Osnova sekce

  • přečtěte si:

    Herza, Filip (2014). Ne/normativní feminita, mateřství a sexualita: případ sester B. (1878-1922). Lidé Města 16 (3), str. 359-380.

    otázky k četbě:
    • Podle čeho usuzovala tehdejší společnost, že se jedná o dvě oddělené bytosti mající dvě identity?
    - odlišné temperamenty  (psychologická perspektiva); odlišné vlastnictví (ekonomická perspektiva)
    • Jaké kolektivní představy byly projektovány do případu sester Blažkových?
    - představa autonomního individua (individualismus) a představa jednoty kolektivu/ rodiny (kolektivismus)
    • Jaké společenské problémy měla tato tzv. „narativní protéza“ vyrovnat? (Obecně?/ konkrétně?)
    - legitimizace genderových, třídních a etnických normativů - obecně legitimizace genderového řádu instituce měšťanské rodiny skrze „narativní protézu“ čili metaforu sester Blažkových jako kolektivního těla národa (které v té době 19/20 století procházelo značnou společenskou a politickou změnou a krizí)
    • Co znázorňovaly sestry Blažkovy v tehdejším kontextu?
    - sestry jednak potvrzovaly společenské normativy (i když často opačné), jako imperativ individuální autonomie a požadavek kolektivní soudržnosti, jadnak svou odlišností - negativním vymezováním potvrzovaly normativy lidské tělesnosti, genderu, etnicity a sexuality
    koncepty/ jeden z použitých konceptů aplikujte na následující článek:
    Článek, respektive popisovanou perfomance, či další příklady umělecké práce s nahým tělem můžeme interpretovat jako symbolické vyjádření společenských ideálů emancipace ve vztahu ke společenské genderové nerovnosti, ke genderově specifickým normativům (ženské submisivitě). Dále můžeme text interpretovat jako narativní protézu ve vztahu k těmto jevům: např. ve smyslu napětí mezi osobní svobodou a společenskou konformitou (ve vztahu ke genderově specifickým sociálním rolím).