Zastavení třetí: nepojmové, jednotlivé, zvláštní
Osnova sekce
-
Neidentické nenít tedy odpojeno od pojmového systému a pojmový systém není oddělen od neidentického. Nepojmové, jednotlivé, zvláštní je sice logicky vylučováno z pojmového systému, ale je též „nastřelováno“ myšlením. Jaký je potom vztah mezi pojmem (identitou) a tím, co pojmu uniká (neidentitou)? Nejprve se podívejme na to, jak se pojmové myšlení vztahuje na neidentické. Filosofický pojem směřuje k předmětu, který pojímá. Filosofické poznání je neseno touhou dospět k předmětu v jeho plnosti, ale této plnosti filosofie nikdy nedosáhne, neboť by se musela upnout k bezprostřednímu. Mezi filosofií a tím, co filosofie činí svým předmětem, stojí pletivo zprostředkování, které onu touhu podlamuje. V nejhlubších vodách filosofie se skrývá rozpor. Vzniká tím, že myšlení a pojmy jsou “negováním“ a „rezistencí vůči tomu, co se jim vnucuje“ jako bezprostřední. Pokud mají obsah, nutně kladou své hranice – vylučují to, co zůstalo mimo jejich dosah.