Jak napsat závěrečnou práci

To hlavní a zásadní:

1. Většina závěrečných prací nemá teoretickou a empirickou část. Struktura závěrečné práce s empirickým výzkumem většinou sleduje strukturu IMRAD (viz také průvodce). Struktura přehledové práce se řídí syntézou poznatků z rešerše.
2. Psaní závěrečné práce není lineární. Nepíšete teorii před výzkumem, abyste pak zjistili, že většinu toho, co jste napsali, při interpretaci výsledků nepoužijete. K již napsanému se častokrát vracíme a přepisujeme, editujeme apod.
3. Nadbytečné informace, které nejsou později v práci nijak využity, jsou naškodu. Text by měl být jako celek efektivní - měl by tedy obsahovat vše potřebné k pochopení výzkumnéh problému a vašich závěrů. A nic navíc.
4. Někdy je pro výsledný text mnohem přínosnější něco smazat.
5. Nedrobte text do minikapitol. Udržujte nit a tok na sebe navazujících informací. Nadpis kapitoly jako přerušení toku myšlenek je berlička, jak obejít vnitřní návaznost textu, která ale snižuje čtivost a kvalitu textu jako celku.

Struktura závěrečných prací OBECNĚ

Klíčové body, kterými se řídit:

1. Neexistuje žádná jendotná struktura závěrečných prací.
2. Není třeba mít teoretickou a empirickou/praktickou část!
   • !!! Nelze oddělit psaní "teoretické" a "empirické" části. Budete psát a revidovat střídavě různé části práce tak, aby vznikal konzistentní celek.
3. Struktura práce v obecné rovině bývá nejčastěji tato:
   • Úvod
   • Východiska = přehled literatury, ze kterého vychází Vaše vlastní zkoumání (= Background, State of the Art...)
   • Jádro vlastní práce - váš vlastní výzkum, ať už empirický, či studium literatury
     • JÁDRO práce tvoří vaše výzkumná činnost: empirický výzkum, cílený přehled literatury (literature review), rozbor konkrétních děl/konceptů/teorií/autorů či jejich kombinace (můžeme mít například jádro tvořené přehledem literatury doplněný menší empirickou sondou apod.).
     • ! PŘEHLED LITERATURY v jádru se od přehledu ve východiscích liší tím, že východiska shrnují literaturu, která rámuje problém, který zkoumáte a která mu předchází - co se již ví, na co můj výzkum navazuje, proč v popsané situaci vzniká potřeba přehledu literatury (=mojí práce) a v jádru jde o přehled naplňující cíle práce.
   • Syntéza (jak výsledky Vaší práce zapadají do celku v daném oboru - vracíte se k Východiskům)
4. V empirických pracích nejčastěji volíme strukturu IMRAD.
5. Princip proporcionality: věnujeme více prostoru důležitým věcem.
6. Účelnost: v práci je vše, co čtenář potřebuje k pochopení výsledků, závěrů a přínosů vaší práce a k posouzení jejich kvality. Není v ní nic navíc - žádná "vata", rituální zmínky a výlety do starověkého Řecka. Jděte k věci!
7. Text sám o sobě je lienární, ale jeho vnitřní logika je cyklická:

Uspořádání do lineární struktury psaného textu má nejčastěji tuto logiku:

Úvod:

Závěr:

1. shrnutí závěrů a zjištění
2. reflexe: dosažení cílů, odpovědi na otázky, použité teorie a metody, realizace zkoumání
3. evaluace závěrů: reliabilita a adekvátnost odpovědi na VO; zobecnitelnost mých závěrů mimo kontext práce
4. návrhy do dalšího výzkumu, aplikace závěrů

Přehled literatury:

Kromě základu uvedeného v sekci "Psaní" tohoto Moodle se zvláště na rozsáhlejší přehledy literatury pro závěrečné práce vztahuje následující:

Struktura přehledu je podřízena struktuře práce jako celku = přehled literatury slouží konkrétnímu cíli v rámci práce = poskytuje nezbytné informace pro různé části práce. Uvědomte si tento cíl - pomůže vám to začlenit přehled do celku práce a dobře ho strukturovat tak, aby tento cíl naplňoval a byl v celku práce účelný(funkční).

To znamená, že v přehledu by měly být hlavně poznatky, které:

1. využíváte pro formulaci výzkumné otázky a zmapování existujícího poznání, na které navazuje vaše práce;
2. vedou k formulaci dílčích výzkumných otázek či hypotéz;
3. informují vaši volbu výzkumného designu, (teoretického) přístupu, definice, analýz apod.;
4. využíváte pro interpretaci dat;
5. rámují vámi vytvořené poznatky tak, aby jim čtenář porozuměl v širším kontextu existujícího poznání.

Z toho plyne, že poznatky, které po jejich sepsání do přehledu literatury později v práci nijak nevyužíváte (např. pro interpretaci dat nebo diskusi), nemusíte mít v přehledu.

V každé závěrečné práci MUSÍ být přehled, ze kterého vychází formulace výzkumné otázky a řešení práce. Tento přehled je stručným a jasným popisem/mapou poznávání, které informuje vaši vlastní práci. Ukazujete v něm, na jaké existující poznání navazujete a jak. V závěrečné diskusi se k tomuto vracíte a ukazujete, jak vaše poznatky zapadají do existujícího poznání, které jste zmapovali na začátku práce.

Typy struktury přehledu:

Chronologický

• vývoj tématu během času
• vzorce, obraty, klíčové debaty směřující vývoj pole
• příklad: Teorie percepce rizika:
  • předteoretické období (management rizika, technicistní přístup)
  • začíná psychometrickým paradigmatem v 60. letech
  • 70. léta bouřlivý vývoj: kulturní teorie
  • Luhmann
  • Beck
  • …

Tematický

• opakující se témata, aspekty tématu, klustry myšlenek či podtémat nalezených v literatuře
• vytváříme nejčastěji shlukováním poznatků do větších celků, mindmapping apod.
• příklad: proces sociální konstrukce rizika
  • jev - interpretace jevu – definice rizika – konstrukce rizika – framing rizika – reakce na konstruované riziko…

Tematický/teoretický

• roviny v teoretickém pojetí jevu
• srovnání různých teoretických přístupů apod.
• příklad: vlastnosti teoretických přístupů k riziku
  • struktura x jedinec
  • konstruktivismus x objektivistický přístup
  • riziko jako negativní x pozitivní jev

Metodologický

• rozdíly přístupů či disciplín
• sociologie x psychologie x politologie (Kolik prostoru je potřeba tomu věnovat?)
• empirické poznatky x teoretické přístupy (Proč oddělovat?)
• kvantitativní x kvalitativní (Proč oddělovat?)
• různé metody
• příklad: různé přístupy k měření percepce rizika
  • psychometrie (dotazníky o percepci) x analýza diskurzu
  •  (konstrukce a framing) x „objektivní“ měření rizika (expert-lay gap)

Poznatky v přehledu navazujeme především:

• podobností: Podobně jako X, teorie/autor/výzkum Y přistupuje k tématu...
• rozdílností: V rozporu s těmito výsledky studie X zjistila, že...
• návazností: Na tento výzkum reagovali XY...

Co se na závěrečných pracích vlastně hodnotí? A jak?

Příklady závěrečných prací