Téma 2 - Bilingvismus, multilingvismus, diglosie, střídání kódů, mísení kódů
Osnova sekce
-
Obsah:
● definice pojmu bilingvismus a multilingvismus (ze sociolingvistického pohledu), rozdíl mezi bilingvismem a diglosií
● bilingvní a multilingvní státy (s důrazem na Evropu)
Literatura:
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky, 1. Olomouc: Votobia, 1996, s. 396–398. ISBN 80-85885-96-4.
ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. 3. Praha: Karolinum, 2001, s. 42–46. ISBN 80-246-0154-0.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. 2. Olomouc: Rubico, 2008, s. 216–220. ISBN 978-80-7346-093-8.
Cvičení k průběžné kontrole:
Černý: Úvod do studia jazyka, s. 216–220; Černý: Dějiny lingvistiky, s. 396–398
1. Jak pohlíží na bilingvismus psycholingvistika a jak sociolingvistika?
2. V čem se od bilingvismu liší tzv. diglosie?
3. V následujících evropských zemích existují dva úřední jazyky (je zde tedy bilingvismus). Zjistěte, které jazyky to jsou: Bělorusko, Finsko, Faerské ostrovy, Irsko, Kosovo, Malta.
4. V následujících evropských zemích existují tři úřední jazyky (je zde tedy multilingvismus). Zjistěte, které jazyky to jsou: Belgie, Lucembursko.
5. Vyhledejte alespoň tři příklady bilingvních a tři příklady multilingvních států ležících mimo Evropu.
6. Zjistěte, kolik úředních jazyků existuje v Jihoafrické republice, Indii a Bolívii.