Výzkumná otázka konkretizuje téma. Umožňuje se zaměřit na jeho jasněji uchopitelný výsek a přinést jasné výsledky.
K čemu je výzkumná otázka dobrá?
k uspořádání, nasměrování a ucelení: vím odkud kam chci jít a jak se tam dostat
k ohraničení, vymezení oblasti zájmu: informace, které zpracovávám, mne nezahltí
k udržení zájmu, zaměření (fokus): protože vím, co psát, netápu a neztrácím tak motivaci
k zohlednění metody: jen když vím, co chci zjistit, mohu určit přiměřenou metodu zjišťování
Tři zásadní otázky k výzkumné otázce:
CO chci zjistit?
= problém, který práce řeší
JAK to chci zjistit?
= způsob, jakým práce odpovídá na otázku
PROČ to chci zjistit?
= relevance otázky, kterou zodpovídám
Postup formulace otázky:
volba tématu a stanovení:
oblast, která mne zajímá
souvislosti tématu:
výpis všeho, co do oblasti spadá
zúžení tématu:
rozdělení do podoblastí
výběr toho, co mne nejvíce zajímá
formulace možných výzk. otázek
výběr vhodné otázky
Od první chvíle práce na otázce je třeba provádět orientační rešerši literatury!
Proč? Protože čím více toho o tématu víme, tím lépe se nám otázka stanovuje. V této fázi se jedná o rešerši s cílem získání přehledu o tématu. Hledáte tedy v učebnicích, slovnících na Wiki, ale pro inspiraci třeba i v médiích a na webu. Nasáváte všechno, co vás zajímá a zaujme. Objevujte!
Dobrá výzkumná otázka je:
relevantní
Proč jsem si otázku zvolil/a? Proč je důležitá pro mne i pro ostatní? Proč je zajímavá z hlediska mého oboru?
obsažná (nosná)
Pozor na banální otázky.
zvládnutelná
Dá se otázka zkoumat? Jak? Co všechno k tomu potřebuji? Mám to? Pozor na zjišťování vlivu!!!
v souladu se zadáním
Čtěte zadání pečlivě a klidně několikrát.
jasná a srozumitelná
Přesnost formulace; definice pojmů a jejich jednoznačný výklad; pozor na obecné kategorie!
zajímavá (pro mne)
udržení motivace (= zásadní kritérium!!!)
Pokud mám o tématu přehled, mohu otázku stanovit např. na základě:
mezery v existujících poznatcích
rozporu v akademické debatě
aktuálního společenského problému a jeho vědecké (sociologické) relevanci
empirických poznatků a jejich implikací pro další výzkum / teorii
hypotéz generovaných existujícím výzkumem
teoretických úvah a podnětů pro empirický výzkum z nich plynoucích
odlišných perspektiv různých teoretických / empirických / metodologických přístupů či tradic
odlišných perspektiv různých vědeckých disciplín (multi- či inter- disciplinární přístup)
odlišných definic či vymezení řešeného problému (viz dvě předchozí)
v návaznosti na existující poznatky
Dobrá otázka se nedá vyvařit z vody, rozumějte "z ničeho". Jakmile si uděláte o tématu a oblasti zkoumání představu, je třeba nově získané poznatky a podněty uspořádat a utřídit. K tomu se výborně hodí myšlenková mapa (či jiný způsob, záleží samozřejmě na vás, ale udělat si chvíli a nějak si myšlenky utřídit je potřeba).
V první fázi formulace výzkumné otázky je třeba udělat si představu, čím vším se vlastně můžeme zabývat. Myšlenkové mapy jsou v tomto ohledu skvělým nástrojem pro zaznamenávání nápadů a myšlenek a jejich dávání do vzájemných souvislostí. Nehodí se však jen v této fázi. Později lze myšlenkové mapy využívat i k organizaci informací a poznatků, které k práci získáváme. Pomáhají utřídit informace a myšlenky a uvědomit si souvislosti, které jsme mohli při studování zdrojů minout.
Jak vytvořit myšlenkovou mapu?
1. Mapu vždyzačněte tvořit uprostředna šířku položeného čistého papíru. Nebudete tak své nápady omezovat předem tím, že ústřední myšlenku umístíte do rohu.
4. K centrálnímu obrázku připojte hlavní větve, k nim větve druhé úrovně atd. Podpoříte tak práci svého mozku s asociacemi. Kdybyste od začátku psali všechny informace nejprve do jedné větve, potom do další, odříznete z proudu uvažování všechny ostatní větve a asociace nemohou probíhat volně.
