19. března: JEVGENIJ ZAMJATIN 2
Section outline
-
-
Přečtěte si následující části antiutopického románu МЫ Jevgenije Zamjatina (1884-1937): Запись 1-я, Запись 2-я, Запись 3-я, Запись 8-я, Запись 9-я, Запись 16-я.
-
Pro lepší soustředění pozornosti můžete čtení románu spojit s jeho poslechem.
-
Přečtěte si recenzi Zamjatinova románu z pera britského spisovatele George Orwella z roku 1946. Vaším úkolem je seznámit ostatní účastníky semináře s tím, jak Orwell román hodnotí a co v něm pokládá za důležité.
-
Následující text pochází z PŘEHLEDU SOVĚTSKÉ LITERATURY, který vznikl podle zápisu posluchačů Mathesiových přednášek v letech 1945-1949
Román je jedním z nejhnusnějších paskvilů na socialistickou budoucnost. Je to dílo antikolektivistické a socialismu škodlivé. V Rusku vůbec nevyšlo. Vyšlo nejprve česky jako románová příloha Lidových novin. Později přeloženo do angličtiny a francouzštiny. „My“ kreslí život ve společnosti 26. století. V tomto století je zřízen jednotný stát. Lidé v něm nemají jména, nosí šedomodré uniformy se štítky a čísly. Nad tímto státem vládne Dobrodinec. (Zde je podobnost s figurou Světového kontrolora z románu A. Huxleye „Konec civilisace“. Otcem obou, „Kontrolora“ i „Dobrodince“, je Dostojevského Velký inkvisitor.) Ve společném státě je život rozdělen. Jedna desetina vládne a 9/10 poslouchá. Život je veden vědecky, i jídlo je chemický přípravek.
Historii románu vypravuje matematik, člověk takové společnosti, člen její nejvyšší kasty D-503. Sestrojuje gigantické letadlo pro meziplanetární dopravu. Sejde se s ženou kasty I-330 v antickém domě. V jednotném státě vznikne revolta, I-330 je raněna, D-503 ji odnese za hranice jednotného státu. Zde žijí primitivní lidé, kteří zůstali pozadu a na zpozdilém stupni civilisace 20. století. Mezi nimi se také připravuje revoluce. Nepovede se, I-330 je zatčena a popravena. Revoluce je potlačena, všem lidem je uměle operativně odstraněna fantasie. Román je hnusnou travestií socialistické společnosti, individualistickou nenávistí proti kolektivismu, pesimistickou otravou s prvky mysticismu.
Marxistická kritika odsuzuje román. Odhaluje autorovu ideologii, jíž zjevně hájí kapitalistický řád. Zamjatin napsal v „My“ pamflet proti socialistické revoluci. On sám je straníkem revoluce, ale, jak on říká, revoluce nekonečné, nikoliv sociální. Nevěří v revoluci sociální, nepřeje si ji, protože ona likviduje a pronáší drtivý soud nad jeho třídou. Zamjatinovy teorie naruby převracejí positivní historická fakta a jsou docela v souladu s třídní ideologií buržoasie – dosáhnout ztracené prosperity hospodářské – a nenávidí ty, kteří ji této prosperity zbavili. Zamjatinova posice je psychologií sociální skupiny, která odchází z politické arény. Má stále více charakter kontrarevoluční. „My“ je román utopický. Je znatelný vliv Huxleye a Dostojevského.
-