Doba rudolfínská a pobělohorská

Hlavní téma: Proměna nábožensky smíšeného císařského sídelního města v centrum rekatolizace Čech

Vybraný objekt a oblast exkurze: "Hradčanská Svatá chýše a blízké okolí." Vycházka do v předrudolfínském období téměř nezastavěných míst, kde katolická obnova a následné pobělohorské zcelování šlechtických majetků nasměrovaly značné prostředky do sakrálních i světských barokních staveb a jejich vybavení. Důležitou roli přitom sehrály urozené dámy.

Datum: 23. března

RVP: Počátky nové doby (náboženské, hospodářské a sociální příčiny a důsledky vzniku třicetileté války; postavení ženy v rodině a společnosti; příklady barokní kultury...)

Příklady pramenů využitelných při výuce: dobové vizuální prameny (grafiky a malby), zejména soubor pražských vedut Friedricha Berharda Wernera a portrétní obrazy donátorek pražské Lorety.

Doplňující literatura: např. Jan Diviš, Pražská Loreta, Odeon 1972; pro širší kontext ženské otázky v době bělohorské Josef Janáček, Ženy české renesance, Československý spisovatel 1977

Titulní ilustrace: Paní Ludmila Eva Františka Hýzrlová z Chodů přežila tři manžele a zůstala bezdětná. Na obraze je zpodobněna ve svatebních šatech pošitých více než šesti tisíci diamanty. Byly pořízeny u příležitosti sňatku s hrabětem Kolovratem, jehož byla naopak již pátou ženou. S dalšími dámami, které se zasloužily o postupné budování loretánského komplexu, byla vesměs v různém stupni spřízněna. /foto df/