5. Větve zakreslujte jako křivky, nenuďte svůj mozek! Rovné čáry působí stroze a mozek se nudí.
6. Pro zvýšení účinnosti svých myšlenkových map používejte pro každou linku jen jedno klíčové slovoči slovní spojení. K jednomu slovu snadněji přidáte další asociace nebo informace. A dlouhý text ve větvích působí nepřehledně a brzdí vaše myšlení.
7. Užívejte obrázky a symboly po celé ploše mapy, je to zábava. Bez obrázků mapa zůstává sice funkční, ale ztrácí část ze své inspirativnosti. Jeden obrázek vydá za tisíc slov.
Jakým slovům se ve formulaci výzkumné otázky raději vyhnout?
VLIV, EFEKT, PŘÍČINY, ZPŮSOBOVAT.... = jakákoliv slova, která označují příčinnou souvislost. Proč? Protože prokázat vliv něčeho na něco je v sociologii velmi složité a v seminární práci se vám to s největší pravděpodobností nepodaří.
SPOLEČNOST. Proč? Protože je to nekonečně široký, komplexní a velmi vágní koncept. Místo toho raději konkrétizujte, přesně která část společnosti vás zajímá - konkrétní skupina lidí, typ organizace, kolektivní aktér (např. média, veřejnost, politické strany...).
Může moje výzkumná otázka směřovat k řešení nějakého sociálního problému?
Jinými slovy: mohu dělat angažovanou/aktivistickou sociologii?
Většinově jsou studující vedeny*i k tomu, aby se ve vědeckém zkoumání společnosti oprostily*i od osobního hodnocení, normativity a formulaci doporučení, co je správně a co nikoliv. Vědecká sociologie většinově přináší nezaujaté (empirické) poznatky a závěry z nich vyvozené. Jak na základě těchto poznatků zasahovat do sociální reality nechává na politice. Nicméně existují sociologové a socioložky, kteří dělají něco, co můžeme označit jako problem-solving sociology.
Principem takové sociologie je, že si volíte témata a otázky normativně, následně ale z normativní otázky formulujte otázku analytickou, tj. podle principů formulace výzkumné otázky, jak jsou tu představeny. Výzkum provádíte nezaujatě a v souladu s etickými principy - Vaše hodnoty a normativní hodnocení nesmí do výzkumu vstoupit v jeho průběhu! Teprve nezaujaté závěry vztahujete k problému, který jste se v prvním kroku rozhodli řešit.
Jak mi při formulaci výzkumné otázky mohou pomoci LLM (aka AI)?
Jazykové modely, jako např. ChatGPT, jsou skvělými konverzačními partnery a mohou vás inspirovat, vytvořit základ, ze kterého se "odpíchnete", nebo generovat nápady. Nezapomínejte ale, že ne vše, co LLM navrhují je dobré!
Při formulaci výzkumné otázky je můžeme zcela legitimně používat pro:
zmapování souvislostí tématu - můžeme se ptát, co všechno by se v našem tématu dalo zkoumat a následně vybírat to, co nás zaujme a co zároveň posoudíme jako vhodné z hlediska úkolu, který máme splnit.
generování formulace výzkumné otázky. Je ale potřeba mít na paměti, že jazykový model nemusí mít přehled o aktuálním sociologickém zkoumání a zároveň může vymýšlet dobře znějící otázky, které ale nejsou nosné, relevantní, zodpověditelné či dostatečně úzké. Každý návrh tedy musíte dobře posoudit a většinou i přeformulovat. Zde příklad krátké konverzace s ChatGPT ohledně formulace VO. Většina z navrhovaných VO by ještě potřebovala specifikovat geograficky (např. zúžit na ČR), ale jinak se jedná o použitelné otázky.
posouzení návrhu výzkumné otázky - ChatGPT vám může dát zpětnou vazbu k návrhu Vaší VO (nebo také k návrhu, který předtím sama vygenerovala) - viz příklad. I zde nejsou všechna doporučení či návrhy jednoznačně pozitivní nebo dobrá (v příkladu bod 3 není vzhledem k malému rozsahu práce úplně šťastným doporučením, protože místo zúžení rozšiřuje záběr práce).
Nezapomeňte, že otázka, která zní hezky a důležitě nemusí být sociologicky relevantní! Ať už otázku formulujete sami, či si necháte navrhnout formulaci jazykovým modelem, bez znalosti odborné literatury z dané oblasti nebudete moci posoudit, je-li otázka sociologicky relevantní a nosná.