Weekly outline

  • Ze státnicových okruhů se tento předmět týká otázek 4-8 z Filosofické a křesťanské etiky. Materiály, které jsou označeny na začátku písmenem "B" jsou naskenované části z trilogie Přístupy k etice. Materiály označeny písmenem "A" jsou primárními zdroji, tedy texty hlavních autorů, které studujeme.

    Knihy, které je možné představit u zkoušky jsou následující:

    -MACINTYRE, A., Ztráta ctnosti, Praha: OIKOMENH, 2004.

    -MILL, J. S., Utilitarizmus, překlad K. Šprunk, úvodní studie S. Sousedík, Praha: Vyšehrad, 2011, též in: Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. Praha: OIKOYMENH, 2016.

    -SPAEMANN, R., Štěstí a vůle k dobru, Praha: OIKOYMENH, 1998.

    -SCHELER, M., Řád lásky. Praha: Vyšehrad, 1971

    -PINCKAERS, S., Prameny křesťanské morálky, Praha: Krystal OP, 2018. Druhé, minimálně pozměněné vydání: 2022.

    -PINCKAERS, S., Cesta za štěstím. Praha: Krystal OP, 2021.

    Závěrečná zkouška bude probíhat ústně. Zkouška se bude sestávat ze dvou částí. Nejprve student představí jednu z vybraných knih, které si přečetl. Poté si představí dvě otázky, které si zvlášť připravil, zkoušející vybero jednu z nich, a poté co ji student představí může zkoušející klást doplňující otázky na cokoliv z probrané látky a dalších otázek.Místo jedné z uvedených může student představit zkoušejícímu jinou knihu, kterou si u něho však předem nechá odsouhlasit.

    Otázky ke zkoušce během letního semestru 1. ročníku:

    1.      Aristotelova etika. Aristotelova odlišnost od Platóna a od Stoicizmu.

    2.      David Hume

    3.      Immanuel Kant.

    4.      Utilitarizmus.

    5.      Základní etické pojmy a systémy.

    6.      Zákon. Přirozený zákon, nový evangelijní zákon.

    7.      Ctnosti.

    8.      Svědomí, vina, hřích.





  • 9. října2021_Úvod do studia předmětu, Platón a Aristoteles

    V prvních třech hodinách provedeme úvod do předmětu, seznámíme se s Platónovým dialogem Gorgias, a začneme se studiem Aristotela.

  • Druhý blok 6. listopadu 2021: Aristotelés


    Aristotelova etika je natolik zásadní, že se mnoho po ní následujících koncepcí etiky buď jí nechá inspirovat, nebo proti ní vymezuje.


    Kontrolní otázky k Aristotelově etice

    Jaké jsou klíčové pojmy Aristotelovy etiky?

    Jaký je rozdíl mezi poiesis a praxis?

    Jakým způsobem jsou děleny ctnosti u Aristotela?

    Co je dle Aristotela potřebné k dosažení štěstí?

    A jak je pro Aristotela pro dosažení "eudaimonie" důležitá přízeň osudu?

  • 4. prosince : shrnutí antické filzofie a začátek křesťanské etiky

    Ve třetím dvouhodinovém bloku jsme nejprve shrnuli tři hlavní směry antické etiky a po společném sdílení pohledu na křesťanskou etiku začali s prezentací nového evangelijního zákona jakožto hlavního charakteristického rysu křesťanské etiky.


    Kontrolní otázky

    Jaký rys křesťanské etiky je pro Vás nejspecifičtější? Co vyplývá z Horského kázání v Mt 5-7?

    Z dnešní diskuze vyplynulo, že účinějším a efektivnějším způsobem výuky pro oblast křesťanské etiky bude, když studenti sami budou klást otázky z oblasti křesťanské etiky, co je zajímá, čemu nerozumí, co by potřebovali sami prohloubit.....

  • 8. ledna roku 2022

    V těchto dvou hodinách se budeme věnovat dokumentu Mezinárodní teologické komise Hledání univerzální etiky. Nejprve se seznámíme s dokumentem jako celkem, pak především s částí, která je zaměřena na synderezi: to je základ jak pro přirozený zákon, tak pro svědomí (viz důležitý odstavec z Gaudium et Spes k tématu svědomi).

    Část z dokumentu Hledání univerzální etiky .v přiloženém PDF-dokumentu o mravní zkušenosti budeme během hodiny číst, proto je vhodné jej mít připravený, nebo třeba i vytištěný, a ještě lépe už prostudovaný.

