Čtení

Čtení je v případě akademické činnosti v zásadě zpracováním informací. Jakkoliv čteme odborné knihy i "jen tak" - z prostého zájmu, zvědavosti a pro inspiraci, při zpracování seminárních a závěrečných prací chceme informace zpracovávat efektivně.

Čtení odborných textů za účelem jejich zpracování do vlastního odborného textu má svá specifika. 

Odborné texty jsou samy o sobě specifické - jsou náročné, mnohdy nepříliš čtivé a plné odborných termínů. Není proto divu, že odborné čtení není snadné a už vůbec nemusí být zábavné. 

Odborné texty také nečteme pasivně. Neměli bychom nekriticky přijímat jejich obsah. Právě naopak - je třeba se nad nimi kriticky zamýšlet. Znamená to, mimo jiné, že dobrý čtenář či dobrá čtenářka nejsou ti, kdo text čtou rychle, ale ti, kdo ho čteou kriticky.

Odborné čtení by mělo být cílevědomé. Doslova. Měli byste si být vědomi svého cíle při čtení daného textu. Hledáte konkrétní informaci? Chcete pochopit teorii? Podrobit výklad autorky kritice? Inspirovat se? Zjistit něco o postupu výzkumu?... Bezcílné čtení je čtení neefektivní, protože...

... při čtení odborného textu nemusíte číst vše a nemusíte to číst postupně. Pokud víte, co od daného textu chcete, zaměřte se na to a čtěte jen ty části, které k naplnění svého cíle potřebujete. Například: Pokud vám jde o empirické výsledky k vaší otázce, pročtěte si v článku část o metodách, abyste zhodnotili kvalitu výzkumu a zaměřte se na výsledkovou část článku nebo jeho závěry.

Pokud část textu nepochopíte, označte si ji a vraťte se k ní později. NEZASEKNĚTE SE NA NÍ! 

Odborné čtení není detektivka - tím, že si napřed přečtete závěr, většinou zvýšíte svoje šance na pochopení textu a zvýšení efektivity stráveného času.

Jak efektivně číst?

• Určete si, co přesně hledáte a co je vaším cílem (viz výše)
• Před samotným čtení posuďte relevanci a kvalitu zdroje:
  • přečtěte titulek, abstrakt či anotaci a obsah
  • podívejte se na seznam použité literatury
• Zorientujte se: pročtěte abstrakt, obsah, úvod a závěr
• Pročtěte první odstavce kapitol a/či první věty odstavců v relevantních částech textu
• Najděte přesně tu informaci, kterou potřebujete
  • použijte index
  • podívejte se na kapitoly a jejich části, které by informaci mohly obsahovat
• Vyberte relevantní části knihy (Ne, opravdu ji nemusíte číst celou!)
• Používejte fotokopie či pdf, které vám umožní vypisovat přímo do/k textu poznámky a značky
• Zaznamenávejte si hlavní myšlenky do poznámek, myšlenkových map či grafů, obrázků apod. = aktivně pracujte s tím, co čtete. Výrazně se tím zvýší míra toho, co si ze čtení odnesete.
• Čtěte interaktivně a ptejte se:
  • Jsou tyto informace z hlediska mého cíle důležité? Čím?              
  • Jak toto souvisí s tím, co už vím? Co nového mi to přináší?
• Čtěte diferencovaně: relevantní části čtěte pomalu a slovo po slovu, méně relevantní jen zběžně pročtěte. Dokonce můžete přeskakovat ty části, které nejsou relevantní.
• Dělejte si záložky, které vám usnadní návrat k potřebným či naopak nejasným částem.
• Pokud něco nepochopíte rovnou, čtěte dál a pak se k pasáži vraťte - informace v dalších částech textu vám mohou pomoci pochopit.
• Zvolte pro sebe příjemný způsob čtení: z počítače? z papírů? doma? v knihovně?
• Vytvořte si ideální podmínky: dost světla, dost pití, spánku, ticho či vhodnou hudbu... 

Existují i metody efektivního čtení jako např. SQ3R a další. Mrkněte na ně - i kdybyste je nepoužívali do puntíku, projít si je pomáhá si uvědomit základní principy efektivního čtení.

Doplňující zdroje ke čtení

• How to Read (and Understand) a Social Science Journal Article
• Practical Tips for Reading Sociology

Pokročilé pro nMgr a PhD:

• Reading and Interpretation, Taylor, G., 1989
• Reading Strategies, Hjortshoj K., 2009

Jak si efektivně dělat poznámky a zpracovávat zdroje?

• Přehled některých metod psaní poznámek
• Pěkný text a video o základních principech efektivních poznámek

Příklad procesu čtení a poznámkování textů v Zoteru:

1. čteme pdf přímo v rozhraní Zotera a anotujeme - označujeme relevantní text, přidáváme poznámky;
2. ve složce zdrojů označíme ty, které jsme si anotovali a chceme dále zpracovávát, pravým tlačítkem myši otevřeme menu položek a zvolíme "Vytvořit poznámku z anotací" - ve složce vznikne poznámka obsahující nadpisy anotovaných článků, naše anotace a označený text jako přímé citace i s odkazem na původní zdroj;
3. tento přehled po článcích procházíme a vypisujeme poznatky či přímé citace do dalšího dokumentu, v němž již zakládáme strukturu argumentace (popř. ji ideálně již máme navrženou) a do ní vkládáme jednotlivé informace ze zdrojů;
4. takto seskupené zdroje v základní struktuře začínáme sepisovat do draftu našeho textu.

Jak mi se čtením mohou pomoci LLM (aka AI)?

Zcela upřímně? Ideálně nijak. Zejména v počátku studia je potřeba být jako houba a číst. Číst, číst a číst. Jenom vlastním a osobním prožitkem čtení budete postupně vstřebávat odborný sociologický jazyk a styl, kultivovat myšlení i cit pro to, co je kvalitní text a věda a co nikoliv.

Někdy se LLM používají pro shrnutí textu a jeho hlavních myšlenek. To zní efektivně (a v jistých případech to efektivní být může), ale opomíjí to jeden klíčový aspekt čtení - kreativní interakci čtenáře se čteným textem. Při čtení vás text může inspirovat nečekanými věcmi, můžete najít informace, které nesouvisí s účelem čtení, ale jsou relevantní pro jiný úkol či prostě jen obecně inspirující - ty se ve shrnutí generovaném LLM ztratí a ztrácíte tak i šanci na nečekané obohacení.

Další nevýhodou užití AI pro rešerši a sumarizování nalezených zdrojů je, že AI neposoudí kvalitu. Řekněme, že v argumentační linii článku, který citujete, je chyba, chybný předpoklad nebo chybné údaje, které byste sami snadno identifikovali a zdroj vyřadili či užili s výhradou k tomuto identifikovanému nedostatku. LLM/AI by mohl článek jen slepě shrnout, i když je špatný, nekvalitní nebo založený na chybném předpokladu či argumentaci.

Čtěte!

Přehled nástrojů naleznete v sekci "AI" tohoto kurzu.