Weekly outline

  • Východiska

    Kurz se zaměří na vybraná témata sociálních, hospodářských, kulturních a politických dějin v kontextu vývoje Prahy. Cílem je ukázat  možnosti využití místních dějin a místních památek jako efektivní metody výuky širších historických témat. Výklad bude rozdělen rámcově chronologicky (viz rozvržení přednášek níže).

    Organizační poznámka: V případě možnosti kontaktní výuky budou přednášky probíhat formou exkurzí. V případě distanční výuky bude pro přednášky, resp. pro navazující virtuální exkurze, využívána platforma MS Teams. Online scházet se budeme vždy ve 14:30 v týmu "Praha: svědek 12 století".

    • Období vlády Přemyslovců

      IMG_20210220_113118.jpgHlavní téma: Přerod raně středověké aglomerace  ve vrcholně středověké lokační město

      Vybraná oblast exkurze: "Někdejší osada německých kupců na Poříčí čili Petrská čtvrť"

      Datum: 23. února

      RVP: Středověká Evropa (počátky českého státu v evropských souvislostech, postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti; úloha křesťanství a víry v životě středověkého člověka; příklady románské kultury; období rozkvětu českého státu v době lucemburské...)

      3 příklady pramenů využitelných při výuce: obchodně-diplomatická relace Ibrahima ibn Jakúba o Praze jako důležitém mezinárodním tržišti, 965 či 966; Kosmova kronika, zpráva o bohatství pražských Židů z roku 1091; Soběslavovy výsady pro pražské Němce z let 1173–1178.

      Doplňující literatura: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté, viz http://www.praha-archeologicka.cz/article/.

      Titulní ilustrace: Nákupní centrum Palladium stojí v oblasti, která byla před založením Starého Města pražského sídlem německých kupců a zřejmě i dalších příslušníků dobových elit. Překvapivé nálezy několika domů z doby románské, včetně architektonicky mimořádně kvalitní stavby palácového typu, jsou zde prezentovány v prostorech knihkupectví i na dalších místech. /foto df/

      • Doba lucemburská a husitská

        Kaple%20Starom%C4%9Bstsk%C3%A9%20radnice.jpgHlavní téma: Přerod střediska Svaté říše římské v hlavní město království dvojího lidu

        Vybraná trasa exkurze: "Poslední cesta Jana Želivského, od chrámu Panny Marie Sněžné na Staroměstkou radnici"

        Datum: 9. března

        RVP: Středověká Evropa (postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti; příklady gotické kultury; období rozkvětu českého státu v době lucemburské; středověká vzdělanost; příčiny, průběh a důsledky husitského hnutí; význam husitské tradice pro český politický a kulturní život....)

        3 příklady pramenů využitelných při výuce: Želivského příprava kázání o dravých vlcích přicházejících v rouše beránčím, proneseného pravděpodobně v roce 1419 v den defenestrace; Husitská kronika Vavřince z Březové, zpráva o Želivského kázání v čase 1. křížové výpravy v roce 1420, přirovnávajícím Zikmunda k apokalyptickém ryšavému drakovi; Staré letopisy české, zpráva o stětí Jana Želivského 9. března 1422 a následných bouřích, včetně útoků na univerzitní vzdělance a na knihovny.

        Doplňující literatura: Božena Kopičková, Jan Želivský, Melantrich 1990; Ivana Boháčová a Jan Podliska, Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté, 2. upravené vydání, ArÚ AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s NPÚ 2018 http://www.praha-archeologicka.cz/article/

        Titulní ilustrace: Kaple Staroměstské radnice. Na její stěně zůstala i po nedávné rekonstrukci umístěna pamětní deska připomínající stětí Jana Želivského, který jejími slovy "padl, protože stál v cestě měšťácké reakci". Obdobné kontroverze vyvolávající socha Želivského, zpodobněného jako kněze-bojovníka, která stála před Novoměstskou radnicí, byla však odstraněna. /foto df/

      • Doba rudolfínská a pobělohorská

        DF.2018.JPG?time=1616518670973Hlavní téma: Proměna nábožensky smíšeného císařského sídelního města v centrum rekatolizace Čech

        Vybraný objekt a oblast exkurze: "Hradčanská Svatá chýše a blízké okolí." Vycházka do v předrudolfínském období téměř nezastavěných míst, kde katolická obnova a následné pobělohorské zcelování šlechtických majetků nasměrovaly značné prostředky do sakrálních i světských barokních staveb a jejich vybavení. Důležitou roli přitom sehrály urozené dámy.