    1. Kontrolní otázky k otázce č. 1: Zlaté pravidlo jakožto základ mnoha etických nauk.

    Jaká je pozitivní a jaká je negativní verze formulace tzv. zlatého pravidla v Bibli? Jaká je jeho souvislost s etikou ostatních náboženství a tzv. prvního principu praktického rozumu?

    2. Kontrolní otázky k otázce č. 2: Přirozený zákon

    Jaké jsou tradičně rozlišované náklonnosti přirozeného zákona? Jaký je vztah přirozeného zákona k věčnému, zjevenému a lidskému (resp. pozitivnímu) zákonu?

  • 19. února ...3 hodiny

    Na začátku výuky se ještě krátce vrátíme k Novému Evangelijnímu zákonu.

    V tříhodinovém bloku jsme se věnovali dvěma významným morálním filozofům. Prvním z nich bude David Hume, a John Stuart Mill. Ke každému z nich bude během výuky představena jedna prezentace, ke každému z nich je věnován také jedna samostatná stať v knize Přísupy k etice II (Jakub Čapek et all.), Praha: Filosofia, 2016, s. 35-76, 77-100, 177-200. V těchto třech autorech se totiž zásadním způsobem formuluje moderní morální filosofie.
      K tomu, co zaznělo k Davidovi Humeovi v prezentaci bych dodal následující (vše vychází z článku Jakuba Jirsy, "Hume - anatom lidské přirozenosti", který  nadále doporučuji jako hlavní referenční. O "Humeově moderovaném skepticizmu" je třeba hovořit také proto, že Hume se vyjádřil rezervovaně ke skepticizmu Mandevilla a Hobbese: nejde ani tak o jejich skepticizmus epistemologický, jako o skepticizmus morální, tedy např. to, že lidské sobectví je hlavní příčinou lidské společnosti. Rovněž závěr toho článku Jakuba Jirsy nám říka něco velmi důležitého: Hume není předchůdcem Millovým v tom, že by posuzoval jednání podle jeho důsledků. Třebaže jsou pro něj hlavním kritériem morality pocity a ne racioalita, posutuje pořád vnitřní stránku člověka a jeho motivace.

    Kontrolní otázky k David Humovi

    Čím se vyznačuje Humeův přístup k lidské přirozenosti? Vysvětlete vztah impresí, idejí a rozumu u Humea. V čem spočívá Humeův zákon? Proč hovoříme u Humea o moderovaném skepticizmu?

    Ve druhém bloku jsme se věnovali  J.S. Millovi jako hlavnímu představiteli utilitarismu. Ve druhé hodině jsme si představili utilitaristický princip štěstí co největšího počtu lidí (resp. všech cítících tvorů). U obou autorů jsme se snažili ukázat slabá místa jejich zdůvodnění morálky a systémů, které zcela nezakrytě aspirují na univerzalitu.

    Doporučená literatura k těmto dvěma autorům: Přístupy k etice II.,s. 179-199 (James Hill, Soudný utilitarismus J.S. Milla),

    Pro přímé seznámení s utilitarismem vřele doporučuji: J.S. Mill, Utilitarismus, překlad K. Šprunk, úvod a poznámky S. Sousedík, Praha: Vyšehrad, 2011.

    Kontrolní otázky k otázce č. 5: Utilitarizmus

           Kdo formuloval hlavní utilitaristický princip největšího štěstí a v jakém historickém kontextu? V čem spočívá utilitaristická redukce přístupu k dobru a ke zlu? Na základě čeho aspiruje utilitarizmus na to, aby byl univerzální etikou?




  • 5. března 2022..2 hodiny

    Ve dvou hodinách prezenční výuky jsme se věnovali dvěma zásadním novověkým morálním filosofům, J.S. Millovi a I. Kantovi.
    U Milla šlo o zopakování a upřesnění prezentace z předcházející hodiny, u Kanta šlo k základnímu představení jeho filosofie až po první verzi kategorického morálního imperativu. Příští hodina (on line) začne druhou verzí Kantova kategorického imperativu.



    Kontrolní otázky k Immanuelu Kantovi

           Proč se Kant obrátil od teoretické filosofii k praktické? Jaký je hlavní rys Kantovy etiky? Jaké jsou dvě formulace kategorického imperativu? Co je na Kantově etice nejvíce problematické?



