Weekly outline

  • 1. říjen: Veni Sancte....texty uvázející do základního uvažování o etických pojmech

    Zde najdete texty, které mohou posloužit k obecnému úvodu do začátku studia etiky jako Spaemanova kniha o základních morálních pojmech a postojích. Článek Erazima Koháka o dobru zase může posloužit k základní reflexi o otázce dobra.
  • Prvních 5 hodin 7. listopadu: MacIntyre, Aristotelés, Hume

    Prvními třemi autory, které budeme studovat, budou MacIntyre, Aristotelés a Hume. Současný filosof MacIntyre je autorem, který objasňuje současný zmatek v morálních pojmech a koncepcíh a zároveň ukazuje cestu k obnově.

    Aristotelova etika je natolik zásadní, že se mnoho po ní následujících koncepcí etiky buď jí nechá inspirovat, nebo proti ní vymezuje.

    David Hume je zásadním autorem skotského osvícenství, který přichází s teorií lidské přirozenosti odlišné od Aristotela.

    Kontrolní otázky k otázce č. 1: Alasdair MacIntyre jako průvodce k chápání dějin etiky a současného etického relativizmu.

                            V čem spočivá MacIntyreova zneklidňující hypotéza? Proč vyústil vývoj přístupů k etice do emotivizmu? Jakým způsobem má smysl obnovovat etiku? Proč a jakým způsobem se má smysl vracet k Aristotelovi?

    Kontrolní otázky k otázce č. 2: Aristotelova etika.

    Jaké jsou klíčové pojmy Aristotelovy etiky? Jaký je rozdíl mezi poiesis a praxis? Jakým způsobem jsou děleny ctnosti u Aristotela? Co je dle Aristotela potřebné k dosažení štěstí?

    Kontrolní otázky k otázce č. 3: David Hume.

    Čím se vyznačuje Humeův přístup k lidské přirozenosti? Vysvětlete vztah impresí, idejí a rozumu u Humea. V čem spočívá Humeův zákon? Proč hovoříme u Humea o moderovaném skepticizmu?





  • 14. listopadu

    Ve druhém dvouhodinovém bloku jsme se věnovali dvěma významým novověkým autorům, kteří oba vyvinuli jeden z důležitých pokusů o zdůvodnění morálky: Immanuelovi Kantovi a J.S. Millovi jako hlavnímu představiteli utilitarismu. Seznámili jsme se tak se základem Kantovy deontologické etiky založené na mravním zákoně a jeho uskutečňování na základě kategorického morálního imperativu. Ve druhé hodině jsme si představili utilitaristický princip štěstí co největšího počtu lidí (resp. všech cítících tvorů). U obou autorů jsme se snažili ukázat slabá místa jejich zdůvodnění morálky a systémů, které zcela nezakrytě aspirují na univerzalitu.

    Doporučená literatura k těmto dvěma autorům: Přístupy k etice II., s. 79-110 ( Jakub Sirovátka, Etika Immanuela Kanta) a s. 179-199 (James Hill, Soudný utilitarismus J.S. Milla), A. MacIntyre, Ztráta ctnosti, s. 59-64.

    Pro přímé seznámení s utilitarismem vřele doporučuji: J.S. Mill, Utilitarismus, překlad K. Šprunk, úvod a poznámky S. Sousedík, Praha: Vyšehrad, 2011.

    Kontrolní otázky k otázce č. 4: Immanuel Kant

           Proč se Kant obrátil od teoretické filosofii k praktické? Jaký je hlavní rys Kantovy etiky? Jaké jsou dvě formulace kategorického imperativu? Co je na Kantově etice nejvíce problematické?

    Kontrolní otázky k otázce č. 5: Utilitarizmus

           Kdo formuloval hlavní utilitaristický princip největšího štěstí a v jakém historickém kontextu? V čem spočívá utilitaristická redukce přístupu k dobru a ke zlu? Na základě čeho aspiruje utilitarizmus na to, aby byl univerzální etikou?

