6. Židovské jazyky v raném novověku

Článek Chavy Turniansky o vzniku psané literatury v jidiš. Zde si můžete poslechnout, jak Chava Turniansky vypráví o svém dětství v Mexiku (v jidiš s titulky v angličtině)

S. 195-196 hovoří o rozdílech mezi obchodními a osobními dopisy, zmiňují rodinnou korespondenci v italštině a její témata. Článek jako celek je pro nás zajímavý z také z obecnějšího hlediska. Pojednává o významu rodinných vazeb pro obchodní aktivity italských Židů v 2. pol. 18. století. Když si přečtete úvod (s. 194) a také obecnou pasáž, charakterizující tuniskou a italskou židovskou komunitu (s. 200-205), uvědomíte si, nakolik je naše přemýšlení o židovské kultuře raného novověku zužující a jednostranné, pokud se omezujeme na "pragocentrický" pohled.

Za povšimnutí stojí i "řemeslný" aspekt studie Francesky Bregoli. Píše pro přední oborový časopis - Jewish Quarterly Review. Může tedy na jedné straně u svých čtenářů předpokládat relativně vysokou obeznámenost s židovskou kulturou. Současně chce ale oslovit nejen ty čtenáře, kteří se zabývají italskými Židy na konci 18. století - opakovaně se snaží zdůrazňovat, proč má její materiál potenciál k tomu, aby z něj odvodila něco obecnějšího o vztahu obchodu a rodinných vazeb, o tom, jak se dá pracovat s epistolárními prameny, apod.

Článek sem nahrávám jako příklad možností přístupu k židovským variantám vernakulárních jazyků - zde "židovská ruština" jakožto etnolekt.

Problémový článek ke konceptu judeo-arabštiny a konstrukcím identity (od středověku po moderní dobu)

"Na konci [modlitební knihy] je abeceda s tečkami pro ladino, protože pak mohou okamžitě naučit své dcery [číst] a ony si je nebudou muset vyhledávat." V předmuvě se říká, že muži se domnívají, že by ženám trvalo příliš dlouho, než by se naučily číst a pak také modlení by je odvádělo od péče o rodinu. Proto se muži vyhýbají tomu, aby ženy učili modlitby a požehnání.

Stručný přehled tématu.

Podrobnější bibliografický přehled.

Přehledový člíánek k tématu židovského jazyka v Osmanské říši.