        Datum: 23. března

        RVP: Počátky nové doby (náboženské, hospodářské a sociální příčiny a důsledky vzniku třicetileté války; postavení ženy v rodině a společnosti; příklady barokní kultury...)

        Příklady pramenů využitelných při výuce: dobové vizuální prameny (grafiky a malby), zejména soubor pražských vedut Friedricha Berharda Wernera a portrétní obrazy donátorek pražské Lorety.

        Doplňující literatura: např. Jan Diviš, Pražská Loreta, Odeon 1972; pro širší kontext ženské otázky v době bělohorské Josef Janáček, Ženy české renesance, Československý spisovatel 1977

        Titulní ilustrace: Paní Ludmila Eva Františka Hýzrlová z Chodů přežila tři manžele a zůstala bezdětná. Na obraze je zpodobněna ve svatebních šatech pošitých více než šesti tisíci diamanty. Byly pořízeny u příležitosti sňatku s hrabětem Kolovratem, jehož byla naopak již pátou ženou. S dalšími dámami, které se zasloužily o postupné budování loretánského komplexu, byla vesměs v různém stupni spřízněna. /foto df/

      • Sklonek habsburské monarchie a období 1. republiky

        Praha%20v%C3%ADt%C4%9Bzn%C3%BDm%20syn%C5%AFm%201932.jpg?time=1617719651199Hlavní téma: Vývoj od provinčního města ve stínu Vídně k výkladní skříni republikánského Československa

        Vybraná trasa exkurze: "Od pomníku Hold českých stavů k pomníku Praha svým vítězným synům, vltavské nábřeží jako místo sebeprezentace české společnosti v měnícím se politicko-kulturním kontextu"

        Datum: 6. dubna

        RVP: Modernizace společnosti, Moderní doba (politické, sociální a kulturní změny, fáze utváření novodobého českého národa, vznik Československé republiky)

        Příklady pramenů využitelných při výuce: dobové městské plány dokládající ve zkoumané oblasti časté změny názvů veřejných prostranství. K jejich první dosti radikální proměně došlo po pádu monarchie. Následovaly vlny přejmenování mj. v době německé okupace a v době komunistického režimu.

        Doplňující literatura: Zdeněk Lukeš, Psí vycházky, 3. Od Těšnova k Vyšehradu po břehu Vltavy, NLN 2014; obecně ke vztahu k pomníkům Zdeněk Hojda a Jiří Pokorný, Pomníky a zapomníky, Paseka 1997

        Titulní ilustrace: Mařatkův pomník "Praha svým vítězným synům" byl sice zhotoven k připomenutí obětí světové války, jeho symbolika je však plně věnována podílu čs. legií na vítězství Trojdohody a porážce Trojspolku. Zobrazení legionářů v uniformách z různých front je paradoxně paralelou k postavám vojsk a národů rakouské monarchie na odstraněném pomníku maršála Radeckého, odstraněném po vzniku republiky. /foto df/

      • Doba pražského jara a normalizace

        Vltava%20a%20faun%2C%20detail%20font%C3%A1ny.jpgHlavní téma: Snahy o modernizaci města v podmínkách socialismu 

        Vybraná trasa/objekty exkurze: stanice pražského metra: Malostranská a Želivského na trase A, Karlovo náměstí a Anděl (dříve Moskevská) na trase B, Hlavní nádraží a Vltavská na trase C

        Datum: 20. dubna

        RVP: Rozdělený a integrující se svět (postavení socialistického Československa v mezinárodních souvislostech a jeho vnitřní sociální, hospodářské a kulturní prostředí)

