Epistemologické problémy 2. století: víra, gnóse, skepse, věda

Víra, gnóse, skepse a věda poukazují k různým způsobům, jakými se dobíráme pravdy. Všechny také implikují určité pojetí pravdy a poznání. Gnóse například pravdu chápe jako tajemství vyjádřené mýtem, které je přístupné jen vyvoleným. Skepse vychází z tak přísného pojetí pravdy, že před ním žádné tvrzení neobstojí. Věda se snaží udržet kontakt s tím, co je evidentně vykazatelné, a rozlišovat různé stupně jistoty. A víra je tak bohatý a mnohoznačný pojem, že ho nelze shrnout několika slovy. Ti, kdo na ni v jednom smyslu žehrají, v jiném se o ni opírají. Nebudeme však významy těchto slov chytat jakoby ze vzduchu. Zajímá nás, jak jsou rozvinuty v rámci určitých tradic. To nám dává bezpečný odstup a zároveň možnost korigovat naše představy tím, co můžeme vyčíst z pramenů. A proč právě druhé století? K tomu jsou dobré důvody, které si vysvětlíme v úvodní hodině. Našimi protagonisty budou reprezentanti různých duchovně-intelektuálních směrů, kteří o sobě tvrdí, že hledají pravdu nebo že ji už našli, a snaží se nás o tom přesvědčit. Budeme se ptát, co rozumí pravdou, jakým způsobem ji hledají, z čeho vycházejí, když tvrdí, že něco poznali, a proč si naopak o něčem myslí, že to pravda není. Jádrem toho všeho bude problém ospravedlnění, jehož základy mohou být velmi různé: zkušenost, autorita, shoda v rámci tradice, nebo jiná kritéria. Budou nás zajímat i spory mezi těmito přístupy.

Struktura kurzu:

(1) Uvedení do tématu
(2) Víra v raném křesťanství
(3) Víra a gnóse
(4) Polemika proti gnostikům
(5) Filosofická kritika křesťanství
(6) Křesťanská filosofie víry
(7) Platonismus, skepticismus a náboženská tradice
(8) Lékařský empirismus a kritika dogmatismu
(9) Polemika proti skeptikům
(10) Důkaz, epistemické oprávnění a přesvědčivost v přírodní vědě