Section outline

    • Podívejte se na video, které natočil novinář listu NOVAJA GAZETA Arťom Raspopov ve spolupráci s historikem Konstantinem Boguslavským.

    • Podívejte se na krátký dokument Štěpána Černouška o expedici skupiny přátel do míst, kudy měla vést železniční trať Salechard-Igarka, kterou budovali vězni GULAGU. V dokumentu uvidíte pozůstatky jednoho z opuštěných pracovních táborů. Dokument můžete sledovat online po kliknutí na níže nasdílený odkaz. 

      Odpovězte na následující otázky:

      1. Kolik vězňů pracovalo na výstavbě železniční spojnice mezi severosibiřskými městy Salechard a Igarka?

       2. Byli v Gulagu vězněni pouze sovětští občané?

       3. Existuje v současném Rusku muzeum vytvořené z bývalého stalinského lágru?

       4. Jakou cestu na samém počátku absolvovala česká expedice, aby se dostala do míst, která chtěla prozkoumat?

       5. Jaké byly osudy spojnice mezi Salechardem a Igarkou?

       6. Jaká nebezpečí expedici hrozila?

       7. V jakém stavu se nacházel první tábor Ključ, který podle satelitních snímků měl být velmi zachovalý?

      8. Co česká expedice objevila v táboře Barabanicha?

      9. Kolik táborových komplexů se nacházelo na území SSSR a kolik lidí jimi přibližně prošlo?

    • Přečtěte si dvě kapitoly z knihy Anny Applebaumové GULAG z roku 2003: "Bělomořský kanál" (s. 78-89) a "Tání - a propouštění" (s. 435-450). Zbylé dvě kapitoly s názvem "Ženy a děti" (s. 278-298) a "Kolik?" (s. 492-498) jsou dobrovolné, pro zájemce o téma. Na konci naskenovaného souboru naleznete dobové fotografie mapující táborový život.

    • ČETBA PRO ZÁJEMCE: dvě krátké kapitoly z románu Anatolije Rybakova "Děti Arbatu" z roku 1987, nabízející pozoruhodný vhled do způsobu myšlení Josifa Vissarionoviče Stalina.

    • PRO ZÁJEMCE: Ruská nevládní organizace MEMORIAL pořádá každoročně 29. října, v předvečer Dne památky obětí politických represí, vzpomínkovou akci na Lubjanském náměstí v Moskvě. Podívejte se na krátký záznam z roku 2013.

    • PRO ZÁJEMCE: Ruské lidskoprávní hnutí MEMORIAL, které se od 80. let snaží o systematické vyplňování bílých míst ruské historie, se v roce 2021 musela zpovídat před moskevským soudem z údajného porušení zákona a takzvaných „zahraničních agentech“. Proč se jedno z nejrespektovanějších a nejstarších lidskoprávních hnutí v Rusku stalo trnem v oku prezidenta Vladimira Putina? A co prozrazuje zmíněný soudní proces o povaze putinovského Ruska? Odpovídá Ivana Milenkovičová, zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě.