. 172-225

    Marx: dva články o britském panství v Indii

    Otázky ke konspektu:

    1. Jaké druhy vztahování k Orientu Said ukazuje? Jaký vliv na ně má věda, umění, náboženství či genderový řád? 

    2. Jak si Said vysvětluje Marxovy postoje k britské nadvládě nad Indií? Pokládáte jeho interpretaci Marxe za správnou? 

    3. Proč je pro Saida problémem i ambivalentní či pozitivní pozitivní přijetí Orientu? 

  • Section 3

    Napříště čteme Kunderův esej o střední Evropě (1983) a můj draft studie o debatě o "české otázce" a "smyslu českých dějin".

    Z mého textu jsou povinné pouze s. 1-5 (úvodní pasáž), 8-10 (část Masaryk II) a 17-25 (Kundera, Patočka, Tesař a závěr), ale samozřejmě vám budu vděčný, když si to přečtete celé a ostatní pasáže projdete aspoň kurzoricky. 

    Otázky ke konspektu tentokrát nebudu zadávat, pojměte to, jak chcete, jen tedy prosím, aby tam byl určitě závěrečný hodnotící odstavec a připomínám, že při posílání vlastních textů platí zásada "čím kritičtější, tím lepší", takže se opravdu nebojte do toho tvrdě říznout, sám s tím textem nejsem spokojený a chci ho nějak přepracovat, takže jakákoli kritika mi bude extrémně nápomocná. 

  • Bhabha a mimikri

    Čteme dvě kapitoly z knihy Homi K. Bhabhy Místa kultury, O mimikry a lidech a Mazaná slušnost, s. 142-161.

    Otázky ke konspektu:

    1. Jak rozumíte Bhabhovu pojmu mimikry? Jaký může mít politický smysl?

    2. Jaký vztah má mimikry k pojmu fetiš? 

    3. Jak souvisí příběh s koloniálním útlakem? 

  • Možnosti středoevropské politické vědy: Dohánění, tvorba či hybridita?

    !!! VE STŘEDU 8. LISTOPADU HODINA ODPADÁ KVŮLI ÚČASTI NA KONFERENCI !!! ZA ZRUŠENÍ HODINY SE OMLOUVÁM 

    Na další hodinu budeme číst debatu z roku 2009 kolem článku Petra Druláka "Přestaňme dohánět, začněme tvořit", na niž o řadu let později navázal Petr Kratochvíl svou bhabhovskou interpretací situace českého oboru mezinárodních vztahů. 

    Povinnou četbou jsou články Petra Druláka "Přestaňme dohánět, začněme tvořit! Budoucnost českého oboru mezinárodních vztahů", Pavla Barši "Strategie marketingu, nikoli rozvoje", můj text "Pokus o národní obrození", Drulákova "Odpověď kritikům" a Kratochvílův "Strukturální problémy české sociální vědy: O hybridním charakteru oboru mezinárodních vztahů". Pro kontext vám ale nahraji do moodlu i texty Bátory, Cabady a Růžičky jako volitelnou doplňující četbu. 

    Pro konspekt nebudu předepisovat žádné otázky, pojměte to, jak uznáte za vhodné, samozřejmě čím více to propojíte s tématem kurzu, tím lépe. Ve vztahu k mému textu opět platí čím tvrdší kritika, tím lépe, a vlastně to platí i vůči všem ostatním textům. 

  • Gágyi a koloniálnost moci i vědění ve střední a východní Evropě

    Otázky ke konspektu:

    1. Z čeho pramení a jak se projevuje koloniálnost moci v postkomunistickém Maďarsku? K jakým politickým štěpením vede? Jakou roli sehrává antisemitismus? 

    2. Jaké vztahy k demokracii a jaké ke koloniální situaci Gágyi identifikuje?

    3. Co z jejích diagnóz jde podle vás použít pro analýzu české situace nebo situace dalších středo- a východoevropských zemí a co naopak ne (ať už kvůli odlišnostem v situaci oproti Maďarsku, nebo kvůli nepřesvědčivosti analýzy)? 

    4. Kde jsou podle Gágyi rizika přenosu západních konceptů na středo- a východoevropsá témata, konkrétně sociální hnutí?
    5. Co navrhuje jako alternativu?

  • Adam Fagan v Praze - výuka odpadá

    Výuka odpadá, protože Prahu navštíví Adam Fagan. Místo výuky doporučuji návštěvu těchto dvou akcí: 

    Seminář katedry sociologie FSV UK Prof. Adam Fagan (Queen Mary University of London) „Lost at the waterfront? Explaining the absence of green organisations in the Let's not drown Belgrade movement”

    http://aktuality.fsv.cuni.cz/upload/2017_11_30_Fagan.pdf

    ČTVRTEČNÍ SOCIOLOGICKÉ SEMINÁŘE 30/11/2017 v 16:00 hodin zasedací místnost 207, Jilská 1, Praha 1 ADAM FAGAN The Routledge Handbook of East European Politics (představení nové knihy)

    http://aktuality.fsv.cuni.cz/upload/Fagan.pdf

  • Spivak a Tlostanova

    1. Jaké problémy a napětí vidí Spivak v pojmu reprezentace? 

    2. Proč podle Spivak nemají subalterní lidé hlas? Jaký prostor zbývá podle ní barevným ženám v kontextu, který je určen tím, že "bílí muži zachraňují barevné ženy před barevnými muži"?

    3. Jaká jsou východiska Tlostanové pro kritiku poststudenoválečnické epistemologické situace v postsovětském prostoru?

    4. Jak Tlostanova charakterizuje špatné volby a reálná dilemata v postsovětských humanitních a společenských vědách? 

    5. Myslíte, že je to, co popisuje, platné i pro nepostsovětské postkomunistické země a konkrétně ČR? 

  • Může se o Spivak mluvit?

    Vzhledem k tomu, že poslední hodina se nekonala pro přítomnost pouze jedné studentky, vrátíme se k textům Spivak a Tlostanové na příští hodiny. Ti z vás, kdo neodevzdali konspekt, tak mohou učinit do jejího začátku. Na příště si krom těch dvou textů na minulou hodinu prosím přečtěte krátkou debatu nad otázkou Spivak adresovanou postsocialistickým zemím: Are you post-colonial? 

  • Morozov a Rusko jako "subalterní impérium"

    Povinná četba je s. 1-16, 105-128 a 166-168 z knihy Vjačeslava Morozova RUSSIA’S POSTCOLONIAL IDENTITY. A Subaltern Empire in a Eurocentric World. 

    Otázky ke konspektu:

    1. Co znamená "subalterní"? Může být subalterním stát - a v jakém smyslu může být subalterním impérium?

    2. V čem toto označení podle autora vystihuje ruskou situaci? V čem se Rusko liší od jiných zemí v podobném postavení? 

    3. Jak lze vysvětlit ruský "paleokonzervativní obrat"? Jakou roli v něm hraje obraz Západu a jak je v daném kontextu tento obraz evokován? 

  • Ewa Thompson a její kritici

    Čteme esej Ewy Thompson a Dariusze Karlowicze z knihy Pravým okem a dále esej Jana Sowy "Forger about postcolonialism, there is class war ahead" http://nonsite.org/article/forget-postcolonialism-theres-a-class-war-ahead a Stanleyho Billa "Seeking the Authentic: Polish Culture and the Nature of Postcolonial Theory" http://nonsite.org/article/seeking-the-authentic-polish-culture-and-the-nature-of-postcolonial-theory

  • Závěrečný esej a závěrečné setkání

    Deadline pro závěrečný esej je v pondělí 5. února, rozsah textu je 10 normostran. 

    Setkání a prezentace esejů proběhne 7. února od 15.00. Na prezentaci budete mít sedm minut, bude tedy třeba, abyste z textu vybrali.

  • Section 13

  • Section 14