         

  • 28. listopadu

    Poslední pětihodinový blok věnovaný filosofické části předmětu bude mít dvě sekce. První z nich bude zaměřena na dvě důležité postavy filosofie, tentokrát už dvacátého století. Prvním z nich bude G. E. Moore a druhým Ludwig Wittgenstein. Pro dobré pochopení těchto dvou autorů bude však důležité nejprve představit kontext novopozitvizmu a tzv. vídeňského kruhu. G.E. Moore dal výrazný podnět k rozvoji metaetiky, tedy k filosofickému a především logickému zamýšelní nad užíváním základních etických pojmů. I když se později Moorovy postupy ukázaly jako obtížně přístupné a někdy dokonce i mylné, zasloužil se svým důrazem na logiku a přísným postojem k naturalistickým tendencím v etice o vysokou úroveň argumentů svých současníků a pozdějších etiků. 

    Wittgenstein, který znal Moora z Cambridge, je znám svým posunem od svého ranného, přísně logického a vědeckého Traktátu, který je jedním z dozvuků novopozitivizmu, k více praktickému, z jazykového hlediska méně vědeckému stylu svých posledních a posmrtně editovaných spisů. Wittgenstein se tak na konci svého života stává záměrně nesystematickým a etika se z jeho filozofie "odečítá" obtížně. U tohoto vlivného, přelomového autora se navíc setkáváme s různými interpretacemi. Nosmými pojmy pro konstruktivní přistup k jeho pozdní filozofii zůstávají především jazykové hry a formy životní.

    Kontrolní otázky k otázce č. 6: Novopozitivizmus a obrat k jazyku. G.E.Moore a Ludwig Wittgenstein

    Jaká je základní charakteristika novopozitivizmu? Co to je naturalistický omyl a jak souvisí s Moorovým pojetím dobra? Jaký je hlavní rozdíl mezi rannou a pozdní Wittgensteinovou filozofií a které přístupy a pojmy jeho pozdní filozofie jsou aplikovatelné v etice?

    Kontrolní otázky k otázce č. 7: Obnova etiky ctností ve 20. a 21. století. Etika ctností v rámci jiných rodin etických teorií.

    Kdo je hlavní normou pro hodnocení jednání v rámci etiky ctností? Jaké jsou hlavní klasifikace ctností ve filosofické etice? V čem bývá etika ctností kritizována?


  • 23. ledna 2021 - Hledání univerzální etiky

    V těchto dvou hodinách se budeme věnovat dokumentu Mezinárodní teologické komise Hledání univerzální etiky. Nejprve se seznámíme s dokumentem jako celkem, pak především s částí, která je zaměřena na synderezi: to je základ jak pro přirozený zákon, tak pro svědomí (viz důležitý odstavec z Gaudium et Spes k tématu svědomi).

    Část z dokumentu Hledání univerzální etiky .v přiloženém PDF-dokumentu o mravní zkušenosti budeme během hodiny číst, proto je vhodné jej mít připravený, nebo třeba i vytištěný, a ještě lépe už prostudovaný.

    1. Kontrolní otázky k otázce č. 1: Zlaté pravidlo jakožto základ mnoha etických nauk.

    Jaká je pozitivní a jaká je negativní verze formulace tzv. zlatého pravidla v Bibli? Jaká je jeho souvislost s etikou ostatních náboženství a tzv. prvního principu praktického rozumu?

    2. Kontrolní otázky k otázce č. 2: Přirozený zákon

    Jaké jsou tradičně rozlišované náklonnosti přirozeného zákona? Jaký je vztah přirozeného zákona k věčnému, zjevenému a lidskému (resp. pozitivnímu) zákonu?

  • 6. února 2021

    V posledním bloku filosofické a křesťanské etiky jsme dokončili téma nového evangelijního zákona, věnovali jednu hodinu prombleatice svědomí (k němu je v příloze naskenována potřebná část z Weberovy učebnice morální teologie). Jednu hodinu jsme věnovali tématu hříchu a poslední hodinu problematice mravnosti lidských skutků.

    3. Kontrolní otázky k otázce č. 3:  Nový evangelijní zákon

    Proč je nový evangelijní zákon hlavním specifickým rysem křesťanské etiky? Jaké jsou hlavní místa v Bibli, která o něm hovoří? Jak můžeme definovat nový evangelijní zákon? Jaké místo v něm mají teologické ctnosti víry a lásky?.


    4. Kontrolní otázky k otázce č. 4: svědomí, hřích a vnitřně špatné skutky?

    S jakými přístupy ke svědomí se setkáváme ve filosofii, v psychologii a v teologii? Proč je Augustinova definice hříchu užitečná i pro jiné než teologické chápání překročení norem? Jaká kritéria můžeme používat pro posuzování špatných skutků, za které člověk nese zodpovědnost?