        Příklady pramenů využitelných při výuce: Zprávy a komentáře týkající se budování a otevírání jednotlivých tras metra v dobovém tisku

        Doplňující literatura a internetové zdroje: Pavlína Karbanová Krásná, Veronika Vicherková a Pavel Hrubý, Brutální Praha. Kapesní průvodce po pražských stavbách z období 1948–1989, A489 2017 https://www.a489.cz/; Pavel Karous, Vetřelci a volavky, Arbor vitae 2015 http://www.vetrelciavolavky.cz/

        Titulní ilustrace: Zpívající fontána s koupající se nymfou Vltavou a s faunem hrajícím jí na flétnu poeticky zjemnila brutalistně pojatý exteriér v roce 1984 dokončené stanice metra Vltavská. Technicky ojedinělé, osm metrů vysoké a čtyři tuny vážící kameninové sousoší, navržené manžely Olgou a Miroslavem Hudečkovými, vypálili v keramičce v jihomoravské Poštorné. Přilehlý parkově upravený prostor s kaskádou obřích betonovových květníků je dnes oblíbeným místem setkání pražských "skejťáků". /foto df/

        Hudební nápovědou je píseň Nadi Urbánkové, měřeno pěti Zlatými slavíky zřejmě nejpopulárnější zpěvačky 70. let.  Autorem hudby je Pavel Vaculík a text složil Jaroslav Navrátil. Písnička je věnována jedné novostavbě v historickém centru Prahy, která byla pro veřejnost otevřena v roce 1978.

        • Požadavky na absolvování předmětu

          Podmínkou absolvování je cca 80% účast a závěrečná diskuse o jednom z probíraných období, zvoleném studentem, s návrhem exkurze. Bude probíhat metodou "open book", tedy s možností využívat písemnou přípravu a další materiály. Doporučuji si vytvořit vlastní porfolio objektů vhodných k exkurzi (nemusí se jednat jen o Prahu).

          P. S. Odpověď na dotaz ohledně aktuálních protiepidemických opatření na fakultě při individuálních konzultacích, zkouškách apod.: Předpokládá se, že vyučujícímu ukážete negativní výsledek testu na covid. Výjimkou jsou individuální konzultace apod., kde nejsou přítomni současně dva studenti.

          1. termín atestace 4. V. 21 v R456

          14:30 Veronika Fusková (Průhonický park doby konce monarchie a počátku 1. republiky)

          15:00 Jan Toth (Vybrané památky Liberce konce monarchie)

          15:30 David Brys´ (Podél Vltavy za pavilony veltruského parku)

          16:00 Vojtěch Růžička (Přemyslovské Znojmo)

          16:30 Eliška Hluštíková (České Budějovice doby rudolfínské a pobělohorské)

          17:00 Tomáš Dvořák (Pražská tržnice, někdejší městská jatka)

          2. termín atestace 18. V. 21 od 12:00 v R456

          12:00 Filip Kysilka (Plzeň ve středověku)

          12:30 Lumír Klement (Nusle na sklonku monarchie a za první republiky)

          13:00 Filip Hašpl (Barokní paláce a opevnění Hradčan)

          13:30 Štěpán Štefl (Proměny Ústí nad Labem od 1. světové války do současnosti)

          14:00 Eva Benešová (Barokní kultura a zbožnost v Klatovech)

          14:30 Vojtěch Pröschl (Posázaví ve stopách sv. Prokopa)

          15:00 Václav Matys (Prachatice v průběhu staletí)

          3. termín atestace 15. VI. od 14:00 v R456 (možno se již hlásit)

          14:00 Roman Přílepek (Volyně proti běhu času)

          14:30 Martin Flax (Vybrané kostely Nového Města pražského)

          15:00 Jan Oravec (Královská a Lumbeho zahrada)

          15:45 Ondřej Hájek (Budyňské fortifikace)

          16:30 Hana Markvatová (Husitské Táborsko)