         


  • 19. března 2022...2 hodiny

    PŘED TÍM, NEŽ SE BUDEME PŘÍPADNĚ ZABÝVAT NÍŽE UVEDENÝMI FILOSOFY, DOKONČÍME V ONLINE VÝUCE PŘEDSTAVENÍ KANTOVY ETIKY.

    Ke studiu Kantovy etiky lze doporučit též pasáž v knize STORIG, H.-J., Malé dějiny filosofie, Praha: Zvon, 1996,  s. 277-313, kde je představana Kantova filosofie jako celek.

    Hlubším způsobem jsme si při dnešní úrovni představili Kantovu filozofii a etiku, a na závěr zahájili doplňkovou prezentaci o novopozitvizmu.

    2. dubna budeme v této prezentaci pokračovat krátkým představením Vídeňského kruhu, G.E.Moora a Ludwiga Wittgensteina.
  • 2. dubna 2022, 2 hodiny



    Tento blok bude věnovaný filosofické části předmětu bude mít dvě sekce. První z nich bude zaměřena na dvě důležité postavy filosofie, tentokrát už dvacátého století. Prvním z nich bude G. E. Moore a druhým Ludwig Wittgenstein. Pro dobré pochopení těchto dvou autorů bude však důležité nejprve představit kontext novopozitvizmu a tzv. vídeňského kruhu. G.E. Moore dal výrazný podnět k rozvoji metaetiky, tedy k filosofickému a především logickému zamýšelní nad užíváním základních etických pojmů. I když se později Moorovy postupy ukázaly jako obtížně přístupné a někdy dokonce i mylné, zasloužil se svým důrazem na logiku a přísným postojem k naturalistickým tendencím v etice o vysokou úroveň argumentů svých současníků a pozdějších etiků. 

    Wittgenstein, který znal Moora z Cambridge, je znám svým posunem od svého ranného, přísně logického a vědeckého Traktátu, který je jedním z dozvuků novopozitivizmu, k více praktickému, z jazykového hlediska méně vědeckému stylu svých posledních a posmrtně editovaných spisů. Wittgenstein se tak na konci svého života stává záměrně nesystematickým a etika se z jeho filozofie "odečítá" obtížně. U tohoto vlivného, přelomového autora se navíc setkáváme s různými interpretacemi. Nosmými pojmy pro konstruktivní přistup k jeho pozdní filozofii zůstávají především jazykové hry a formy životní.

    Kontrolní otázky k otázce č. 6: Novopozitivizmus a obrat k jazyku. G.E.Moore a Ludwig Wittgenstein

    Jaká je základní charakteristika novopozitivizmu? Co to je naturalistický omyl a jak souvisí s Moorovým pojetím dobra? Jaký je hlavní rozdíl mezi rannou a pozdní Wittgensteinovou filozofií a které přístupy a pojmy jeho pozdní filozofie jsou aplikovatelné v etice?

    Kontrolní otázky k otázce č. 7: Obnova etiky ctností ve 20. a 21. století. Etika ctností v rámci jiných rodin etických teorií.

    Kdo je hlavní normou pro hodnocení jednání v rámci etiky ctností? Jaké jsou hlavní klasifikace ctností ve filosofické etice? V čem bývá etika ctností kritizována?


  • 21. května, 2 hodiny

    "Antigona spojuje svou existenci se starým nomem: nejsem zde proto, abych nenáviděla spolu s ostatními, ale abych spolu s ostatními milovala. Není to míněno ve smyslu omluvy taková už jsem, která je zároveň odzbrojující i nehodná člověka a odkazuje pouze na factum brutum. Je to míněno teleologicky, jako odkaz na podmínku zdařilého života. Antigona je zde pro něco - proto, aby milovala. Její život, ať krátký či dlouhý, může být zdařilý pouze tehdy, když realizuje tento návrh, kterým je ona sama. Tento rozvrh je zajedno s oním pradávným nomos, který přikazuje bratrovi v podsvětí dosáhnout pokoje."

                                                                                                                                                      R. Spaemann, Štěstí a vůle k dobru, s. 39. 

    Nakonec jsme věnovali poslední dvě vyučovací hodiny především etice ctností, která je nejen jednou ze samostatných otázek při semestrální zkoušce a u státnic, ale také jedním z nejdůležitějších témat vůbec současné etiky.